Z těch vizualizací se zdá, že polovina odbavovací haly (arch. Šrámková, Danda aj.) bude zbořena a nahradí ji dřevěná otevřená konstrukce, která navíc bude dvojnásobně vysoká a bude tak opticky dosahovat až k 1. patru Fantovy budovy. De facto ji pohledově zastíní. Co víc si může městská památková rezervace a památka Unesco přát? Další zbytečný novotvar ve výrazu města. Udržitelnost rozvoje neznamená, že postavíme konstrukci ze dřeva, byť esteticky dokonalou, ale že nebudeme stavět zbytečné věci a budeme využívat ty, které dobře a funkčně slouží. Vždyť ta hala se před 12 lety za miliardu opravovala a modernizovala! A ani zanedbaný prostor před nádražím nezmění v "přívětivý" park nová stavba sama o sobě, ale především pravidelný úklid a řešení sociálních problémů této lokality.
... Vy ste, koukám, naivní jak Vánoce!
Zatímco těm "gentrifikujícím" seberou půlku vytápěné haly s obchody a kavárnami, které přeci jen představují nějaký ten magnet a důvod pro setrvání, bezdomovcům zastřeší navíc trochu toho parkového prostranství. Oč více bude zima cestující veřejnosti, o to více v suchu oproti současnosti budou ti druzí.
Docela mě baví, že takovýhle projekt s vizualizacemi jak z prospektu nějaké saúdské letecké společnosti představují veřejnosti ve dny, kdy je venku + 2 stupně a padá déšť se sněhem. Úplně cítím tu hřejivou, přívětivou atmosféru pod těmi dřevěnými "palmami"!
Myslím, že by se nejdřív měla vyřešit magistrála a pak až vstup na Hlavní Nádraží. Konstrukce se navrhují na 50 let a pokud se Magistrála odstraní v následujících 50 letech (doufejme), tak bude tento projekt jen dočasným řešením a zbytečným plýtváním prostředků.
Návrh samotný je sice zajímavý, ale zbytečně monumentální a komplikovaný. To že je střešní konstrukce ze dřeva neznamená, že bude automaticky udržitelná a ekologická. Obří nosníky z lepeného lamelovaného dřeva s ocelovými spoji mají poměrně velkou uhlíkovou stopu. Nejekologičtější by bylo zachovat současnou konstrukci (která byla navíc před pár lety modernizována) a počkat co bude s magistrálou.
Nádhera. Trochu mi to připomíná Centrum maďarské hudby v Budapešti. Určitě to bude krásné a praktické, věřím světovým architektům a jejich zkušenostem.
Proč zvítězil tento návrh? To v soutěži nebyl lepší návrh, který by řešil využití historické budovy? Současná budova kapacitně nestačí, ale kde tento návrh přidává na stávající kapacitě? Proč ničí další pozoruhodnou předrevoluční stavbu?
Vizualizace mi nic moc nevysvětlují a bližší komentář proč a jak chybí. Přesto i já zvednu hlas za nové zvážení celého projektu. Nejprve k magistrále: pořád nechápu, proč existuje tolik hlasů za její zrušení. Není na světě takové velké město nad 1M, aby nemělo hlavní tepnu (spíše více) vedoucí skrz centrum. Ale může se upravit. Ta úprava by měla být součástí projektu zkapacitnění Wilsoňáku. K odbavovací hale: hlasuji pro její úplné zachování. Může být mnohem citlivěji převzata do projektu úpravy tak, aby zkapacitnění bylo řešeno v rámci daných prostorů, a to změnou navazujících komunikací a přístupu k nim, stejně jako vnitřní úpravou prodejních a obslužných prostor. Rozhodně by však měl zůstat uzavíratelný přechod mezi halou a exteriérem. Přechod mezi halou a okolím: tady mi chybí fantazie, a taky údaje: kde bude řešeno parkování aut a autobusů? Kde bude lokalizována stanice metra D a stanice dráhy S? Jak bude řešena střecha odbavovací haly?? Do této diskuze se pustit nemohu. Ale právě toto bych očekával jako hlavní bod navrhovaných řešení. Kvůli zveřejněným vizualizacím se diskuze točí "jen" kolem zvolené konstrukce a ceny projektu. To je málo.
