Le Grand Louvre
Pro veřejnost je Louvre otevřen od 10. srpna 1793. Francouzský prezident François Mitterrand v roce 1981 slavnostně zahájil realizaci projektu Grand Louvre, který měl za úkol proměnit zámecké sídlo na nejznámější muzeum světa. Během stavebních prací vyrostla v sousedství renesančních staveb i kontroverzní stavba - velká skleněná pyramida, na níž si všichni časem zvykli a stala se neodmyslitelným symbolem Louvre. Pod pyramidou se nachází hlavní vstup do muzea.
Slavné pařížské muzeum Louvre podstoupí v příštích letech za chodu významné úpravy, které ho mají přizpůsobit rostoucím nárokům. Budou se týkat hlavně prostorů pod proslulou skleněnou pyramidou, jež se stala jakýmsi symbolem Velkého Louvru - projektu amerického architekta Ieoha Minga Peie, který dal muzeu nynější podobu. Velký Louvre se ale postupem času stal příliš malým.
V roce 1988, rok před dokončením projektu, navštívily Louvru tři miliony lidí. Loni už to bylo 7,5 milionu a v roce 2010 by to podle odhadů mohlo být už přes devět milionů.
Podzemní prostory pod pyramidou, které na rozdíl od některých jiných velkých staveb éry prezidenta Françoise Mitterranda působí stále pěkně, začínají být zahlceny. Zájem roste vůbec, k tomu přistupují návštěvníci z oblastí, odkud se dříve moc necestovalo - východní Evropy, Číny nebo Indie.
Úlevu by měl přinést projekt Pyramida, který tvoří součást nedávno podepsaného nového kontraktu mezi Louvrem a státem. Podílel se na něm i už devětaosmdesátiletý architekt Pei.
Projekt předpokládá mimo jiné přemístění pokladen, informačních přepážek, šaten, knihkupectví a restaurace z haly Napoleon, která je pod pyramidou a ze které se vstupuje do jednotlivých křídel muzea. Dnes je to ve špičkách nepřehledná změť, kterou se jde těžko prodrat. Autoři projektu si slibují, že po úpravách se z ní stane naopak prostor pro rozjímání. Vchod přes pyramidu bude zachován.
Vše by mělo být hotovo do roku 2012. Do té doby ale Louvre prodělá další významné změny. Především bude v roce 2009 otevřeno nové oddělení islámského umění, které soustředí 10.000 islámských artefaktů ze samotného Louvru a další 3000 uchovávané teď v Muzeu dekorativního umění. Bude umístěno v prostorách nádvoří Visconti, které se dnes nenavštěvuje.
Počítá se rovněž s úpravami zahrad Tuileries, které Louvre spravuje od roku 2005. Obnova královského a později císařského paláce Tuileries však zřejmě zůstane v kategorii snů nadšenců, kteří o ni usilují. Palác byl vypálen během Pařížské komuny v roce 1871 a nic z něho nezbývá.
Zhruba ve stejné době jako nově budované oddělení má navíc otevřít brány první venkovská odbočka Louvru v Lensu v severní Francii. Odbočku, označovanou jako " Louvre II.", se vláda rozhodla vybudovat kvůli tomu, že Louvre už není schopen vystavit všechny své sbírky, a také ve snaze pozdvihnout kulturně oblasti těžce zasažené hospodářskými problémy.
Rozpočet Louvru kryje ze 60 procent stát. Nově podepsaný kontrakt mezi Louvrem a státem předpokládá zvýšení státní subvence z nynějších 112 na 124 milionů eur (asi 3,5 miliardy korun) v roce 2008.
Louvre se jako královský hrad začal budovat koncem 12. století. Muzeum v něm bylo zřízeno během revoluce o 600 let později. Dvě třetiny jeho návštěvníků jsou cizinci. Běžné vstupné je dnes 8,50 eura (asi 240 korun), ale některé kategorie návštěvníků (mládež pod 18 let, nezaměstnaní, tělesně postižení a podobně) mají vstup zdarma. Zdarma pro všechny je vstup každou první neděli v měsíci a na francouzský státní svátek 14. července.
