HHQ Regionální centrála ČSOB

HHQ Regionální centrála ČSOB
Spolupráce:Marek Sankot, Klára Táboříková, Jan Karásek, Ondřej Hart, Thu Huong Phamová, Renata Horová
Adresa: Collinova 573, Hradec Králové, Česká republika
Investor:ČSOB, Radlice Rozvojová a.s.
Soutěž:2015
Projekt:2016-2019
Realizace:2019-2021
Užitná plocha:36900 m2
Zastavěná plocha:7980 m2
Obestavěný prostor:170000 m3


Generální projektant: Projektil architekti, s.r.o.
Generální dodavatel:
SYNER, a.s.
Informační a orientační systém: Kolektiv / Lukáš Kijonka, Alexey Klyuykov
Zahradní architekt: Ateliér zahradní a krajinářské architektury / Zdenek Sendler, Lydia Šušlíková
HIP, BIM, stavební řešení:
Karlínblok s.r.o. / Petr Jileček, Michal Průcha, Roman Mráz
Statika: Němec Polák spol. s.r.o. / Milan Polák, Juraj Cholvadt
Hospodaření s dešťovými vodami:  JV Projekt VH s.r.o. / Jiří Vítek, Radim Vítek, Tomáš Frajt
Účel užívání stavby, základní kapacity funkčních jednotek
Jedná se o administrativní budovu s polo-veřejným parterem. Budova má čtyři nadzemní podlaží, páté ustupující patro, funkčně navázané na střešní zahradu a dvě podzemní podlaží pro parking, technologie a zásobovací dvůr v prvním suterénu.

Základní provozní řešení:
• kancelářská budova s kapacitou cca 1000 pracovních míst
• regionální bankovní pobočka
• veřejně přístupná jídelna s vlastní kuchyní
• kavárna
• nájemní retailové prostory
• 289 PS v podzemním parkovišti (z toho 10 PS s dobíjecími stanicemi), 18 parkovacích stání na povrchu

Urbanistické řešení
Urbanistická koncepce novostavby regionální centrály ČSOB vzešla z revize a analýzy vztahu stavební parcely vůči městské zástavbě na nábřeží řeky Labe. Nábřežní pozice pozemku byla v tomto zkoumaní vyhodnocena jako hlavní deviza místa. Za hranicí nové pěší lávky se v místě novostavby kontakt řeky a města vzdaluje a dále za Labským mostem, kde po 250 metrech začíná pole, tato vazba končí. Velmi výrazná a důležitá alej podél řeky tak přechází z města do krajiny.
Budova HHQ na tento fakt reaguje a objekt svou formou uzavírá od města plynoucí proměnlivý prostor nábřeží. Objekt vystupuje z řady a hledí zpět k městu, tvarováním hmoty budovy vytváří nástupní prostor „náruč“ směrem k nové pěší lávce přes Labe i směrem k nábřeží. Mezi budovou a řekou je pak parter navržen jako kombinace udržovaných pobytových trávníků a extenzivních kvetoucích luk. Vytváříme kultivovaný prostor, který je atraktivní pro chodce a nabízí vizuální kontakt mezi chodci a uživateli v interiéru.

Regulace
Paralelně s návrhem budovy byla na lokalitu území Aldis zpracována územní studie, která definovala regulativy v rozvojovém území v okolí konferenčního centra a úpravy Eliščina nábřeží. Vlastní návrh parteru budovy HHQ je první a finální úpravou proměny nábřeží. Budova ČSOB má být iniciátorem pozitivní změny v rozvoji tohoto území. Je proto nutné navrhnout, realizovat a pečovat o kvalitní parter, který bude podporovat živost a obyvatelnost městských prostor, tedy kvalitní prostor mezi budovami.

