Městská knihovna Grosuplje

Dvacetitisícové město Grosplje leží patnáct minut od Lublaně na dálnici směrem Záhřeb. Obec se za posledních 15 let rozrostla o třicet procent, což jí způsobilo řadu komplikací počínaje nedostačujícími kapacitami veřejných služeb včetně knihovny. Výpůjčky knih se ve městě nabízely již před druhou světovou válkou, ale jako nezávislá veřejná instituce začala působit až od roku 1962. V 70. letech se knihovna přestěhovala do vyvlastněného domu po místním podnikateli, ale až v roce 2003 se stavba dočkala významné rekonstrukce. S nárůstem knižních svazků a rozvojem moderních technologií vyvstala potřeba přístavby, kterou v roce 2007 provedlo lublaňské A.Biro.
Nejsnazší cestou, jak získat více místa, bylo přistavět další hmotu na dvoře za historicky chráněným domem z konce 19. století. Původní dům se nachází na kopci v ose končící na opačné straně železniční stanicí. Přední část domu dotváří čtveřice vzrostlých líp. Součástí projektu byla také citlivá rekonstrukce původního objektu, kde se nyní nachází kavárna, přednášková místnost a výstavní sál. Nové rozšíření, kam byly přestěhovány veškeré knihy, je koncipováno jako samostatný objekt propojený s historickou budovou pomocí skleněné lávky. V porovnání se starou budovou nabízí nová přístavba dvojnásobně více místa. Výsledná forma přístavby připomíná roztaženou harmoniku. Tvar zubaté střechy, která následně přecházejí v obvodový plášť, vychází z okolní zašpičatělých střech. Střídání plných a prosklených ploch přispělo kromě vnitřní světelné pohody také k velkorysému otevření interiéru s výhledem na dvůr a původní knihovnu. V projasněném interiéru převládá světlé dřevo použité na podlahy, schodiště a regály. Červeno-béžové barevné schéma vychází opět z materiálů použitých v původní stavbě. Knihovna začala plnit funkci velkého městské obývacího pokoje, který nemá co skrývat. Objekt každodenně nabídne své služby až 750 návštěvníků, přičemž počet stoupá a 35% obyvatelů města již vlastní průkazku.
Projekt rozšíření městské knihovny v Grosuplje získal v roce 2007 Plečnikovu cenu, které představuje nejvyšší architektonické ocenění ve Slovinsku.