Slavné pařížské muzeum Louvre podstoupí v příštích letech za chodu významné úpravy, které ho mají přizpůsobit rostoucím nárokům. Budou se týkat hlavně prostorů pod proslulou skleněnou pyramidou, jež se stala jakýmsi symbolem Velkého Louvru - projektu amerického architekta Ieoha Minga Peie, který dal muzeu nynější podobu. Velký Louvre se ale postupem času stal příliš malým.
V roce 1988, rok před dokončením projektu, navštívily Louvru tři miliony lidí. Loni už to bylo 7,5 milionu a v roce 2010 by to podle odhadů mohlo být už přes devět milionů.
Podzemní prostory pod pyramidou, které na rozdíl od některých jiných velkých staveb éry prezidenta Françoise Mitterranda působí stále pěkně, začínají být zahlceny. Zájem roste vůbec, k tomu přistupují návštěvníci z oblastí, odkud se dříve moc necestovalo - východní Evropy, Číny nebo Indie.
Úlevu by měl přinést projekt Pyramida, který tvoří součást nedávno podepsaného nového kontraktu mezi Louvrem a státem. Podílel se na něm i už devětaosmdesátiletý architekt Pei.
Projekt předpokládá mimo jiné přemístění pokladen, informačních přepážek, šaten, knihkupectví a restaurace z haly Napoleon, která je pod pyramidou a ze které se vstupuje do jednotlivých křídel muzea. Dnes je to ve špičkách nepřehledná změť, kterou se jde těžko prodrat. Autoři projektu si slibují, že po úpravách se z ní stane naopak prostor pro rozjímání. Vchod přes pyramidu bude zachován.
Vše by mělo být hotovo do roku 2012. Do té doby ale Louvre prodělá další významné změny. Především bude v roce 2009 otevřeno nové oddělení islámského umění, které soustředí 10.000 islámských artefaktů ze samotného Louvru a další 3000 uchovávané teď v Muzeu dekorativního umění. Bude umístěno v prostorách nádvoří Visconti, které se dnes nenavštěvuje.
Počítá se rovněž s úpravami zahrad Tuileries, které Louvre spravuje od roku 2005. Obnova královského a později císařského paláce Tuileries však zřejmě zůstane v kategorii snů nadšenců, kteří o ni usilují. Palác byl vypálen během Pařížské komuny v roce 1871 a nic z něho nezbývá.
Zhruba ve stejné době jako nově budované oddělení má navíc otevřít brány první venkovská odbočka Louvru v Lensu v severní Francii. Odbočku, označovanou jako " Louvre II.", se vláda rozhodla vybudovat kvůli tomu, že Louvre už není schopen vystavit všechny své sbírky, a také ve snaze pozdvihnout kulturně oblasti těžce zasažené hospodářskými problémy.
Rozpočet Louvru kryje ze 60 procent stát. Nově podepsaný kontrakt mezi Louvrem a státem předpokládá zvýšení státní subvence z nynějších 112 na 124 milionů eur (asi 3,5 miliardy korun) v roce 2008.
Louvre se jako královský hrad začal budovat koncem 12. století. Muzeum v něm bylo zřízeno během revoluce o 600 let později. Dvě třetiny jeho návštěvníků jsou cizinci. Běžné vstupné je dnes 8,50 eura (asi 240 korun), ale některé kategorie návštěvníků (mládež pod 18 let, nezaměstnaní, tělesně postižení a podobně) mají vstup zdarma. Zdarma pro všechny je vstup každou první neděli v měsíci a na francouzský státní svátek 14. července.
Pavel Zavadil/ČTK, 01.08.2006
Jeho rozlehlost budí úctu a obdiv, není divu, že býval sídlem francouzských králů. Palác Louvre, který nemine žádný návštěvník Paříže. Je její ikonou, pýchou a výkladní skříní, kde se vystavují význačné sochy, umělecké předměty, obrazy, kresby a archeologické nálezy. Do impozantního komplexu se skleněnou pyramidou vstoupili první návštěvníci před 220 lety, 10. srpna 1793.
Louvre se pyšní mnoha "nej" i ve světovém měřítku. S osmi miliony návštěvníků ročně je nejnavštěvovanějším světovým muzeem, patří i největším a nejstarším na světě. Denně jej navštíví průměrně 15.000 lidí, z nichž 65 procent tvoří zahraniční turisté.
