Na okružní třídě kolem historického městského jádra Brna se nachází nádvoří neorenesančního souboru
Pražákova paláce (Moravská galerie) a
Besedního domu (brněnská filharmonie). Projekt adaptuje jejich spojovací krček umístěný na terénní hraně někdejšího hradebního valu.
Zadání představuje změnu v užívání stávající restaurátorské dílny na bezbariérový kulturní prostor pro přednášky, workshopy, koncerty, výstavní a performativní projekty, videoprojekce a další podobné aktivity s kavárnou, barem a provozním zázemím.
Neexistuje žádná permanentní náplň (funkce), je definován pouze prostor stávající stavby a nový prostor událostí. Existující prostor je i po odstranění všech nenosných příček těsný, nově iniciovaný prostor je proto situační, podle okamžitých potřeb expandující na venkovní nádvoří nebo se smršťující v komorní kavárnu. Interiér města (nádvoří) a adaptovaného objektu splývají v nových gradientech společné podlahy. Hranice navržené architektury jsou definovány multiplicitou jejího kulturního programu.
Nové trvalé intervence jsou infrastrukturní (bezbariérové úpravy, zasíťování, nové dveře, sanitární zařízení, sklad/kancelář). Intrastruktura je viditelná (vnitřní kabeláže, rozvody, šachty). Nový mobiliář je v původním slova smyslu mobilní, používaný bez rozlišování interiéru a exteriéru (barové segmenty, pódiové podesty použitelné jako pracovní stoly, výškově stavitelné stolky, stohovací a skládací židle). Ambivalenci měnícího se prostoru rozšiřují stopy původní dílny (zářivkové osvětlení dřívější dispozice, textura betonové podlahy, rozdílná zrnitost omítek v místě bouraných příček...) a použití recyklovaných prvků (polykarbonátové panely z výstavy Obrazy mysli, reinstalace knihovny z literárního veletrhu nebo židle z aukra...).
n-1