To se asi může stát jen u nás. Je vypsána soutěž (mimochodem s opravdu neuvěřitelným názvem), přitom se zapomene, že celá současná stavba, jak secesní, tak brutalistní, je památkově chráněná. A myslím, že po tom, o kolik skvělých staveb 70. Let už jsme přišli, ničení odbavovací haly nelze připustit. Prošla nedávno velkou rekonstrukcí – z níž by klidně bylo možno zrušit obchodní kostku uprostřed, která prostor zmenšuje a znepřehledňuje. Obchodů tam i bez toho zbude víc než dost. Za to chybí jakákoli čekárna. Ten návrh je opravdu pohledný – ale rozhodně ne do Prahy. Nová odbavovací halu (ta z těch 70.let) na původní stavbu pečlivě dbala, vzala ji jako dominantu a také jako inspiraci. Nový návrh je dokonale pohledný, leč k místu zcela necitlivý. Dřevěná konstrukce o těchto rozměrech se možná hodí tam, kde neprší a nepadá sníh, a to nemluvím o tvarech.
Ale návrh hlavně vůbec nedbá na pohodu těch, kdo z nejrůznějších důvodů musí na nádraží čekat na další spoj a nechce se jim utrácet peníze v předražených bistrech a restauracích. Zrušit parkoviště u nádraží, to je prostě hloupost, na nádraží i od něj se jezdívá autem, neb ne každý bydlí v dosahu tramvaje či metra. Zavést sem tramvaj je kouzelně romantická vzpomínka na dávné časy, kdy se odtud dalo někam tramvají dojet. Ovšem její oprávnění dneska? Odkud kam ta linka bude jezdit? Stejně by na ni většina lidí musela někde přestupovat – v tomto směru je metro mnohem pohodlnější.
Pokud autoři uvádějí, že zpřehlední park – tak na to se nemusela vypisovat soutěž, na to stačilo správně dbát o zeleň, prořezávat pravidelně keře, k přehlednosti prostředí také pravidelně uklízet a dostatečně dobře ho osvětlit. Jenomže jako by to, že v Praze před hlavním nádražím je „šervúd“, se bralo jako cosi jednoduchými cestami nezměnitelného.
Je to takové podivné gesto. Podivné i proto, že nebyly uveřejněny ostatní návrhy, což jinak u soutěží bývá dosti obvyklé. Možná byly opravdu horší – a možná by se ukázalo, že měly pro dané místo větší cit. Soutěž na komplexní řešení Ústředního nádraží v Praze se konala v roce 1966, v ní byla řada dodnes inspirativních řešení.
Nejsem důkladný znalec architerktury, jen jsem celý život pracovala jako výpravčí ČD. Ohledně opětné přestavby našehom pražského hlaváku mi není moc jasné, proč v dnešní době,kdy úplně ze všech stran slyším, že nemáme na nic peníze, je nutno investovat do něčeho, co je poměrně nové, dobře slouží a dobře vypadá?
Otázka památkové ochrany Nové odbavovací haly začíná smrdět na sto honů
Včera jsem kontroloval, jak to je s památkovou ochranou v oficiální registru https://pamatkovykatalog.cz/pravni-ochrana/zeleznicni-stanic e-praha-hlavni-nadrazi-153163
Registr říká, že Hlavní nádraží má 3 části – starou budovu, zastřešení kolejiště a Novou odbavovací halu. U každé z nich konstatuje explicitně způsob ochrany.
Včera ráno bylo u Nové odbavovací haly uvedeno “není kulturní památkou”. Toto jsem prinstcreenoval a hodil na FB, ergo QED.
Dnes je již situace jiná. Informace v registru byla změněna a najednou tam je uvedeno, že jde o Kulturní památku, již od roku 1958.
Dále jsou zde doloženy scany dokumentů, které toto konstatují. Jeden z roku 1958 a druhý z roku 1976.
V seznamu katastrálních pozemků na které je platná památková ochrana je uveden pozemek p.č. 2314 = Nová odbavovací hala
Nová odbavovací hala byla ale dokončena – a pozemek mohl vzniknout - až v roce 1979.
Zadávací podmínky soutěže dále explicitně konstatují, že:
“Předpokládá se, že návrhy na úpravu Nové odbavovací haly budou v souladu s principy citlivého přístupu k rekonstrukcím budov na území Pražské památkové rezervace. V březnu 2022 byl podán návrh na prohlášení NOH za kulturní památku.”
Takže jak to je?
Kdo tu lže nebo má bordel v dokumentaci? To se registru nedá věřit?
Pokud je registr neúplný a uvádí neplatné informace, je to totální průšvih - vždyť se podle něj řídí i sami referenti památkové péče! Vzniklo by tím prostředí naprosté právní nejistoty.
Nebo si Ministerstvo kultury vymýšlí a chce si památkovou ochranu “přimyslet”. Což je naprosto nepřijatelné a protiprávní. Proč to ale dělá, pokud už návrh na prohlíšení za KP byl podán před rokem a půl?
