Kostel svaté Terezie
Kirche Zur Hl. Theresia
Farní kostel Keferfeld ve čtvrti Waldegg na jižním okraji Lince vznikl podle projektu německého architekta Rudolfa Schwarze, který byl žákem Hanse Poelziga a blízkým spolupracovníkem Dominikuse Böhma. Schwarzovy návrhy v rozmezí 30. - 60. let minulého století významně ovlivnily podobou moderních katolických kostelů. Po druhé světové válce Schwarz stále kritičtěji nahlížel na ryzí funkcionalismus a hledal cestu poučené moderny. Více než polovinu jeho realizací tvoří sakrální stavby. Všechny myšlenky promítané do budov sepsal již v roce 1938 do knihy O stavbě kostela, v níž definoval typologické základy liturgické obnovy církve. Převážná část Schwarzových kostelů leží na západu Německa. V Rakousku se můžeme setkat pouze se dvěma kostely (farnost sv. Floriana ve Vídni a linecký kostel zasvěcený svaté Terezii z Lisieux), které vznikaly přibližně ve stejném období na přelomu 50. a 60. let minulého století. Schwarzovy poválečné kostely opouští funkcionalistickou tovární strohost a přibývá decentní výzdoba i pestrost forem.
Schwarzův návrh lineckého kostela navazuje na místní barokní tradici. Je založen na eliptickém půdoryse, v jehož jednom ohnisku je umístěn oltář a na opačném konci křtitelnice. V jednom z elipsovitých výklenků se nachází varhany a v dalších pak denní kaple. Bílošedou fasádou s barevně zvýrazněnými horizontálními prvky na fasádě se odkazuje na starou lineckou katedrálu. Hlavní loď ponechává odkrytou konstrukci, takže návštěvníci mohou spatřit režné zdivo vyplňující železobetonovou skeletovou konstrukci a odhalený žebrový strop.
Původně na místě stála farnost z roku 1930 od Hanse Schachermayra, která byla při leteckých náletech v prosinci 1944 zničena. Po odklizení trosek se bohoslužby konaly v nouzových podmínkách, až v roce 1959 oslovil farář Josef Zauner projektem Rudolfa Schwarze. Jako vzpomínku na zničenou kapli a období válečných útrap byla postavena denní kaple z mauthausenské žuly, která je rovněž důstojnou připomínkou koncentračního tábora Mauthausen ležícího dvacet kilometrů východně od Lince.
Sám autor k návrhu lineckého kostela dodává: „Půdorys kostela je velice jednoduchý. Tvoří jej poněkud protáhlý ovál, v jehož předním zálivu stojí oltář. V zadní části leží křtitelnice. Prostor je obklopen eliptickým pohyb, který vychází z oltáře, objímá celou farnost a za jejími zády se opět navrací. Apsida s oltářem vychází za lidmi a tvoří další záliv. V přední části je hlavní loď rozdělena, aby se také boční apsida mohla široce otevřít k oltáři. Stavba je složena z rastru velmi úzkých horizontálních a svislých železobetonových pásů vytvářejících mřížku, jejíž pole nejsou příliš široké, ale poměrné vysoké. Stropní konstrukci tvoří nosné desky s úzkými žebry, přičemž se plochá střecha s na obou koncích mírně zvedá.“
Schwarzův návrh lineckého kostela navazuje na místní barokní tradici. Je založen na eliptickém půdoryse, v jehož jednom ohnisku je umístěn oltář a na opačném konci křtitelnice. V jednom z elipsovitých výklenků se nachází varhany a v dalších pak denní kaple. Bílošedou fasádou s barevně zvýrazněnými horizontálními prvky na fasádě se odkazuje na starou lineckou katedrálu. Hlavní loď ponechává odkrytou konstrukci, takže návštěvníci mohou spatřit režné zdivo vyplňující železobetonovou skeletovou konstrukci a odhalený žebrový strop.
Původně na místě stála farnost z roku 1930 od Hanse Schachermayra, která byla při leteckých náletech v prosinci 1944 zničena. Po odklizení trosek se bohoslužby konaly v nouzových podmínkách, až v roce 1959 oslovil farář Josef Zauner projektem Rudolfa Schwarze. Jako vzpomínku na zničenou kapli a období válečných útrap byla postavena denní kaple z mauthausenské žuly, která je rovněž důstojnou připomínkou koncentračního tábora Mauthausen ležícího dvacet kilometrů východně od Lince.
Sám autor k návrhu lineckého kostela dodává: „Půdorys kostela je velice jednoduchý. Tvoří jej poněkud protáhlý ovál, v jehož předním zálivu stojí oltář. V zadní části leží křtitelnice. Prostor je obklopen eliptickým pohyb, který vychází z oltáře, objímá celou farnost a za jejími zády se opět navrací. Apsida s oltářem vychází za lidmi a tvoří další záliv. V přední části je hlavní loď rozdělena, aby se také boční apsida mohla široce otevřít k oltáři. Stavba je složena z rastru velmi úzkých horizontálních a svislých železobetonových pásů vytvářejících mřížku, jejíž pole nejsou příliš široké, ale poměrné vysoké. Stropní konstrukci tvoří nosné desky s úzkými žebry, přičemž se plochá střecha s na obou koncích mírně zvedá.“
0 komentářů
přidat komentář
