Když jsme objevili prostory pod předzahrádkou v Bruselské ulici, byly po mnoho let neužívané. Sklobetonové světlíky byly překryty vrstvami asfaltové krytiny. Čtyři samostatné místnosti propojené se suterénem činžovního domu se zdály být jen těžko využitelné. Nás ale tato podivná „suterénně podkrovní“ poloha lákala. Chtěli jsme získat místo pro práci a ukázat případným klientům v měřítku 1 : 1, jak přemýšlíme a co od nás mohou očekávat.
Po vybourání všech příčných stěn a odstranění asfaltových vrstev střechy se pod předzahrádkou objevil dlouhý, úzký, stoupající prostor s betonovým trámečkovým stropem. Odhalené otvory světlíků prosvětlily prostor příjemným světlem. V místech dřívějších příčných zdí jsou dřevěné posuvné panely, které mohou místnost opět rozdělit.
V nejvzdálenější části hlavní místnosti je „na stupínku“ ředitelna. Polygonální prostor, opisující tvar chodníku nad ním, jsme zjednodušili vložením obloukové sádrokartonové stěny s policemi. Nábytek je jednoduchý, z „levných“ materiálů. Velký důraz jsme ale kladli na jeho řemeslné provedení... se střídavým úspěchem...
V místech dřívějších propojení se sousedními sklepy jsou vestavěné skříně. Jejich posuvné dveře se otvírají v tloušťce sádrokartonového obložení. To spolu se zdvojenou podlahou zajišťuje odvětrání vlhkosti podlahy i stěn do systému kanálků v konstrukci střechy. Pod pozinkovanými čtverci podlahy jsou rozvody veškerých sítí.
Do kanceláře je možno vejít z chodníku brankou, po ocelovém schodišti do anglického dvorku a skleněnými dveřmi do domu. Přicházející může ještě přede dveřmi přehlédnout celou kancelář, zároveň se ale všem uvnitř ukáže v „akváriu“ velkého okna. Velká skleněná stěna je v létě zacloněna sytě zelenými šlahouny psího vína. To se na podzim zbarví karmínově červeně, v zimě opadá a na jaře znovu vyraší světle zelenými pupeny.
Ostatní prostory jsou již ve staré části sklepa. Zasedací místnost má jednoduchou valenou klenbu s velkými fabiony. Je osvětlena vysokými vstupními dveřmi a malým oknem na zahrádku. Sádrokartonová stěna s dlouhými úzkými policemi kryje topení, kanalizační trubku, jsou v ní odklopné police a rampa se světly.
V další místnosti se stejnou klenbou je do prostoru vestavěn kubus se záchody, sprchou a kuchyňkou. V nice jedné ze stěn je umyvadlo se zrcadlem, v druhé světlo nad konzolovou deskou jídelního stolu, ve třetí lednice.
Světlíky mají v úrovni stropu jednoduché zasklení. Horní skleněná deska s vnitřní bezpečnostní fólií je přilepena k pozinkovanému hornímu rámu. Mechanický otvírač s dvojitou šroubovicí je možno obsluhovat otvorem mezi zdvojenou příčkou spodního rámu.
Nepravidelnými spárami ve zděném plotě je vidět do zahrádky. Šedou plochou cementové omítky prosvítá měnící se barevnost popínavých rostlin. Horní hrana zídky je vodorovná, takže se její výška vzhledem k zahrádce i chodníku mění. V místě, kde je plot nejvyšší, je železná branka a v šedé omítce logo kanceláře.
Z trávníků vystupují nestejně vysoké, rákosové kubusy světlíků. Vodorovná hladina nad nimi „letících“ skel kontrastuje s měkkou modelací okolního terénu. Cestička ze smrkových prken třemi stupni stoupá a zároveň se zužuje k nejužšímu cípu zahrádky.