Na ploše 60.000 metrů čtverečních hostí jeho jedinečně prostory na 380.000 exponátů od prehistorie po současnost a taktéž asi 35.000 uměleckých děl.
Sbírky jsou uspořádány do osmi samostatných oddělení - Egypt, Řecko a Řím, islám, orientální umění, sochy, malby, grafika a dekorativní umění. Každé oddělení má svého správce, který řídí tým znalců, konzervátorů a historiků umění.
Obraz Mony Lisy, socha Venuše Milóské nebo čedičová stéla s Chammurapiho zákoníkem patří k největším tahákům muzea. Mona Lisa je vůbec nejnavštěvovanějším uměleckým dílem světa, jedinečná zobrazením, kde vládne šerosvit, chvějivá světla a téměř nepostižitelné přechody světelných vibrací.
Název muzea pochází od loveckého zámečku, který kdysi stával v těchto místech v lese zvaném Louparie či Louverie. Druhou možností je vznik ze slova leovar nebo leawer, což znamená opevněné místo.
Původně zde totiž stávala pevnost, kterou ve 12. století postavil jako královské sídlo Filip II. August. Zbytky této pevnosti jsou k vidění ve sklepení paláce.
Za vlády Karla V. se stavba stala jeho rezidencí. František I. pak založil roku 1541 palác nový, v jehož stavbě postupně pokračovali další panovníci a stavitelé. Budova se mnohokrát rozšiřovala, až vytvořila současný palác Louvre.
Sídlem francouzských králů byl do května 1682, kdy se Ludvík XIV. přesunul se svým dvorem do Versailleského paláce a z Louvru se stal domov královských sbírek včetně sbírky antických soch. V Louvru se usídlili mnozí dvořané, úředníci, poté umělci a učenci a královské akademie.
Později byl palác využíván i jako královské přijímací komnaty, dvorní byty, ministerstva, jízdárny či konírny. Za Velké francouzské revoluce se rozhodnutím parlamentu stalo z Louvru muzeum, kde měla být vystavována význačná národní díla.
Veřejné muzeum se otevřelo 10. srpna 1793 výstavou 537 obrazů. Byla tu zpřístupněna nejrůznější díla roztroušená po královských zámcích, kostelech a klášterech. Kvůli organizačním potížím bylo muzeum 30. září 1793 uzavřeno, a definitivně otevřeno 18. listopadu 1793.
Sbírky se zvětšily za Napoleona a muzeum bylo přejmenováno po něm. Císařská vojska úspěšně zabavovala v celé Evropě nejslavnější umělecká díla a po porážce císaře u Waterloo se ukradených děl vrátilo zpátky k původním vlastníkům.
Za druhého císařství (1852-1870) byly sbírky obohaceny o četné exponáty etruského, antického i starověkého orientálního umění.
Za III. republiky v letech 1870 - 1944 se Louvre stal francouzským národním muzeem. Sbírky narůstaly tak, že v se 60. letech 20. století rozhodlo o přemístění prací vzniklých po roce 1848 do Musée d‘Orsay na druhém břehu Seiny.
V roce 1983 pověřil tehdejší francouzský prezident François Mitterrand amerického architekta Ieoha Minga Peie modernizací Louvru. Jeho návrh na skleněnou vstupní pyramidu byl šokující, ale prezidentovi se líbil.
Byť v době jejího vzniku se stavbou nesouhlasilo na 70 procent Francouzů, stala se pyramida ze skla a oceli novým vstupem do Louvru, byla otevřena v roce 1989 a dnes patří k dominantám Paříže stejně jako Eiffelovka.
V dnešní době činí celkové prostory Louvru na 400.000 metrů čtverečních, z toho již zmíněných 60.000 metrů zabírají výstavní sály a zbytek technické a administrativní zázemí.
Jeho rozlehlost budí úctu a obdiv, není divu, že býval sídlem francouzských králů. Palác Louvre, který nemine žádný návštěvník Paříže. Je její ikonou, pýchou a výkladní skříní, kde se vystavují význačné sochy, umělecké předměty, obrazy, kresby a archeologické nálezy. Do impozantního komplexu se skleněnou pyramidou vstoupili první návštěvníci před 220 lety, 10. srpna 1793.
