Dům je situován na obdélné parcele uprostřed pestré zástavby na severním okraji města Litomyšl. Pozemek, který se mírně naklání k jihozápadu, býval součástí zemědělské usedlosti a donedávna se využíval jen jako zahrada. V sousedství navrhovaného domu najdeme vedle sebe rozmanité formy rodinného bydlení od přestavěné starší původní stavby zemědělského statku nebo uzavřeného dvora bývalých jatek po řadové domy s rovnou střechou i individuální rodinné domky převážně se střechou sedlovou.
Nový dům reaguje na tuto rozmanitost sebevědomě. Přesto si ho sotva všimnete dřív, než až když stojíte skoro před ním. Způsobuje to jeho umístění vůči hraně silnice a architektonický výraz, který se inspiruje ohradními zdmi zahrad.
Rodinný dům je na žádost manželů Brýdlových koncipován jako přízemní jednopodlažní „atriový“ dům, který je orientovaný „do sebe“, do centrálního prostoru – nezastřešeného „obývacího pokoje“, odkud je přístup do všech ostatních prostor. Vnější fasády přecházejí do ohradních zdí a vytvářejí jakousi tvrdou skořápku – ulitu, která má život uvnitř chránit před okolním světem. Směrem dovnitř naopak obvodové stěny působí měkce a volně prostupně – velké prosklené plochy s množstvím dveří zprostředkovávají propojení vizuální i faktické. Propojení interiéru s vnitřním venkovním prostorem podporují i venkovní zastřešené terasy/verandy obíhající všechny tři vnitřní strany atria. Západní křídlo domu, které přiléhá k ulici, ukrývá vlastní velký pobytový prostor, obytnou kuchyni s jídelnou a pracovnou, vstupní halou a potřebným zázemím. Do ulice je tento hlavní obytný prostor otevřen jediným velkým otvorem v kamenné obvodové zdi: černým „krbovým“ arkýřem. Do dvora odděluje dřevěnou podlahu interiéru a dřevěnou podlahu terasy velká prosklená stěna s posuvnými díly.
V severním křídle se nacházejí ložnice rodičů a pokoje dětí s příslušnými koupelnami. Pokoj na konci traktu je možné v budoucnosti přeměnit na „výměnek“. V chodbě u ložnic, kterou ze shora osvětluje dlouhá štěrbina ve střeše, najdeme i potřebné šatní a skladové skříně pro všechny pokoje. Stěny interiérů jsou bílé ze sádrové omítky, stropy pobytových místností jsou ponechány v pohledovém betonu se znatelnými otisky dřevěných prken, podlaha obytných místností je opatřena litou stěrkou – vyjma hlavní obytné místnosti, kde nalezneme podlahu z dlouhých dubových řemenů. Dveře a zárubně jsou černě lakované, okna z typových černých hliníkových profilů.
V jižní „hospodářské“ části se nacházejí garáž, dílna a sklady. Je tu také velká nika venkovní kuchyně s posezením u krbu, obložená fošnami, která zjemňuje do dvora obrácenou stranu hospodářské. Obytnou a hospodářskou část pozemku spojuje rozměrný zastřešený „průjezd“, ke kterému směřuje boční příjezdová rampa. Průjezd pak otevírá přístup dovnitř domu. Atriový dům/zeď je značně odsazen od ulice, což umožnilo vytvořit prostornou předzahrádku a také pohodlný předjezd a parkování osobních aut před plotem a posuvnou bránou na vlastním pozemku.
„Ochranné“ vnější fasády obytné části a zdi na hranici pozemku jsou vytvořeny z lomového kamene. Vnitřní fasáda obývací části, včetně mocně vysunuté střechy, je omítnuta jemným bílým štukem, box u vstupu je obložen dřevěnými fošnami. Ložnicovou část i její stříšku chrání obklad z černého alucobondu. Stěny hospodářského traktu, který není vytápěný, jsou z pohledového betonu. Počítá se však s tím, že rostliny zelené střechy se brzy přehoupnou přes atiky a částečně porostou betonové stěny.
Čtvrtou stranu atria – „obytného dvora“ – uzavírá vodní plocha, za kterou se otevírá svah zahrady s množstvím stromů, které se zahušťují na samé hranici pozemku a brzy zde vytvoří další chránící neprostupnou zelenou zeď. Zahrada, která se proměňuje podle ročních období, se tak stává nedílnou součástí života v tomto domě.