Kaple La Calera

foto: Andrés Tellez

Návrh malé kapličky v městečku La Calera, kousek od kolumbijského hlavního města Bogota, je tvořen hlavní hranatou hmotou, která vznikla pozvolným přetvořením působivé horské scenérie. Elementární geometrie rekonstruuje mimetickou formou okolního území a pokouší se o nepatrné změny. Současně působí tato geometrická čistota hranolu harmonickým dojmem. Jeho prostota spočívá v práci s třemi elementy – tichem, větrem a světlem. Snahou bylo vytvořit flexibilní prostor, který by poskytoval intimitu pro třicet lidí a zároveň by se mohl stát otevřeným svatostánkem pro velkou skupinu věřících. Tato kaple, ačkoliv je pro soukromé užívání, umožňuje taktéž přístup veřejnosti, čímž naplňuje demokratické principy v zemi plné kontrastů. Proces vysunutí části kaple, a tím zvětšení kapacity svatostánku pro veřejnost má symbolický význam blížící se mýtu. Toto vsazení pohyblivé části do statické hmoty vytváří vstupní bránu, “přechod mezi dvěma světy, mezi známým a neznámým, mezi světlem a tmou, pokladem a nutností. Otevření dveří umožňuje odkrýt tajemství. Nalezneme zde i  psychologický význam, nejedná se pouze o průchod, ale vybízí nás i k překročení čehosi.“ (ze Slovníku symbolů, Jean Chevalier a Alain Gheerbrant) Tato změna v přístupu, měřítku a změna osovitosti na křížovou dispozici mění taktéž funkci jednotlivých částí kaple: oltář se mění v chór, hlavní loď se stává vedlejší, sakristii střídá krajina. Aby tato přeměna byla možná, studovalo se do detailu umístění a orientace kaple vůči světovým stranám. V případě konstrukce kaple byly použity materiály splňující taktéž základní principy projektu: přírodní dřevěná textura evokující okolní krajinu. Dvojí výraz fasády vytváří kontrast a zároveň odkazuje na přírodní hodnoty. Nepohyblivá konstrukce představuje nepropustný kámen. Oproti tomu mobilní část ze skla a z dřevěnných mřížek budí dojem závoje. Vodní plocha nacházející se v těsné blízkosti rozpouští optickým klamem kapličku do krajiny.