Bank of China
Myšlenka postavit v Hong Kongu pobočku Bank of China vznikla na základě rozhodnutí Británie z roku 1984 o odstoupení Hong Kongu Číně. Číňané, toužící po znovunavrácení kolonie a po jasném zviditelnění nastupující světové finanční síly, oslovili amerického architekta čínského původu Ieoha Ming Peie. Ironií osudu je skutečnost, že Peiův otec byl bývalým manažerem Bank of China a spolubojovníkem Čang-Kai-šeka proti komunistickému režimu, který nyní pověřil Peie-syna návrhem pobočky své ústřední banky. Pei nakonec po dohodě s otcem zakázku přijal s odůvodněním "uspokojení tužeb čínského lidu".
Bank of China musela překonat nesmírné geografické, politické a stavební překážky. Budova je situována v hustém centrálním distriktu Hong-Kongu na příkře se svažujícím pozemku. Malý pozemek (2 akry) byl spoután spletí autostrád a ramp. Během 2. světové války sídlilo na pozemku velitelství japonské armády, které zde umučilo tisíce zajatců. Konstrukční požadavky vyplývají z umístění budovy v zóně tajfunů - namáhání větrem je dvojnásobné oproti New Yorku a co se týče ochrany před zemětřesení, je stejně přísné jako v Los Angeles.
Podobně jako mnoho Peiových staveb i Bank of China vyvolává kontroverzní reakce. Bankovní úředníci na rozdíl od místních geomantiků nesdílejí s konečnou podobou budovy nadšení. Diagonální ztužující rámy jim připomínají škrtání jejich jména na seznamu zaměstnanců. Odborníci na feng-shuei však zakleli do budovy řadu receptů pro zlepšení úspěšnosti organizace. Např. nosná konstrukce budovy byla dokončena 8. 8. 1988, což bylo podle feng-shuei expertů nejpříhodnější datum v minulém století.
Trojúhelníkový modul budovy se prolíná i do kompozice okolní čínské zahrady v přízemí banky. Užití přírodních materiálů, vodních prvků a tradičních čínských rostlin. Znakem čínských zahrad je kontrast plynoucí dynamiky složitosti a jednoduchosti, aktivity a odpočinku. V patě Bank of China si můžete tyto pocity vychutnat do sytosti.
Dnes působí Bank of China v centru Hong Kongu jako gigantický zenový talisman. Nejvýraznější architektonický prvek - skleněné a hliníkové opláštění odhalují sofistikovaný nosný konstrukční systém tohoto jedinečného 70-patrového mrakodrapu.
Bank of China musela překonat nesmírné geografické, politické a stavební překážky. Budova je situována v hustém centrálním distriktu Hong-Kongu na příkře se svažujícím pozemku. Malý pozemek (2 akry) byl spoután spletí autostrád a ramp. Během 2. světové války sídlilo na pozemku velitelství japonské armády, které zde umučilo tisíce zajatců. Konstrukční požadavky vyplývají z umístění budovy v zóně tajfunů - namáhání větrem je dvojnásobné oproti New Yorku a co se týče ochrany před zemětřesení, je stejně přísné jako v Los Angeles.
Podobně jako mnoho Peiových staveb i Bank of China vyvolává kontroverzní reakce. Bankovní úředníci na rozdíl od místních geomantiků nesdílejí s konečnou podobou budovy nadšení. Diagonální ztužující rámy jim připomínají škrtání jejich jména na seznamu zaměstnanců. Odborníci na feng-shuei však zakleli do budovy řadu receptů pro zlepšení úspěšnosti organizace. Např. nosná konstrukce budovy byla dokončena 8. 8. 1988, což bylo podle feng-shuei expertů nejpříhodnější datum v minulém století.
Trojúhelníkový modul budovy se prolíná i do kompozice okolní čínské zahrady v přízemí banky. Užití přírodních materiálů, vodních prvků a tradičních čínských rostlin. Znakem čínských zahrad je kontrast plynoucí dynamiky složitosti a jednoduchosti, aktivity a odpočinku. V patě Bank of China si můžete tyto pocity vychutnat do sytosti.
Dnes působí Bank of China v centru Hong Kongu jako gigantický zenový talisman. Nejvýraznější architektonický prvek - skleněné a hliníkové opláštění odhalují sofistikovaný nosný konstrukční systém tohoto jedinečného 70-patrového mrakodrapu.
0 komentářů
přidat komentář