Celkem vzato se tímto celá debata o návrhu Nového Hlaváku posouvá do stejné pozice, jako byla soutěž na Národní knihovnu.
Už nejde o ten návrh. Ten je tímto v zásadě mrtvej. Protože celá soutěž má evidentně fatální právní vady a někdo tu svojí neschopností prošustroval několik desítek nebo stovek milionů na v konečném výsledku nepoužitelný soutěžní dialog.
Držím Hale palce, kolegové Ehl s Koumarem udělali parádní návrh už před dvěma lety a ten je podle mě správně.
Ale naprosta marnost organu památkové péče i organizátora soutěžního dialogu je trestuhodná a měla by mít konsekvence
NPÚ mění obsah registru kulturních památek znovu a znovu
Dřív než stihnul být můj minulý příspěvek schválen redakcí, zmenil NPÚ zápis v registru ještě minimálně jednou nebo dvakrát. A story asi ještě bude dál pokračovat. Je pátek 1.12. 17:38 a NOH podle registru je KP ale není tam žádný dokument prokazující jakékoliv rozhodnutí v tomto smyslu mladší než 1976 - tedy 3 roky před dokončením haly. Schválěn, co bude dál.
NPÚ registr kulturních památek radši rovnou celý shodilo
Je pátek 1.12. 18:10 a NPÚ před chvíli celý registr radši rovnou shodilo. Co se tam asi objeví v pondělí? Zapnou ho vůbec ještě někdy? Co na to Jan Tleskač?
Hele, neni tohle přepisování údajů tak trochu už na hranici trestné činnosti?
Nová odbavovaci hala téměř určitě není kulturní památkou. Bohužel
NOH a Fantova budova jsou samostatné pozemky v katastru. U Fantovy budovy je zapsáno, že jde o nemovitou kulturní památku. U NOH tento zápis neni.
Dokáže NPÚ nebo MK vypnout i katastr? Jsou to neschopný pitomci. Celou touhle naprosto amatérskou a stupidní šaškárnou se totálně znevěrohodnili. Aspoň teď všichni vidí, s kým a s čím musíme jako architekti jednat a na koho máme seriozně reagovat. Ostuda.
... a celý tohle exposé ohledně památkových registrů a jejich "vypínání" je jen dokonalým kalením vody – chcete-li, odváděním pozornosti k podružnému tématu.
Památková ochrana je tady asi tak třetí problém k řešení a kupodivu pořád omílaný – asi proto, že se těmi stohy papírů dá hezky zvučně pleskat o stůl a tvářit se u toho zásádově. Akorát je to dost nezajímavé.
Podstatné jsou tyhle problémy a to v následujícím pořadí. Návrh je:
- uživatelsky nepraktický,
- provozně nesmyslný,
- kapacitně nevyhovující,
- z hlediska ekonomického vyloženě výsměšně působící,
- ... a esteticky pochybný.
Vida, to bych býval neřekl! Takže památková ochrana novodobé haly je problém asi až tak pátý v řadě!
(7:- P)
Vstupní hala hlavního nádraží vynucená magistrálou je odedávna nevyřešeným problémem. Nejen ta stávající, ale i ta politicky korektní (a tudíž dřevěná - ta je ještě o pár stupňů horší), vzniklá z t. zv. "soutěžního dialogu".
Jádro problému je samozřejmě v existenci magistrály samé. Vše, co se
dělalo nebo bude dělat před jejím vyřešením jsou jen vyhozené peníze a chybou, kterou budou příští generace pracně napravovat.
Rád bych byl též, kdyby mi jednou někdo vysvětlil, co je to "soutežní
dialog". Už od dob antiky je dialog tradiční klasickou formou rozhovoru
dvou osob, většinou žáka a učitele. Zdá se, že jeho novodobý význam, (pravděpodobně vynalezený Správou železnic - viz případ Výtoňského mostu) je pouhým trikem jak zdánlivě demokratickým procesem dospět k předem známému výsledku.
Konecne nekdo vyslovil ten pravy kamen urazu, tohoto mista. Dokud ten nebude vyresen, tak vsechny ty ubohe tanecky, at se jmenuji jak chteji, jsou k nicemu. Ted uz jen chybi aby ta "magistrala" byla take seznana chranenou pamatkou a sbohem.
