Rodinný dům ve Slavkově u Brna
Venkovský dům leží uprostřed velké zahrady se vzrostlými stromy. Architektura je zcela přizpůsobena životnímu stylu mladé rodiny se dvěma dětmi. Návrh je inspirován tradiční historickou lidovou architekturou jihomoravského regionu.
Dům tvoří jednoduchá podélná hmota horizontálních proporcí v kombinaci světlé omítky a dřevěných oken v přírodním odstínu. Kompaktního výrazu bylo dosaženo minimálními přesahy šikmé střechy a užitím hladké korunní římsy, která se nepatrně odklání od svislé fasády.
Dispoziční členění podléhá střední nosné zdi, která vytváří podélnou osu celé stavby - zatímco obytné prostory jsou řazeny souběžně s jižním průčelím, servisní místnosti a zázemí doplňují půdorys na straně severní. Schodiště je umístěno přesně uprostřed severního traktu, přičemž jeho mezipodesta vybíhá do zahrady arkýřem. Schodiště, centrální prostor domu, krbová kamna a přilehlá terasa s výhledem na panorama Slavkova společně tvoří hlavní příčnou osu. Vzájemné posunutí obývacího pokoje vůči jídelně s kuchyní lze číst jako diagonální, dynamické oživení celé kompozice a spolu s vertikálou přes obě podlaží se všechny tyto směry současně protínají v těžišti celého půdorysu. Na těchto osách se také prakticky odehrává každodenní život a pohyb v domě.
Barevnost a materiálové řešení byly cíleně omezeny na minimum. Stavba se skládá ze dvou objemů: obytná budova je dvoupodlažní zděná konstrukce se železobetonovým stropem a sedlovou střechou, krytou taškami. K jižnímu průčelí přiléhá objem kuchyně s jídelnou a prostorný přístřešek nad venkovní pobytovou terasou, který zároveň stíní hlavní prosklené plochy v přízemí. Garáž a domácí dílna je naproti tomu jednopodlažní dřevostavba s odvětrávaným obkladem ze svislých modřínových profilů. Veškeré nápadné a okázalé prvky designu jsou záměrně potlačeny ve prospěch jednoduchosti a přirozenosti. Důraz je kladen na propojení obydlí se zahradou, volně plynoucí prostor obytné části, otevřený krov a celkovou vzdušnost. Dubová podlaha prochází všemi obytnými prostorami bez prahů.
Hlavní obytný prostor prochází přes dvě podlaží a umožňuje přístup do všech místností domu. V patře se schodiště otevírá do haly galerií. Každá ze tří ložnic má vlastní šatnu. Konstrukce krovu byla navržena a realizována jako pohledová v celém rozsahu. Tři plné vazby krovu jsou konstrukčně odvozeny z takzvané vlašské soustavy, která se užívala v Itálii jako pohledové zastropení některých středověkých staveb, jako například baziliky San Miniato al Monte ve Florencii. Pohledově zpracovaný dřevěný krov se tak stal přirozeným dominantním a "luxusním" prvkem celého interiéru. Některé příčky dobíhají do úrovně krovu pouze bezrámovým zasklením tak, aby zážitek prostorové jednoty nebyl nikde zcela vymazán.
Dům tvoří jednoduchá podélná hmota horizontálních proporcí v kombinaci světlé omítky a dřevěných oken v přírodním odstínu. Kompaktního výrazu bylo dosaženo minimálními přesahy šikmé střechy a užitím hladké korunní římsy, která se nepatrně odklání od svislé fasády.
Dispoziční členění podléhá střední nosné zdi, která vytváří podélnou osu celé stavby - zatímco obytné prostory jsou řazeny souběžně s jižním průčelím, servisní místnosti a zázemí doplňují půdorys na straně severní. Schodiště je umístěno přesně uprostřed severního traktu, přičemž jeho mezipodesta vybíhá do zahrady arkýřem. Schodiště, centrální prostor domu, krbová kamna a přilehlá terasa s výhledem na panorama Slavkova společně tvoří hlavní příčnou osu. Vzájemné posunutí obývacího pokoje vůči jídelně s kuchyní lze číst jako diagonální, dynamické oživení celé kompozice a spolu s vertikálou přes obě podlaží se všechny tyto směry současně protínají v těžišti celého půdorysu. Na těchto osách se také prakticky odehrává každodenní život a pohyb v domě.
Barevnost a materiálové řešení byly cíleně omezeny na minimum. Stavba se skládá ze dvou objemů: obytná budova je dvoupodlažní zděná konstrukce se železobetonovým stropem a sedlovou střechou, krytou taškami. K jižnímu průčelí přiléhá objem kuchyně s jídelnou a prostorný přístřešek nad venkovní pobytovou terasou, který zároveň stíní hlavní prosklené plochy v přízemí. Garáž a domácí dílna je naproti tomu jednopodlažní dřevostavba s odvětrávaným obkladem ze svislých modřínových profilů. Veškeré nápadné a okázalé prvky designu jsou záměrně potlačeny ve prospěch jednoduchosti a přirozenosti. Důraz je kladen na propojení obydlí se zahradou, volně plynoucí prostor obytné části, otevřený krov a celkovou vzdušnost. Dubová podlaha prochází všemi obytnými prostorami bez prahů.
Hlavní obytný prostor prochází přes dvě podlaží a umožňuje přístup do všech místností domu. V patře se schodiště otevírá do haly galerií. Každá ze tří ložnic má vlastní šatnu. Konstrukce krovu byla navržena a realizována jako pohledová v celém rozsahu. Tři plné vazby krovu jsou konstrukčně odvozeny z takzvané vlašské soustavy, která se užívala v Itálii jako pohledové zastropení některých středověkých staveb, jako například baziliky San Miniato al Monte ve Florencii. Pohledově zpracovaný dřevěný krov se tak stal přirozeným dominantním a "luxusním" prvkem celého interiéru. Některé příčky dobíhají do úrovně krovu pouze bezrámovým zasklením tak, aby zážitek prostorové jednoty nebyl nikde zcela vymazán.
0 komentářů
přidat komentář
