V případě domu, který při pohledu ze zahrady připomíná tvarem luxusní jachtu, jde o nadstandardní rodinnou vilu. Realizace je příkladem, jak vytěžit maximum z daností terénu a současně vhodně "zasadit" dům do okolitého prostředí. Svažitý trojúhelníkový pozemek se nachází v zastavěné části obce. Důvody, proč se klient rozhodl stavět na poměrně složitém místě, byly dva: chtěl bydlet v lokalitě, kde v blízkosti bydlí jeho vnoučata, a věřil architektovi, že si co nejlíp poradí i se stavbou na komplikovaném pozemku. Důvodem, proč si vybral moderní dřevostavbu, bylo, že již předtím v dřevostavbě bydlel a na život ke konci produktivního věku a na důchodu nechtěl pro sebe a svou rodinu již nic méně dobré.
V úvodu práce na návrhu provedli architekti důkladnou analýzu komplikovaného trojúhelníkového pozemku a hledali řešení, jak zorganizovat požadovaný funkční program do fungující dispozice v návaznosti na tvarování domu a na reální atributy svažitého místa výstavby. Zároveň usilovali o intimitu domu jeho "uzavřením" k straně ulice a naopak, o jeho otevření směrem do zahrady a k co nejlepším výhledům do krajiny. Jak ukazuje situační plán, stavbu umístili paralelně s ulicí a těsně k uliční hranici pozemku, čím dosáhli i maximální možnou velikost zahradní části. Svažitý terén využili na vytvoření vjezdu pro auta a dvě překryté parkovací místa v nižší části pozemku, kde vykonzolovali 1. nadzemní podlaží domu. Část stavby nad parkováním skosili, aby opticky odlehčili objem vystupující nad terén.
Dům má jednoduchou a přehlednou dispozici, vycházející z potřeb klienta. Na 1. nadzemním podlaží, do kterého je možné vstoupit i z úrovně terénu, se nachází všechny základní funkční místnosti a vnitřní bazén. Srdcem domu je centrálně umístěný obývací pokoj spojený s kuchyní a jídelnou a s přímým vstupem na terasu a do vnitřního bazénu přes zimní zahradu. Na 2. nadzemním podlaží si klient přál otevřený prostor, který v případě návštěv bude možné používat variabilně jako hernu pro vnoučata, neformální místo na větší rodinné setkání a pod. Doplňuje jej půda, kde vznikl potřebný uzavřený skladovací prostor. Na podzemním podlaží, do kterého se vstupuje z úrovně parkovacích míst, jsou umístěny technické místnosti. Klient myslel i na komfort bydlení ve vyšším věku a v procesu začátku výstavby se rozhodl pro začlenění výtahu do již existující dispozice. Svažitost terénu architekti chytře využili na vytvoření skladu a dvou krytých parkovacích míst, které se vstupem do obytní části domu spojuje výtah. Hlavní obytné podlaží domu je v celé délce plně otevřeno směrem do zahrady a nabízí jedinečný výhled do okolní kopcovité krajiny.
Hlavní hmotu domu navrhli architekti v bílé omítce. Kontrastně ji doplňuje modřínový obklad druhého podlaží, který prochází hmotou domu až do suterénu a "odkazuje" na dřevěnou konstrukční podstatu domu. Interiér má obdobný barevný koncept, který odpovídá současnému městskému rázu exteriéru stavby. Jako konstrukční princip byla navržená sloupková konstrukce. V dolní části stojí dům na železobetonové a zděné konstrukci, která byla vzhledem k svahu a statickým požadavkům nevyhnutelným řešením. Od 1. NP byl použitý dřevěný konstrukční systém two-by-four. Skladba "obálky" stavby a technické vybavení jsou konfigurované tak, že dům se blíží nízkoenergetickému standardu. Důležitým detailem technického řešení rekuperace jsou dvě samostatné rekuperační jednotky: jedna pro obytnou část domu a separátní pro bazén – z potřeby odvádět větší vlhkost.
"Navrhnout a postavit dům není pro nás jen otázkou estetiky zevnějšku a vnitra, ale komplexního architektonicko-stavebního řešení a tedy i všech detailů technických zařízení domu. Aby spolu vytvořili funkční a spolehlivý organizmus a poskytovali obyvatelům bezproblémový uživatelský komfort, který si u svého domu přáli" doplňuje architekt Václav Zahradníček.
Stavba byla vybrána na mezinárodní přehlídku Salon dřevostaveb 2018 a do publikace Ročenka dřevostaveb 2017.
Text: Ľubica Fábri
Foto: Šimon Gut