Unité d'habitation 'Typ Berlin'
Pan Corbusier byl ochotný sekat svoje stroje na bydlení kamkoliv. Kontext tyto UFO na nožičkách nikdy neřešily. IKEA taky vypadá všude stejně. Téma kolektivní bydlení si prožilo své období všeobecné hany. Architekti a sociologové hrozili prstem. Po graffiti nebo hořících pneumatikách během mé návštěvy nebylo ani stopy. Nakonec je tomu podobně jako u mé oblíbené Trellick Tower, kdy se i do berlínské Wohnmaschine nastěhovali mladí ze střední vrstvy. Holt není nad dobrý výhled z dobrého domu.
Sedmnáctipodlažní skeletová stavba vznikla jako součást IBA (Mezinárodní stavební výstava) v roce 1957. Poválečný hlad po bytech v Západním Berlíně vedl radnici k oslovení několika světových i německých architektů, kteří tehdy postavili na okraji Tiergarten okrsek bytových domů. Le Corbusierův příspěvek však leží několik kilometrů stranou. Obsahuje 557 bytů ve 23. variantách (od garsonky po desetičlennou rodinu): 212 jednopokojových bytů přes dvě patra a na celou hloubku budovy, navíc ještě čtyři mimořádně prostorné typy bytů. Přístup k nim je z desíti vnitřních ulic, které jsou přes sto metrů dlouhé. Myšlenkou Unité d'habitation nebylo nakupit buňky bytů na sebe, ale vytvořit soběstačné "město" a k němu patřící funkce jako jsou nákupní ulice, školky, sportoviště, divadlo apod. Celý koncept se v Berlíně z důvodu převažujícího sociálního bydlení a omezeného rozpočtu podařilo realizovat jen zčásti. Přesto vám pošťák i dnes přinese dopis až do bytu, v nedávno vzorně rekonstruovaném foyer je denně otevřená pekárna s trafikou a je tu i možnost pronajmout si na několik nocí jeden z bytů. Na domovských stránkách stavby se můžete dočíst o aktivitách obyvatel domu, kteří se snaží o dobré soužití mezi sebou i širokou společností (např. při pomoci obětem povodně v jihovýchodní Asii). Budoucí kunsthistorička Corinna Fürst konstatuje: "Dům není v žádném případě anonymní. Lidi se tu znají a zdraví se. Člověk tu rád žije. Teď po zavedení nového spoje z nedaleké S-Bahn přímo centra je vše vynikající." V domě sídlí divadelní skupina a 4.září 2004 založilo 19 obyvatel spolek "Förderverein Corbusierhaus-Berlin e.V.", jehož cílem je podle předsedy Dr. Hanse Rotha "společná harmonie mezi obyvateli a osvěta myšlenek Le Corbusiera. Dům s tak různými lidmi žijícími v 'malém vartikálním městě', vyžaduje angažovanost určitých lidí. Spolek si do svého erbu vepsal naplnit společenské potřeby 'Corbusiéranů' a uchování dědictví Le Corbusiera." Odečitatelné sponzorské dary spolku slouží k aktivitám jako bylo například znovuzřízení sportovního hřiště.
Sedmnáctipodlažní skeletová stavba vznikla jako součást IBA (Mezinárodní stavební výstava) v roce 1957. Poválečný hlad po bytech v Západním Berlíně vedl radnici k oslovení několika světových i německých architektů, kteří tehdy postavili na okraji Tiergarten okrsek bytových domů. Le Corbusierův příspěvek však leží několik kilometrů stranou. Obsahuje 557 bytů ve 23. variantách (od garsonky po desetičlennou rodinu): 212 jednopokojových bytů přes dvě patra a na celou hloubku budovy, navíc ještě čtyři mimořádně prostorné typy bytů. Přístup k nim je z desíti vnitřních ulic, které jsou přes sto metrů dlouhé. Myšlenkou Unité d'habitation nebylo nakupit buňky bytů na sebe, ale vytvořit soběstačné "město" a k němu patřící funkce jako jsou nákupní ulice, školky, sportoviště, divadlo apod. Celý koncept se v Berlíně z důvodu převažujícího sociálního bydlení a omezeného rozpočtu podařilo realizovat jen zčásti. Přesto vám pošťák i dnes přinese dopis až do bytu, v nedávno vzorně rekonstruovaném foyer je denně otevřená pekárna s trafikou a je tu i možnost pronajmout si na několik nocí jeden z bytů. Na domovských stránkách stavby se můžete dočíst o aktivitách obyvatel domu, kteří se snaží o dobré soužití mezi sebou i širokou společností (např. při pomoci obětem povodně v jihovýchodní Asii). Budoucí kunsthistorička Corinna Fürst konstatuje: "Dům není v žádném případě anonymní. Lidi se tu znají a zdraví se. Člověk tu rád žije. Teď po zavedení nového spoje z nedaleké S-Bahn přímo centra je vše vynikající." V domě sídlí divadelní skupina a 4.září 2004 založilo 19 obyvatel spolek "Förderverein Corbusierhaus-Berlin e.V.", jehož cílem je podle předsedy Dr. Hanse Rotha "společná harmonie mezi obyvateli a osvěta myšlenek Le Corbusiera. Dům s tak různými lidmi žijícími v 'malém vartikálním městě', vyžaduje angažovanost určitých lidí. Spolek si do svého erbu vepsal naplnit společenské potřeby 'Corbusiéranů' a uchování dědictví Le Corbusiera." Odečitatelné sponzorské dary spolku slouží k aktivitám jako bylo například znovuzřízení sportovního hřiště.
Kompromisy typu Berlín:
- Byty pro rodiny byly přeměněny na typy pro singles a bezdětné páry.
- Obytný pokoj přes dvě patra s ložnicí na galerii, ale strop byl dotažen až k fasádě.
- Světlá výška místností byla navýšena z původních 2,26m (rozměr moduloru) na 2,50m.
- Chybí obchodní ulice uprostřed domu. V přízemí je několik málo obchodů, které však umenšují prostor vstupního foyer.
- Plochá střecha není využita.
0 komentářů
přidat komentář
