Hotel Celjska koča

Každé hlavní město nabízí v porovnání se zbytkem země nabitější kulturní program a nepřeberné množství pracovních příležitostí. Nejinak je tomu v Lublani, kde se v místním revíru tísní a tvoří většina slovinských architektů. V hlavním městě a jeho okolí se rodí většina projektů, o kterých se pak dozvídáme ze stránek odborných publikací. Kvalitní architektura však není doménou velkých slovinský měst, ale proniká do stále odlehlejších koutů země.
Jedním z takových příkladů je chata Celjska koča ležící v horách jižně od města Celje, kam si lidé již tradičně jezdí v zimě zalyžovat a v létě projít některou z turistických stezek. Dlouhá tradice relativně krátké sjezdovky sahá až do roku 1928, od kdy se tu pořádají závody v lyžování.
Nový projekt Tomaže Krušce nahradil na téměř stejném místě stávající polorozbořenou chatu. Autor nové horské chaty se v Celje narodil a většina jeho projektů byla realizována v okolí tohoto města. Krušec necítí potřebu rozsévat po světě důkazy své jedinečnosti, ale naopak upírá pozornost na zlepšení života ve vlastním rodném městě. Všem jeho projektům je společné citlivé zasazení do terénu, naslouchání potřebám okolí, pečlivá volba materiálu a dokonale odvedené řemeslo. Krušec se tomu naučil během studia u Petera Zumthora na univerzitě v Mendrisio a poté jako dlouholetý asistent profesora Aleše Vodopivce v Lublani. Podobně jako Plečnik upřel svoji pozornost na Lublaň nebo Ravnikar na Kranj, tak se Krušcovi daří svými stavbami zásahy ovlivňovat obraz Celje a jeho blízkého okolí.

---

Alpský hotel Celjska koča leží na přírodní plošině na úpatí sjezdovky se stejným jménem. Nový hotel nahradil bývalou horskou boudu, která již byla zastaralá a zasluhovala si zbourat. Původní bouda se nacházela v přímém sousedství nového hotelu.
Hlavní devizou místa je panoramatický výhled směrem do údolí a na skalnatý vrchol kopce Grmada, který se stal klíčovým při navrhování nové stavby. Popsané panorama sloužilo jako vodící linka při navrhování interiéru i vnější hmoty stavby. Na zadní straně si budova zachovává polohu ke stávajícímu svahu, zatímco do údolí je “zaříznutá“ směrem ke kopci Grmada. Výhledy do okolní přírody společně s architektonickým vzhledem budovy přispívají stejnou měrou k navození příjemných pocitů v interiéru hotelu.
S umístěním nové Celjské koče se pojí dva významy: za prvé stará bouda byla po více než jedno století hluboce zakořeněna v mysli celjských obyvatel jako místo jejich oblíbených výletů, zatímco na druhou stranu se v místě odráží krása nedotčené okolní přírody s výhledem do údolí. Masivnost a přiznání hmoty stavby z údolní strany je proto logickým vyústěním podstaty a významu, který bouda během dekád získala. V podstatě je charakteristickou a silnou fyzickou přítomností a jasným rozpoznávacím prvkem tradičně přítomným v alpské architektuře a zejména v architektuře alpských hotelů (např. řetězec Kulmhotel ve švýcarských Alpách). Při projektování nové Celjské koče byl proto kladen velké ohled na popsání duality daného místa. Po příjezdu z údolí spatříte, jak stavba své okolí ovládá a tvoří v krajině zcela jedinečnou dominantu, zatímco při pohledu ze sjezdovky stavba zcela ustupuje velkolepému výhledu na údolní kotlinu v okolí Celje.
Zvláštní pozornost byla věnována konstrukci stavby. Nosná konstrukce je omezena na skupinu osmi sloupů, které jako páteř probíhají středem budovy a podpírají všechny stropní desky. Fasády tvoří prefabrikované dřevěné díly.