|
Foto: Alberto Fonseca |
Tato kaple je součástí základní školy Los Nogales. Návrh vychází z čistého tvaru kvádru, který představuje Boží přítomnost, harmonii a určitou éteričnost. Nicméně pozemský život je plný okamžiků štěstí i utrpení, kterým musíme neustále čelit a tyto změny v harmonii lidského života jsou znázorněny náhodnými otvory a trhlinami na všech fasádách včetně střechy. Znázorňují individualitu v rámci společenství, každá z trhlin reprezentuje příležitost a naději. Projekt se snaží reprezentovat moderní svatostánek, který sice zdánlivě porušuje kánony, ve skutečnosti je však dodržuje a odpovídá tradici. Prostorová flexibilita projektu vyhovuje jak stále se měnícímu počtu farníků, tak shromážděním až pro 2 000 lidí, kdy se jedna strana axiální kaple pro sto návštěvníků otevře, a tím se zvětší kapacita. Tato změna v přístupu, měřítku a křížové osovitosti přeměňuje i jednotlivé prvky. Kazatelna se stává postranním řečnickým pultem, oltářní prostor chórem a z vekého prostoru je hlavní oltář. Otevření hlavních vstupních vrat hraje tajemnou roli v rámci církevních rituálů. Teatrální efekt působí na věřící, kteří se cítí náhle zranitelnější a jsou vnímavější ke Slovu Božímu. Aby se docílilo kýženého efektu, bylo umístění kaple pečlivě prostudováno. Navržena byla také věžička se zvony, které se staly symbolem školy. Tato zvonice je stejně jako kaple kvádrovitá hmota, ale s dramaticky posunutými hranami, což vytvořilo perspektivu prvku, který se neustále mění v závislosti na místě, odkud se na něj díváte. Okrový beton a dřevo vytváří jasný a noblesní výraz návrhu, kde se spojuje rafinovanost s přírodou. Opět zde můžeme najít dualitu lidského bytí a přírodních zdrojů, které ho obklopují. Voda jako symbol klidu napomáhá postupnému zmizení obrazu kaple v krajině.