Louvre se pyšní mnoha "nej" i ve světovém měřítku. S osmi miliony návštěvníků ročně je nejnavštěvovanějším světovým muzeem, patří i největším a nejstarším na světě. Denně jej navštíví průměrně 15.000 lidí, z nichž 65 procent tvoří zahraniční turisté.
Na ploše 60.000 metrů čtverečních hostí jeho jedinečně prostory na 380.000 exponátů od prehistorie po současnost a taktéž asi 35.000 uměleckých děl.
Sbírky jsou uspořádány do osmi samostatných oddělení - Egypt, Řecko a Řím, islám, orientální umění, sochy, malby, grafika a dekorativní umění. Každé oddělení má svého správce, který řídí tým znalců, konzervátorů a historiků umění.
Obraz Mony Lisy, socha Venuše Milóské nebo čedičová stéla s Chammurapiho zákoníkem patří k největším tahákům muzea. Mona Lisa je vůbec nejnavštěvovanějším uměleckým dílem světa, jedinečná zobrazením, kde vládne šerosvit, chvějivá světla a téměř nepostižitelné přechody světelných vibrací.
Název muzea pochází od loveckého zámečku, který kdysi stával v těchto místech v lese zvaném Louparie či Louverie. Druhou možností je vznik ze slova leovar nebo leawer, což znamená opevněné místo.
Původně zde totiž stávala pevnost, kterou ve 12. století postavil jako královské sídlo Filip II. August. Zbytky této pevnosti jsou k vidění ve sklepení paláce.
Za vlády Karla V. se stavba stala jeho rezidencí. František I. pak založil roku 1541 palác nový, v jehož stavbě postupně pokračovali další panovníci a stavitelé. Budova se mnohokrát rozšiřovala, až vytvořila současný palác Louvre.
Sídlem francouzských králů byl do května 1682, kdy se Ludvík XIV. přesunul se svým dvorem do Versailleského paláce a z Louvru se stal domov královských sbírek včetně sbírky antických soch. V Louvru se usídlili mnozí dvořané, úředníci, poté umělci a učenci a královské akademie.
Později byl palác využíván i jako královské přijímací komnaty, dvorní byty, ministerstva, jízdárny či konírny. Za Velké francouzské revoluce se rozhodnutím parlamentu stalo z Louvru muzeum, kde měla být vystavována význačná národní díla.
Veřejné muzeum se otevřelo 10. srpna 1793 výstavou 537 obrazů. Byla tu zpřístupněna nejrůznější díla roztroušená po královských zámcích, kostelech a klášterech. Kvůli organizačním potížím bylo muzeum 30. září 1793 uzavřeno, a definitivně otevřeno 18. listopadu 1793.
Sbírky se zvětšily za Napoleona a muzeum bylo přejmenováno po něm. Císařská vojska úspěšně zabavovala v celé Evropě nejslavnější umělecká díla a po porážce císaře u Waterloo se ukradených děl vrátilo zpátky k původním vlastníkům.
Za druhého císařství (1852-1870) byly sbírky obohaceny o četné exponáty etruského, antického i starověkého orientálního umění.
Za III. republiky v letech 1870 - 1944 se Louvre stal francouzským národním muzeem. Sbírky narůstaly tak, že v se 60. letech 20. století rozhodlo o přemístění prací vzniklých po roce 1848 do Musée d‘Orsay na druhém břehu Seiny.
V roce 1983 pověřil tehdejší francouzský prezident François Mitterrand amerického architekta Ieoha Minga Peie modernizací Louvru. Jeho návrh na skleněnou vstupní pyramidu byl šokující, ale prezidentovi se líbil.
Byť v době jejího vzniku se stavbou nesouhlasilo na 70 procent Francouzů, stala se pyramida ze skla a oceli novým vstupem do Louvru, byla otevřena v roce 1989 a dnes patří k dominantám Paříže stejně jako Eiffelovka.
V dnešní době činí celkové prostory Louvru na 400.000 metrů čtverečních, z toho již zmíněných 60.000 metrů zabírají výstavní sály a zbytek technické a administrativní zázemí.
Jitka Bojanovská / ČTK 8.8.2013
2 komentáře
přidat komentář
Předmět
Autor
Datum
nejasnost
petr.hiess
22.01.07 12:12
RE: nejasnost
Alena Figurová
22.01.07 12:23
zobrazit všechny komentáře
