Projekt opery v Linci

LINZ
Eine Stadt voller malerischer Straßenszenen, eingerahmt von der Donau auf der einen und der Eisenbahnlinie auf der anderen Seite. Die offene Uferlandschaft – der intime Stadtraum – der dicht genutzte Raum vor dem Bahnhof.

LOKALITA
Park – Ringstraße – Eisenbahn – hlavní městská pěší trasa
Zavěšení budovy Opery na hlavní pěší trasu.
Budova Opery obsazuje exkluzivní místo - poslední volné v blízké návaznosti na historické jádro. Leží na křížení starého a nového, otevírá pěší zónu na jihu a zároveň leží na městském ringu. Vytváří nepřehlédnutelnou stopu jak v struktuře města, tak v městském panoramatu – svou výškou se řadí k ostatním lineckým dominantám (Neuer Dom, Rathaus, Wissensturm, Hochhaus am Bahnhof). Budova je jasnou půdorysnou i hmotovou stopou ve městě.

DOPRAVA
(Silnice ustupuje před budovou. Obtéká. Přiklání se k železnici)
Křižovatka na Blumauer Platz je nevyhovující. Proto navrhujeme odklonění dopravní tepny Kärntnerstr. – Blumauerstr. do polohy za operou tak, aby byl upřednostněn pasant a prostor náměstí nebyl degradován na kolizní střet chodců a vozidel. Na odkloněnou komunikaci se napojuje Wiener Strase v standartní T křižovatce. Posunem a vyspádováním komunikace Blumauer Strase směrem k železnici se dostáváme do nižší úrovně, ze které je možný přímý vjezd do podzemních garáží. V opačném směru se do podzemních garáží dostaneme po rampách umístěných při železnici podjezdem pod Blumauerstrasse.
Odklon komunikace si vyžaduje menší poloměr než je požadován. Ze zkušeností s městskými obslužnými tepnami i ve větších městech jsme přesvědčeni o tom, že námi navrhovaný poloměr 30 m při budově ÖBB DIREKTION je dostatečný pro plynulý provoz. Dále jsme přesvědčeni, že odklonem získáváme kvalitní a reprezentativní veřejnou plochu – plato pro budovu Opery, která je přímo napojená na hlavní pěší trasu.
Vlastní parter budovy Opery je obsluhován jednosměrnou komunikací mezi Operou a stávajícími budovami při ulici Blumauerstrasse. Jedná se především o zásobovací dvůr opery /stání pro dva návěsné kamiony/, dále odvoz návštěvníků Opery taxi službou a vlastní parterová náplň přiléhajících objektů. Ve východním cípu vzniklého prostoru náměstí je navrženo stání pro taxislužbu a pro autobusy diváků.
Plocha nového Blumauerplatz je reprezentativní pěší nástupní plochou Opery s možností průjezdu vozidel hasičů, případně slavnostního předjezdu.
Automobilový provoz míjí novou budovu Opery jak horizontálně tak vertikálně. Znamená to, že nejen chodec ale i kolemjedoucí má z tohoto urbanisticko-architektonického zákroku osobitý zážitek. A co teprve z vlaku!
Od objektu železniční tratě je budova Opery vzdálena a „izolována“ objektem silniční komunikace.

PARTER
Parter budovy je jasně orientován svou veřejnou částí k pěší trase do historického jádra – k parku. Mezi budovou Opery a parkem vzniká nové Blumauer Platz.
Bariéra rampy tramvaje do podzemí je překlenuta pevnou šikmou plochou s různými výškovými stupni – možnost pobytu, produkce. Toto překlenutí je výrazným prvkem na nově vzniklém Blumauer Platz a výrazově komunikuje s vykonzolovaným objektem Grand Foyeru .
Náměstí je reprezentativním městským prostorem s možností různého využití. Hlavní pěší trasa z historického centra města – Landstrasse – je přes Volksgarten odkloněna právě přes nové náměstí. V parku VOLKSGARTEN zachováváme stromy, budovu MILCHHALLE navrhujeme přesunout do jiné, důstojné polohy, např. do centra parku jako kavárenský pavilon. Novým rozvržením sítě cest získává park větší homogenitu a přirozené těžiště. Korzo po obvodu parku je součástí pěší trasy centrum – nádraží, ústí do Blumauer Platz, k samotné budově Opery. Zbylá plocha parku je pak pojednána jako travnatá plocha proťatá chodníky a na západním cípu je jako protipol navrženo dětské hřiště s možností různých k tomu společných aktivit. Procházka městem zde podobně jako na Hauptplatz, začíná nebo končí.

BUDOVA
Funkce
Architektura vychází z provozu divadla, který je rozdělen na 4 logické celky.
Veřejnou část vč. Hlediště, jevištní část vč. zázemí, zkušeben
- dílenská část
- administrativní část
Hlavní objem budovy je definován velikostí jeviště Opery a jeho technického zázemí. Tato půdorysná velikost je převedena do prostorového objemu koule. K tomuto objemu jsou dle funkčních celků stavebního programu přimknuty další objemy kulovitého tvaru ve smyslu konečné jasné stopy budovy. Provozně jsou jasně odděleny veřejné části od částí služebních a technických. Hlavním a výrazným prvkem vnímaným z komunikační pěší osy Hlavní nádraží – Hlavní náměstí je objem Grand Foyer, který je orientován do parku k městu. Vnitřní prostor komunikuje z okolím přes průsvitnou – průhlednou slupku kulovitého pláště. Z něho jsou distribuovány nástupy do hlediště případně do zkušeben Bruknerova orchestru. Grand Foyer je přímo propojeno s přízemním vstupní halou, která slouží také jako foyer pro studiové divadlo. Otevřeným propojením Foyerů budova nabízí maximální variabilitu využití přístupných prostor z těchto foyerů. Nad a za jevištěm jsou navrženy technické a služební prostory. Restaurace umístěná v nejvyšší kulové výseči objemu Opery je samostatně přístupná a využívá atraktivitu výhledů na město.

Výraz
Budovu Opery tvoří základní pevné objemy divadla – jeviště a hlediště, technické a administrativní zázemí divadla - Opery. Tyto objemy jsou překlenuty kulovými lehkými membránovými skořepinami. Vzniká tak prostorový filtr mezi exteriérem a interiérem, který je využíván jako foyer nebo komunikační plochy. Pevné objemy divadla budˇ vyzařují skrz skořepiny nebo jsou v nich skryty. Povrch skořepiny reflektuje město v Opeře, nebo vyzařuje do města.
Opera je dům výrazově sobě vlastní.
Kolemjdoucího si nevšímá nebo pohlcuje.
Opera je městskou – uliční dominantou.
Nadčasový tvar
Kdo přijede nebo odjede vlakem z Lince, má o zážitek postaráno.