Ve stínu brdských kopců zahalí hustá mlha krajinu do tajemství. Ranní paprsky slunce, které si skrz ni probíjejí svou cestu do nového dne, postupně odkrývají kontury smrků a tam, kde kdysi stávala truhlárna a stará škola, i štít nového domu.
Zabývat se podobou bytového domu uprostřed malé obce, nikoli města, pro nás bylo zajímavou výzvou. Stávající nefunkční výrobní areál pozbýval v tomto místě smysl i z hlediska urbanismu a budoucího rozvoje obce. Se záměrem investora jsme se tedy rychle ztotožnili. Objemy třech hlavních původních budov areálu jsme očistili na archetypální tvary bez pozdějších přístaveb, velkorysý dvůr využili jako parkoviště a začali navrhovat novou etapu.
Na půdorysné ploše jižního objektu, který byl kvůli špatnému stavu základů stržen, vyrostla nová třípodlažní budova. Podél její jižní a východní fasády jsme navrhli průběžné balkony, které chrání před sluncem a každému bytu dopřávají vlastní terasu. Přetažením sedlové střechy a vytvořením sloupořadí jsme sjednotili celý objem do kompaktní siluety. Přízemní byty navazují vstupem rovnou na parkoviště a na jižní straně využívají původní zahradu.
Východní objekt, původní škola využívaná jako skladiště, měl masivní cihlové zdi a vysokou kamennou podezdívku. V této části navrhujeme mezonety – dispozičně řadové domky, které mají první podlaží v úrovni parkoviště, se soukromými zahrádkami s výhledem na západ do brdských lesů. Každý mezonet má vstup po vlastním schodišti na východní straně.
Třetí, severní objekt prozatím zůstává nedokončený dle původního návrhu.
Záměrem návrhu bylo materiálově i hmotově sjednotit všechny objekty, očistit a architektonicky je sladit v jeden kompaktní celek, který přirozeně navazuje na venkovské tvarosloví. Při navrhování jsme si mohli dovolit takové materiály, které by ve větší obci vůbec nedávaly smysl. Ty samé materiály jsme naopak použili jako charakteristický architektonický motiv jednotlivých budov. Odstíny dřeva jsou jednotné po celém areálu, stejně jako profily zábradlí, barva oken nebo dveřní a okenní kliky.
Konstrukční řešení je různé pro každý objekt. Jižní budova je nově vyzděná z tvárnic porotherm a zateplena polystyrenem dle současného energetického standardu. Střecha je plechová vzhledem k nízkému původnímu sklonu. Na konstrukci balkonů je použitý systém ISO-nosníků kvůli subtilnosti čelní hrany i možnosti pohledového zpracování betonu. Východní objekt má původní cihlovou konstrukci, která je opatřená kontaktním zateplením z polystyrenu. Venkovní schodiště jsou skládaná z prefabrikovaných betonových dílců. V mezonetech je použita monolitická stropní betonová konstrukce. Vytápění je pro všechny jednotky řešeno centrálně, a to pomocí tří výkonných tepelných čerpadel vzduch–voda. Zásobníky na teplou vodu jsou umístěny v centrální technické místnosti.
Byt s dlouhou skříní
Součástí návrhu bytového domu bylo i detailní řešení jednoho z mezonetových bytů východního objektu. Relativně dlouhý a úzký byt jsme v podélném směru pomyslně rozdělili na tři trakty – skříň, chodbu a vše ostatní (koupelny, pokoje, kuchyň, zádveří, schodiště). Chodba spojuje průhledem od vstupních dveří až po zahradu jednu fasádu s druhou.
V interiéru přiznáváme monolitickou stropní konstrukci v kontrastu s dubovou podlahou v parketovém vzoru. Podél boční stěny probíhá skrze celý byt vestavná skříň, která uzpůsobuje svou funkčnost podle místnosti: V obývacím pokoji se za trojitým panelem skrývá televizní stěna, u jídelního stolu se její pomocí rozšiřuje část kuchyně a v chodbě naproti koupelně najdeme kosmetický kout a další úložné prostory.