… před vyřešením magistrály. Velmi dobrá poznámka. Nejlepší na tom je, že když by byla NOH prohlášena za kulturní památku, nebude se s ní pak dát v zásadě nic dělat a magistrála v centru bude zpečetěna ortelem památkové ochrany…
Soutežní dialog je chytrý způsob, jak za stejné peníze získat místo sto soutěžních návrhů tři. Svůj podpis pod "Petici za přepracování návrhu na rekonstrukci Hlavního nádraží v Praze", která má za šest dní skoro sedm tisíc podpisů, jsem podepsal, protože nesouhlasím: 1. s demolicí velké části Nové haly Hlavního nádraží, která je špičkovou ukázkou pražské postmodernistické hitech architektury 70. let, 2. s náhradou uzavřené haly otevřeným prostranstvím trpícím rozmary počasí, 3. s orientální estetikou návrhu, Praha nepatří do Střední Asie, ale do Střední Evropy!
Co je ale ještě zajímavější, že zatímco na vestibul za dvě miliardy byl soutěžní dialog, zástavbu nad kolejištěm za dvacet miliard plánuje Jakub Cigler bez soutěže. Jsem pro zrušení bariéry kolejiště a jeho zastropení komplet od Vinohradské až po Seifertovu, byť to ztratí to kouzlo pábení dálek. Motorem té věci ale musí, krucipísek, být PRAHA a hlavním cílem musí být ozdravení a propojení centra. Civilizace magistrály, prodloužení jejího rozdvojení, propojení Vrchlického a Riegerových sadů a výstavba kanceláří a hotelů nad nádražím, aby se obytné domy v rezervaci vrátily normálnímu bydlení. Město zase jednou dramaticky zaspalo a propáslo svou roli, svůj podíl na zisku, a tak vůbec kolem a kolem zase netuším, proč vůbec volíme nějakou naši veřejnou správu?
Soutěžní dialog je jednou z forem zadávacího řízení podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Dialog skutečně probíhá mezi dvěma stranami, a sice mezi zadavatelem a potenciálním dodavatelem. V průběhu tohoto řízení jsou teprve stanoveny podmínky samotného zadání. Tuto formu řízení lze použít v případě, že nejnižší cena není jedinou podmínkou pro výběr dodavatele.
Pane profesore, soutěžní dialog není výmysl Správy železnic, ale zadávací řízení podle zákona. Soutěžních dialogů proběhlo od roku 2016, kdy byl novelizován Zákon o zadávání veřejných zakázek, celá řada - Kulturní dům Slavie v Českých Budějovicích, nebo budova úřadu na náměstí TGM v Přerově, které se aktuálně realizují. Dále například revitalizace Karlova náměstí v Praze, park Maniny a Rohanský ostrov, Kino a dostavba radnice ve Zlíně, Muzea ghetta v Terezíně, nebo Papírové náměstí v Liberci. Pokud chcete v České republice postupovat podle platných zákonů, je soutěžní dialog jedinou možností, kde celý proces nemusí probíhat anonymně jako u klasické soutěže a tudíž lze vést onen dialog mezi vyhlašovatelem, porotou, odborníky a účastníky. Což je u složitějších témat poměrně zásadní. Není to tedy žádný trik, ale poměrně vážná věc.
můžete nám osvětlit, jak probíhá neanonymní komunikace mezi soutěžícími, vybranými podle jejich portfolií a zadavatelem v druhém kole architektonické soutěže (výběrového řízení), kde podle zákona by měli být všichni spolusoutěžící obeznámeni s návrhem ostatních a v následném kole dopracovávat svůj originální návrh se znalostí ostatních návrhů a jejich hodnocení zadavatelem?
Nevím, kde jste na to přišel, ale účastníci během soutěžního dialogu neznají podobu ostatních návrhů. Budu rád za odkaz na konkrétní ustanovení zákona, které tohle říká.
s. dialog je eufemismus pro diskriminacni soutez jen pro vybrane,
ale za penize vsech,
oblibena zabava dnesnich panu udajne demokracie,
je mnoho povolanych, ale jen malo vyvolenych
Roberte, pokud se nepletu, tak zákon o zadávání veřejných zakázek nikde neříká, že by všichni spolusoutěžící měli být obeznámeni s návrhem ostatních. Stejně tak nic neříká o žádných kolech.
Pan Zdvihal nam vlastne rika,
ze kdyz je s.dialog jenom 2x/rok, tak je to asi v poradku?
Mame byt radi, ze to neni casteji?
Oblibene to prece muze byt i kdyby to bylo jen 1x za rok.
Jenomze ono je to ve skutecnosti bohuzel mnohem vicekrat za rok.
Jsou to totiz jeste i souteze na vyzvu,
coz je skoro to same jako s.dialog v bledemodrem.
Vysledkem techto demokratickych postupu pak je,
ze 99% architektu nemuze a ani nesmi podat zadny navrh,
a 99% verejnosti nakonec neni s vysledkem spokojeno.