Architektonické řešení

Kompozice tvarového řešení
Budova má výrazný půdorysný tvar se dvěma venkovními a jedním vnitřním atriem. Vybrání objemu budovy v rozích napomáhá přiblížení hlavních vstupů do objektu k samému středu budovy. Jak již bylo výše popsáno budova svým tvarem reaguje na širší kontext.
Architektura budovy reflektuje hodnoty a společenskou odpovědnost stavebníka, které byly mj. ve vztahu k nové budově definovány následujícími výrazy: progresivní, dynamický, lehký a čistý, zároveň však stabilní a soudržný. Velká míra prosklení zajišťuje prolnutí exteriéru s interiérem a deklaruje otevřenost a přátelský výraz. Zvýrazněním horizontálních linií, římsami mezi jednotlivými patry, je budova opticky snižována a tím i zintenzivněna vizuální komunikace budovy s okolím. Architektura je praktická a účelová, objem budovy je pevný a soudržný. Na všechny strany má dům stejný výraz, netvoří jej různé fasády. Pro výraz objektu je klíčový jeho půdorysný tvar, který o budově sděluje vše. Dům se má stát přirozenou součástí místa. Otevřenou fasádou s okolím komunikuje a na nárožích ve vyšších patrech, v místech nejintenzivnější komunikace s okolím, jsou umístěna sdílená místa s čajovými kuchyňkami. Úspěšné zapojení budovy do stávajícího prostředí je podmíněno napojením parteru na okolí. Na jihozápadní straně tak činí kavárna, která expanduje na jihozápadní piazzettu. Prostor jídelny vizuálně komunikuje s plochou louky na západním předpolí mezi budovou a nábřežím. Vstup do pobočky s kavárnou je orientován do Collinovy ulice. Na severovýchodní piazzettu, která je na straně ke Gočárovu okruhu (ulici Pilnáčkově) přijíždí cyklisté, přicházejí návštěvníci či zaměstnanci, kteří přijeli autobusem nebo taxíkem. Střecha objektu je navržena jako pobytová zahrada v kontextu krajiny a místa. Pobytové plochy jsou komponovány tak, aby byl nabídnut výhled na centrum města či přes periferii do krajiny na hřebeny Orlických hor či Krkonoš se Sněžkou.

Parter
Parter budovy je veřejně průchozí. . Vstupní hala je zároveň budoucí pasáží, spojující křižovatku pěších cest na předmostí lávky s budoucí zástavbou rozvojového území severně od Gočárova okruhu. Střed vstupní haly je označen kruhovou recepcí nad kterou, se otvírá centrální vnitřní atrium přes všechna nadzemní podlaží. Kruhové atrium přivádí denní světlo do středu půdorysu a je přirozeným orientačním bodem ve všech nadzemních patrech. Ve vazbě na centrální společný prostor prostupují domem dvě vertikální jádra se schodišti, výtahy, hygienickým a technickým zázemím. Ve vstupní hale je přístup k těmto komunikacím kontrolován. Po obvodu vstupní haly jsou kromě těchto vstupů dále upořádány zasedací místnosti, vstup do jídelny, služební a servisní vstup. Veřejnou část parteru pak tvoří kavárna přístupná z piazzetty i vstupní haly. Z kavárny a Collinovy ulice je přístupna pobočka banky a další pronajímatelné prostory pak z východní fasády. Rozsah bankovní pobočky a pronajímatelných prostorů je stavebně proveden formou Shell and Core a interiér vestavován následně dle individuálních zadání nájemců.
Dispozice zázemí kavárny je navržena tak, aby bylo možné obsluhovat jak prostor vstupní haly, tak poskytnout servis přilehlému hnízdu zasedacích místností. V severní části půdorysu je situována veřejně přístupná jídelna s přilehající expediční částí gastrotechnického zázemí, které je vertikálním jádrem navázáno na zásobovací dvůr a produkční část gastroprovozu v podzemí. V severní části přízemí jsou situovány velíny objektu, kanceláře spisovny a podatelny. Podatelna a přístup do ní jsou orientovány do vstupní haly.

