Přidat nový komentář
Diskusní příspěvky vyjadřují stanoviska čtenářů, která se mohou lišit od stanovisek redakce. Všechny příspěvky musí být schváleny redaktorem dříve než budou zveřejněny.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve výjimečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve výjimečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.
Člověk aby nakonec v těch posledních koutech Rohanského ostrova byl dojatě vděčný za věkem rozpraskané panely starých cest, hřiště zarostlá travou a zapomenuté zbytky železničních náspů. Je to tam špinavé, zanedbané... a krásné. V tom blátě a náletovém křoví stále ještě dožívá nostalgie po říčním přístavu a rezavých kolejích. Ale současně se už hlásí o svůj díl nadějeplná budoucnost... ten opojný pocit, že v tuto chvíli má věc stále ještě tisíce správných řešení, vše se může podařit a cokoliv je možné. Ještě TO nezačalo!
...Ovšem na místech čistých a hlídaných bylo o budoucnosti rozhodnuto - pevně a s trvanlivostí žulového náhrobku.
P.S: Je to jen nostalgie, díky které napíšete báseň...
Ano šakale ano - taky vidím sarkofág.
Je jasné, že to neřádstvo, co do nedávna pokrývalo značnou část Rohanského ostrova, tam bylo neúnosné - prostě ruderál jak vyšitý. Jenom jsem "tak nějak" doufal, že tam postupně začně vyrůstat něco, co bude vypadat třeba jako Letná, někdejší Podskalí u Emauz nebo třeba Nové Město v okolí Petrského náměstí. Tedy... samozřejmě... čtvrť, co by se těm jmenovaným podobala nikoliv ve smyslu použitých architektonických slohů ale přívětivým prostorovým uspořádáním a hlavně - pestrým způsobem městského života! Místo, kde po ulici běží školáci, kulhají důchodci se svými psy, do úřadů spěchají zaměstnanci. Kde pekařská auta překážejí popelářům, hloučky postávají na zastávkách a obchodníci pokuřují před svými krámy...
A místo toho tu roste před očima 3D verze toho, co běžně známe z weboých stránek realitních agentů. V kontrastu ke křečovité snaze o extravaganci počítačem vyspekulovaných fasád stojí fakticky zoufalá uniformita prostředí založeného na kancelářské monokultuře a děs toho celého je umocněn otřesným dopravněinženýrským řešením Pobřežní ulice, která se k místu chová bezmála tak, jako by šlo o průmyslovou zónu v Čestlicích.
...Asi jsem nějak naivní nebo co.
Když ten středověký náboženský tmář (jinak také nejvýznamnější postava našich dějin) se rozhodl zněkolikanásobit velikost jeho sídelního města, tak mu to vyšlo (až na jednu Nekázanku, kterou ale, ve své moudrosti, ponechal). Škoda, že dnešní města tvůrci na pražském magistrátu nejsou tak uspěšní, v začlenění "mrtvých míst" do života města.
Zde sebelepší architektonický návrh již nic nezachrání. Je sice pochvalné, že tento návrh vědomně "alternuje modernisticky architektonický, "skleněný globalismus" - byť i -"konkrétností lidsky baltického pojetí" (whatever it is?!?) přesto pochybuji, že zde ten "městský modul kolonády" bude tepat večerním životem, po každodením vyprázdnĕní této i okolních kancelářských krabic. Ani ten rádoby "světoběžný" název místa z toho zahradu (tam dole u řeky) neudělá.
Škoda, že "šakalem" zde citovanou poetičnost zanedbalosti nahrazuje toliko mrtvolná nuda všedna.
V Praze jde, obávám se, spíše o pomstu městu.