Rekonstrukce se zabývá bytem o rozloze 125 m² nacházejícím se ve funkcio- nalistickém domě od Eugena Rosenberga z vyzděného železobetonového skeletu nedaleko Strossmayerova náměstí v Praze.
Rekonstrukce a úprava prostor, které jsou už od svého počátku předdefinované jak použitými materiály nebo určitým prostorovým členěním je vždy velká výzva. Snažíme se charakter prostoru zachovat, ale na druhou stranu je tu vždy nutnost jej přizpůsobit současným nárokům na bydlení a v neposlední řadě nárokům konkrétního majitele.
Velkou výhodou svobodnějšího uvažování o jednotlivých zónách je bezesporu železobetonový skelet, který umožní jednodušší propojování místností. Úprava dispozice byla ze stavebního hlediska jen kosmetická, ale i tak díky ní má ložnice vlastní koupelnovou niku schovanou za posuvným sklem nebo v zádveří stačil posun kousku zdi a mohla vzniknout průchozí šatna. Asi nejpodstatnějším zásahem bylo propojení dvou hlavních místností, kuchyně a obývacího pokoje, které jsou situované do ulice.
Po vstupu do bytu v zádveří se nachází vestavná šatní skříň s obkladem z dubové dýhy, ta barevně ladí s barvou a provedením rámů původních skládacích dveří, které se nechali repasovat. Dubová dýha přechází za roh jako obklad stěny, ten v sobě ukrývá pouzdro pro posuvné dveře. Do hlavního obytného prostoru stejná dýha vstupuje v podobě vysokých částí kuchyně. Nad nimi je pak světlík z hlavní koupelny. Vstup do koupelny je skrz šatní skříň u zádveří bytu. Koupelna a její rozvržení zůstává na stejném místě jako v původní dispozici bytu. Přáním klientů byla bezespará podlaha jak v koupelnách, tak i na samostatném wc. Kvůli proveditelnosti se zvolila betonová stěrka, která dobře doplnila typ a způsob obložení koupelny.
Centrálním prostorem bytu je hala s knihovnou z černé dubové dýhy. Hala je propojena s hlavním obývacím pokojem a ložnicí původními skládacími prosklenými dveřmi. Ložnice má vlastní malou koupelnovou niku, která je vyložena modrými obklady. Ze zádveří do ložnice lze vstoupit skrz průchozí šatnu. Od haly je ložnice opticky oddělena šatní skříní z kořenové dýhy. Do dalšího pokoje a pracovny se vchází z průchozí šatny, která je v béžověrůžové barvě.
Šperkem a asi položkově nejdražším kusem celého bytu je kuchyňský ostrůvek z "vesmírného" kvarcitu. Ostrůvek se obrací do obytné části bytu, která je situovaná v uličním traktu. Zadní část pracovní linky je barevně neutrální. Osvětlení linky je skryto v jemném zářezu nad soklem pracovní betonové desky. Osvětlení ostrůvku je netypicky vyosené vůči jeho hmotě. Výběr zavěšeného světla byl oříšek a dlouho jsme si s klientem posílali různé možnosti. Každopádně s finálním výběrem jsme s klientem spokojeni, světlo Multi Lite Small od Gubi, které bylo navrženo již v roce 1972 se stala ikona, která vhodně doplnila esprit celého bytu.