Žádný pocit netrvá věčně

Architektura mezinárodní skupinové výstavy Žádný pocit netrvá věčně. Sbírka solidarity ve Skopji reflektuje obsahovou vrstevnatost a cílem je podpořit záměr kurátorů zprostředkovat divákovi jedinečnou sbírku Muzea současného umění (MoCA) ve Skopje v jejím historickém a politickém kontextu. K práci se sbírkou byli navíc přizvání současní umělci, kteří byli vyzvání vybrat díla ze sbírky, která rezonují s jejich tvorbou. Vystavují se obrazy, sochy, texty, modely, zvuky či video.

Výstava připomíná ničivé zemětřesení, které zasáhlo Skopji v létě 1963. Jako projev mezinárodní solidarity vzedmula vlna pomoci s obnovou zničeného města. V rámci obnovy města se také rozhodlo o zřízení muzea současného umění a umělci z celého světa darovali svá díla do sbírky muzea. Výstava připravil kurátorský kolektiv WHW pro Kunsthalle Vídeň. Kurátorem pražské výstavy ve veletržním paláci je Rado Ištok.

Vizuální inspirací pro panely a mobiliář byl brutalismus v architektuře, který je pro Skopji charakteristický. Po ničivém zemětřesení v rámci obnovy města vzniklo několik ikonických budov v tomto stylu. Panely mají plastickou vrstvu stěrky se vzorkem drážkování a i tvarování evokuje tvary brutalistických budov.