Administrativní centrum Palmovka Park

Jen málokterý český architekt podává tak vyrovnané výkony jako Josef Pleskot. Ať postaví kdekoli jakýkoli stavební druh, vždycky to stojí za to. Síla jeho architektury pravděpodobně vyvěrá z kontextuálního pramene, který Pleskot rád popíjí. AP Atelier si je při koncipování svých návrhů prostě vědom co, kam a pro koho navrhuje. Jeho odpovědi jsou zbavené předsudků a jsou optimální, Vladimír Šlapeta by jistě poznamenal něco o hledání vyváženého středu.
Dvě administrativní budovy v Libni Vás na první pohled zcela neuchvátí, ale rozhodně vás zaujmou. Jsou totiž jiné. Jiné v tom smyslu, že se liší od okolní stavební struktury svým stříbřitým kapotováním a také formy jsou moderní. Urbanistická stránka Libně není příliš kultivovaná. Na mnoha místech je vidět, že se velkoryse započalo, avšak již nedokončilo. A do tohoto guláše vstoupil Pleskot a výborně ho dokořenil. Blok domů různého stáří a různé výtvarné úrovně dokomponoval do celistvého organismu. V ulici Koželužské zakončil frontu domů oválným Zeppelinem - budova A. Uzavření bloku však není totální, nýbrž je ponechána významná proluka vyplněná vzrostlou zelení, což de fakto pocitově uzavírá blok a navíc jižní prolukou proniká do vnitrobloku sluníčko, takže předzahrádka restaurace v podnoži objektu A je více než lákavá.
V ulici Zenklově se odehrála zajímavá urbanistická událost. Pleskot rigidně nepodlehl prvoplánovému 100% vyplnění proluky, nýbrž ponechal úzký několik desetiletí existující průchod přes vnitroblok a především odsunul uliční čáru novostavby o pár metrů od ulice dál. Ani tento čin nebyl nahodilý, poněvadž dominantní dům s kinem Svět leží jen ob jeden dům dál a právě s jeho uliční čárou si budova B velmi dobře povídá. Plocha pronajímatelné administrativy se tím sice snížila, ale občas musí architektura vyhrát.
Pleskotovy administrativní budovy na Palmovce představují v české architektuře významný počin. Nevyužívají laciných efektních pozlátek, ale jsou hutně pravdivé. Napadá mě porovnání ze života mezi modelkou na jednu noc a dívkou na celý život. Není se proto čemu divit, že se developer celé akce - Metrostav - rozhodl využívat budovu A jako své firemní ústředí.

Autorská zpráva:
Stavba se nachází na velmi choulostivém předělu několika odlišných městských prostředí. Jedno je charakterizováno velkorysou regulací z meziválečného období, která navázala na druhé - dřívější regulaci z 19. století. Z tohoto počinu vzešla budova kina "Svět" s jeho mohutnými obytnými křídly. Dalším svébytným prostředím je původní rostlá struktura staré Libně s velmi drobným měřítkem budov i prostorů. Samotná Koželužská ulice je spíše spojovací cestou (romantickou uličkou) než opravdovou ulicí. Mezi těmito světy vznikla dílem náhody, dílem společenských poměrů poválečných let a dílem nějakého zušlechťujícího záměru veřejná zeleň. Plynoucí čas jí dával stále více oprávnění k existenci. V současné době je již nutné brát v úvahu její "vydržené právo" nezaniknout, a dokonce ji potvrdit.
Druhým "vydrženým právem" území je diagonální průchod vnitroblokem, propojující Koželužskou a Zenklovu ulici. Tato situace je projektem respektována. Dokonce tak, že budova B v Zenklově ulici nevyplňuje celou šířku proluky, ale ponechává trvale uličku spolu se sousedním domem čp. 465.
Pro koncepci obou budov, ale zejména pro budovu A byly přijaty čtyři základní předpoklady:
1. Dům "plující" v zeleni v logickém směru staré Libně
2. Dům jako "oblak" bez ambicí jednoznačně se vyrovnat s kontroverzním prostředím bloku "Svěť' a s historickou stopou staré Libně v Koželužské ulici
3. Dům využívající existujících výhod výškového uspořádání terénu - uvolnit parter pro pohyb lidí, parkování vozů
4. Dům využívající všech prostředků, které nabízí nové pojetí administrativy ve formě kombi-kanceláří ... dům jednoduchý na obsluhu a
pochopení jako zapalovač na jedno použití. Maximum denního osvětlení, přirozeného větrání a laciného provozování. Snadno se
nastěhovat, snadno se zabydlet, snadno se vystěhovat.

Ze všech těchto uvedených předpokladů a zásad vznikl ucelený koncept, který vyřešil potřeby celého území i zadání investora s požadavkem maximální univerzality vnitřních ploch.

Poznámka
Během výstavby bylo rozhodnuto, že větší budova (A) se stane sídlem akciové společnosti Metrostav. Na základě tohoto rozhodnutí byly provedeny možné dispoziční úpravy, odpovídající specifickým potřebám této firmy při respektování dříve uplatněných požadavků flexibilnosti a dynamiky.