Pozemky na stavbu rodinného domu se nacházely na místě bývalých zahrádkářských kolonií města Hodonín. Na pozemcích rostla mezi ovocnými stromy zakořeněná neudržovaná zeleň. Příjezd na parcelu s domem je ze severu, z východu a západu sousedí s dalšími stavebními pozemky. Jižním směrem se naskýtá dlouhý průhled do zeleně zahrad. Dům se k průhledu otevírá hlavním obytným prostorem a jde mu vstříc dřevěným molem.
Dispozičně je poschoďový dům rozdělený na společenskou zónu na přízemí a noční část na poschodí. Na přízemním podlaží se nachází velkorysý obývací prostor propojený s exteriérem velkými prosklenými plochami vnějších zdí, ve kterém je integrovaná odpočinková část, jídelna a kuchyň. Ve vstupní části přízemí je umístěná pracovna, která může být využita i jako pokoj pro hosty, koupelna s WC a technická místnost. Intimnější část domu na poschodí zahrnuje ložnici rodičů propojenou se šatníkem, dva dětské pokoje a dětskou hernu, která je součástí chodby. Samozřejmou součástí 2. NP je hlavní koupelna propojená s toaletou.
Dům má plochou střechu, na které jsou umístěny solární panely. Horní podlaží nadlehčuje souvislá skleněná plocha na přízemí. Architekt kladl důraz na logické uspořádání místností s ohledem na světové strany. "Velká prosklená plocha přízemí prochází z části východní fasády přes celou jižní a velkou část západní fasády, čím jsme maximálně umožnili celodenní proslunění společenského prostoru, kde rodina tráví společně nejvíc času. Na zastínění slouží vnější rolety. Druhé podlaží je koncipované jako část s ložnicemi na západě stavby a hernou pro děti nad obývacím prostorem. Vstupné, technické a hygienické zázemí je umístěno u severní fasády, k severní straně fasády umístil architekt i garáž se skladem a jedno kryté parkovací stání.
Problém s podložím vyřešil architekt speciálním založením stavby. Dom nestojí na pilotech či na klasické základové desce, ale na zhruba půlmetrovém speciálním násypu z pěnového skla, na kterém je položená železobetonová deska. Pěnové sklo slouží jako výborná izolace, která je pro pasivní domy velice důležitá. Po vyřešení základů probíhala samotná stavba již velice rychle. Majitel odevzdával na stavbu připravený pozemek v únoru, hrubá stavba byla hotová prakticky za tři dny. Základní konstrukci domu tvoří prefabrikované panely se sloupkovou konstrukcí. Po hrubé montáži panelů následovalo osazení oken, instalace a vnitřní povrchy stěn. V létě, teda zhruba za čtvrť roku, se mohli majitelé stěhovat.
Pasivní standard byl u domu dosažený již s tloušťkou stěn kolem 50 cm, z čeho přibližně 40 cm tvoří izolace. Základem obvodových stěn je slupková rámová konstrukce. Majitel si přál, aby vnějšek domu "nezestárnul". Proto architekt zvolil na fasádu obklad ze smrkových latí, ošetřených nanolazurou s dlouhou životností. Obklad bude nevyhnutelné znovu natřít, první nátěr vystačí přibližně na 5-8 let a platí, že každý další interval se bude prodlužovat.
Na vnitřní příčky byl použitý sádrokarton, co zjednodušilo vedení elektřiny a dalších rozvodů. Sádrokarton je možné dále upravit různými způsoby - namalovat, tapetovat i obložit. Proto, když by majitelé nechtěli, nemuselo by být vůbec vidět, že ide o dřevostavbu. V tomto případě si budoucí obyvatelé domu naopak přáli přiznat obvodové konstrukční sloupy a jeden bol ponechaný i uprostřed obývacího prostoru. V horním podlaží jsou přiznané stropní trámy.
V domě je použitý systém řízené výměny vzduchu s rekuperační jednotkou. Dom se vytápí podlahovým topením a elektrickými přímotopy. Elektřina dohřívá i vodu, když počasí nepřeje solárním panelům na střeše. Krbová kamna v obytném prostoru, na kterých majitelé trvali, slouží spíše jako dekorace a vytváří v zimě útulnou atmosféru, než aby byl nutným zdrojem tepla.