Nadzemní patra
Patra kanceláří se rozvíjí od středního kruhového atria, kam jsou orientovány výstupy z vertikálních komunikací. Organizace půdorysu je založena na hierarchizaci pracovního prostředí. Z  centrálního prostoru prochází zaměstnanci kolem zasedacích místnosti do jednotlivých segmentů kancelářských pracovišť, která jsou vždy prostorově rozdělena/odstíněna uzavřenou kanceláří, jednací místností nebo denní kuchyňkou. Všechna pracoviště jsou rozmístěna podél fasád či okolo čtvercových atrií tak, aby měla dostatek denního světla případně kontakt s okolím. Kromě páteřních vertikálních komunikací, probíhajících středem půdorysu, jsou krajních pozicích dispozice umístěna transparentní schodiště který propojují 2-4NP.
Ve druhém a částečně třetím podlaží jsou umístěna pracoviště callcentra a videobankéřů. Pro videobankéře je vyvinut modulový systém polouzavřených buněk, ze kterých jsou poskytovány služby klientům, prostřednictvím online videopřenosu. Ve třetím a čtvrtém patře jsou pak umístěna kancelářská pracoviště standardu office a back office.
V patrech kanceláří a callcenter jsou vždy pro skupiny pracovišť tvořena zázemí s alternativními pracovními místy s volnějším uspořádáním mobiliáře, případně k nim přiléhají čajové kuchyňky v nárožní pozici půdorysu.
V posledním ustoupeném patře orientovaném ke středovému kruhovému atriu a s přímou vazbou na střešní zahradu jsou do koncových pozic dispozice umístěny dvě místnosti. Jedna slouží jako plnohodnotná kuchyňka, s možností ohřevu jídla ve víkendovém a nočním provozu, druhá je tělocvičnou. Do prstence okolo kruhového atria náleží také 4 zasedací místnosti, které jsou vizuálně propojeny, jak s kruhovým atriem, tak se střešní zahradou. Významnou funkcí tohoto ustupujícího patra je propojení interiéru budovy s pobytovou zahradou na střeše. Celkový výraz střešní zahrady by měl po zapojení vegetace působit přírodním, vitálním dojmem a umožnit pobyt a výhled do okolí. Fasáda ustupujícího patra obklopená zahradou je opatřena dřevěným obkladem.

Podzemní patra
Vjezd do podzemních pater je z východní komunikace sdílenou krytou rampou jak pro automobily, tak v odděleném pruhu pro cyklisty. Nejblíže k rampě je navržen zásobovací dvůr se zázemím budovy včetně gastrozázemí a energocentra. Dále je přes závory umožněn vjezd kolem místnosti ostrahy do podzemního parkoviště. V rámci podzemních pater jsou na konci dispozic umístěny strojovny a další technické místnosti. Z podzemního parkoviště se pak zaměstnanci a návštěvníci dostanou dvěma výtahy nebo po schodišti do vstupní haly a dále pak přes turnikety a výtahy do jednotlivých pater objektu. V 1. podzemním podlaží je umístěno také parkoviště pro kola a šatny pro cyklisty.
Rampa vjezdu do podzemních garáží je zastřešena železobetonovou střešní deskou posazenou na sloupech, boky zastřešení jsou ponechány volné, se zábradlím.

Interiér
Stavba sama o sobě je přirozeně silná, prostorově i psychicky velkorysá, svobodná a otevřená. Interiér je proto podtržením, doplněním a někdy i zdůrazněním tohoto konceptu. Půdorys budovy je symetrický a proto bylo společným cílem  klienta a architekta zpřehlednit orientaci uživatelů zejména od středového atria, na které jsou navázány vertikální komunikace. V interiéru budovy pracujeme převážně s přírodními materiály a jejich odstíny. K intuitivní navigaci v symetrickém půdorysu budovy napomáhá použití rozdílného materiálu akustických obkladů, na jižní straně ze světlé březové dýhy a na severní z tmavé bukové. Podobně jemný výrazový rozdíl používáme i ve způsobu vybavení interiéru mobiliářem. Jde hlavně o nábytek pro alternativní pracoviště. V celém domě pracujeme se stejnými modely nábytku, avšak na každou světovou stranu používáme jiné odstíny. Prostory v budově, které jsou zrcadlově symetrické, tak získávají nezaměnitelný výraz. Pracovní prostředí pak doplňuje bohatá vnitřní zeleň. Budova ve svém interiéru nabízí různá prostředí pro individuální či kolektivní práci.

Informační systém
Nedílnou součástí interiéru budovy je informační systém, který má v budově dvě základní vrstvy. První, strategicky navigační, reaguje na potřeby transparentnosti komunikace v rámci budovy a má vytvářet intuitivní, ale zřejmou linii informací, která prochází celou budovou. Pro tuto vrstvu je podstatné písmo a piktogramy, které jsou navrženy speciálně pro HHQ - regionální centrálu ČSOB. Svým charakterem reagují na architektonický záměr budovy a mají evokovat spíše environmentálně lokální charakter budovy, než modernistickou pragmatičnost. Druhá vrstva (výtvarně estetická) reaguje na interiér a tematicky přibližuje antropocenní příběh lokality. Výtvarně se projevuje zejména v rámci struktur pohledových betonů (technologie grafického betonu, které je u nás a možná i ve střední Evropě ojedinělou realizaci) a snaží se graficky tématizovat geologické složení lokality. V jednotlivých patrech jsou vždy na severních stranách sloupů otištěny grafické zkratky jednotlivých geologických vrstev podloží stavebního pozemku. Písmo, piktogramy a ilustrace vznikaly v kooperaci s Alexem Klyuykovem.

Architektonické a technické řešení budovy z hlediska energetické náročnosti a udržitelnosti
Energetická náročnost budovy je dána architektonickým návrhem, fyzikálními vlastnostmi použitých stavebních materiálů a provozem. Budova je architektonicky řešena jako kompaktní celek s minimálním členěním. Tím je dosaženo velice dobrého poměru plochy obvodových konstrukcí ke kubatuře a k užitné ploše objektu. Procento prosklené svislé fasády v místnostech s trvalým pracovištěm pro kancelářskou práci je 65% (vztaženo na světlou výšku místnosti). Vhodným rozmístěním otevíracích otvorů v obvodovém plášti a střeše budovy lze dosáhnout po většinu roku přirozeného větrání budovy.
Všechny svislé prosklené plochy vnějších fasád i atrií jsou opatřeny vnějším stíněním s inteligentním řízením. V přízemí, kde je přímý přístup k fasádě z veřejného prostranství je k vnějšímu stínění užito markýz. Pod pultovým zasklením kruhového atria je instalováno vnitřní stínění. Mezi zasklením hlavního atria a stropem posledního nadzemního podlaží je akumulační prostor o průměrné výšce 2,7m, který zajišťuje jímání a odvětrání teplého vzduchu a eliminuje riziko proudění ohřátého vzduchu do nejvýše situované kancelářské zóny. U zastřešení atrií je použito kvalitních skel.
Tepelné izolace obálky stavby jsou realizovány v souladu s doporučenými hodnotami dle ČSN. Objekt je vytápěn a chlazen tepelnými čerpadly. Jako zdroj energie slouží 107 energetických vrtů hlubokých až 200 metrů. Objekt není napojen na zdroj jiného energetického média kromě elektrické energie. Budova důsledně využívá přirozených zdrojů tepla a chladu a samozřejmě také teplo získané rekuperací z vnitřních zdrojů, což umožní dosáhnout mimořádně úsporného provozu. Část oken je vybavena elektromotorickým ovládáním, které zároveň umožňuje noční provětrávání budovy dle okamžitých klimatických podmínek a také předpokládaného vývoje teplot v dalších dnech.
Stavba a její okolí je odvodněno podle zásad hospodaření se srážkovými vodami, které kladou důraz na zachování přirozené bilance vody v území po jeho urbanizaci. Základními technickými nástroji jsou objekty retenčních zařízení podporujících výpar, vsakování a pomalý odtok srážkových vod. Jejich primárním účelem je eliminovat intenzitu odtoků srážkových vod ze zpevněných ploch při přívalových deštích, přispívat ke snížení kulminačních průtoků ve stokové síti a zmírňovat hydraulické a látkové zatížení vodního toku. Střešní pláště jsou realizovány jako střešní zahrady s intenzivní a extenzivní zelení se souvrstvími s retenční funkcí. Veškeré střešní plochy jsou svedeny vnitřní dešťovou kanalizací do akumulační nádrže dešťových vod, ze které je následně realizována závlaha střešních vegetačních ploch v obdobích sucha. Sekundárním ovšem neméně důležitým účinkem všech uvedených opatření je eliminace efektu heat island.

Konstrukční řešení stavby
Konstrukční systém objektu je monolitický železobetonový skelet doplněný o ztužující stěny jader a suterénní obvodové stěny. Konstrukce je řešena v základním modulu 8,1x8,1m. Výjimku tvoří krajní moduly, které mají rozpon cca 9,3 m. Vodorovné konstrukce nadzemních i podzemních podlaží jsou podepřeny soustavou stěn komunikačních jader, obvodových stěn a soustavou sloupů. Založení stavby je navrženo kombinované, plošné, na základové desce a je doplněno o velkoprůměrové vrtané piloty pod vertikálními konstrukcemi. Základová deska a obvodové stěny suterénu jsou uvažovány v provedení tzv. bílé vany a jsou přímo vystaveny zemnímu prostředí a spodní vodě a jsou realizovány jako vodonepropustné. Svislé nosné konstrukce jsou v převážné míře tvořeny železobetonovým monolitickým sloupovým systémem, doplněným o ztužující stěny jader a suterénní obvodové stěny. Stropní konstrukce jsou navrženy jako bezprůvlakové, křížem armované železobetonové desky, uložené na žb. sloupy a vnitřní jádra ze žb. stěn. Střešní deska nad 4.NP je (s ohledem na zatížení) nad sloupy doplněna o hlavice orientované nahoru do skladby střešního pláště. V konstrukci horní stavby jsou 2 prosvětlovací světlíky čtvercového půdorysu v úrovni nad 2.NP a 1 kruhový v úrovni nad ustupujícím 5.NP. Konstrukce zastřešení světlíků je ocelová, kruhový světlík je tvořen svařovanými vazníky s vloženými vaznicemi a čtvercové světlíky mají spojitou vícelodních šedovou příhradovou konstrukci.
Samostatným oddilatovaným konstrukčním prvkem je zastřešená vjezdová rampa pro vjezd do podzemí. Je tvořena podélnými opěrnými stěnami, jež jsou vzájemně spojeny základovou deskou založenou na pilotách. Ze stěn rampy jsou vykonzolovány železobetonové sloupy, na které je uloženo zastřešení tvořené železobetonovou monolitickou deskou.

Požadavky na šetrnost k životnímu prostředí
Jedním ze tří hlavních aspektů zadání byla orientace na šetrnost k životnímu prostředí. Klient má při svých investicích dlouhodobě definovány parametry, které v tomto ohledu zvažuje a posuzuje. Z dřívějších zkušeností se proto z důvodu objektivizace a potvrzení dosažení těchto cílů, pro svou novou výstavbu, orientuje na získání certifikátu LEED. Objekt hradecké regionální centrály dosáhl certifikátu LEED Platinum v komplexní kategorii New Constructions. V průběhu projektové i realizační fáze byl proto tomuto hodnocení důsledně podřízen proces rozhodování od koncepčních úvah, po schvalování jednotlivých materiálů použitých na stavbě.
0 komentářů
přidat komentář

Více staveb od Projektil architekti Roman Brychta Architekti