A neni divu, nebyla konkurence, nebyly predlozeny alternativy
nebyla svoboda ani moznost ukazat i jinou cestu.
Drive byly architektonicke souteze jako samostatna kategorie
a verejna zakazka nasledovala az pote.
Tim, ze se to spojilo dohromady a dialog i vyzvy,
ktere byly puvodne zamyslene pro uplne jiny druh zakazek,
se zacaly nasazovat na architektonicke souteze,
tak se arch. souteze fatalne zmrzacily.
Konkurence vetsiny architektu se zcela legalne odstranila.
Take CKA toto bohuzel podporuje,
tim ze takove souteze schvaluje jako regulerni,
ackoliv predstavenstvo CKA je dnes volene jiz jen asi 1% clenske zakladny.
I tak muze vypadat demokracie.
Demokracie, ale jen pro uzkou skupinku vybranych.
Dane na tento cirkus vsak plati vsichni.
Já myslím, že pan Zdvíhal nám říká, že když z cca 200 soutěží za posledních 5 let mělo formu soutěžního dialogu 15 soutěží, tak očividně výrazně převažují jiné formy soutěží. Tudíž žblebty o "oblíbené zábavě dnešních pánů údajné demokracie" stojí na hodně vratkých nohou.
Pokud jde o soutěže "na výzvu", čímž asi myslíte vyzvané soutěže, tak těch bylo dle stránek komory za posledních 40 let celkem 26, slovy dvacet šest, z celkem 898.
Ještě doplním, aby to mělo trochu relevantní rámec. Například v letošním roce je přes 70% všech soutěží otevřených. Jenže z celkového počtu 35 soutěží, což znamená, že projektanti veřejných staveb za desítky až stovky miliard ročně se u nás hledají úplně jinak. Tedy každý, kdo platí ty daně, má v podstatě neomezené možnosti v získávání veřejných zakázek, pokud tedy těch daní neplatí moc a jeho práce je pro veřejný sektor dostatečně levná. A tím bych to s dovolením uzavřel.
typicka arogance moci zastupcu verejneho sektoru
kape z kazdeho slova techto lidi,
"my s vami budeme zametat, jak se nam zlibi"
no a shodu okolnosti je to u tech nejzajimavejsich akci,
a ten zbytek architektu at se treba posteka na materskych skolkach
a podobnych drobnostech, komu na tom vlastne zalezi
----
(ze pan betonar pracuje/oval v nejake verejne funkci,
jiz sam drive napsal v jine diskuzi, ale ani nemusel,
z vetsiny jeho vyjadreni je to naprosto jasne i tak)
Nevím, podle čeho pan eternity hodnotí zajímavost akcí, já když si odfiltruju těch pár věci, které se soutěžily soutěžním dialogem, vidím tam mosty, odbavovací halu letiště, nádraží, náměstí, parky, školy, knihovny... Opravdové "drobnosti". Čímž bych asi debatu o nespravedlnosti světa uzavřel
Na zacatku teto diskuze byl snad tematem vitezny navrh
na prestavbu Hlavniho nadrazi v Praze,
ktery i v mnoha jinych diskuzich a ze vsech stran,
vyvolava zasadni nesouhlas laicke i odborne verejnosti.
Resp. jeste jsem nezaznamenal zadny kladny ohlas
ani oslnive argumenty pro vitezny navrh.
Ale nevylucuji, ze to nekdo skutecne povazuje za skvele reseni,
prinejmensim soutezni komise asi ano.
K samotnemu navrhu jsem se vubec nevyjadroval,
(neni nutne opakovat argumenty, ktere jiz zaznely,
i kdyz i par novych bych k nim urcite pridal)
proto moje puvodni strucna poznamka reagovala pouze
na udiv arch. M.Bauma ohledne tzv. dialogu (viz vyse).
Nepripusteni jinych navrhu je totiz systemovou pricinou vysledku,
ktery vidime na Hl.nadrazi.
Krome toho, ze se mi takovy zpusob souteze zda extremne nedemokraticky,
tak specialne u architektonickych soutezi je i absolutne nevhodny
a ani se to tak v minulosti nedelavalo, coz bylo jenom dobre.
(a nyni ocekavejme statistiku angazovanych soudruhu, od kdy se tak zacalo dit)
Na to se navalila smrst nazorove specificky vyhranenych diskuteru,
kteri se snazi soutezni dialog i souteze na vyzvu zuby nehty obhajovat.
Nejdrive zacnou arch. Bauma poucovat o procesnich detailech souteze,
nacez se vrhnou na mne a na pocetnich udajich mi dokazuji,
ze se vlastne nic tak strasneho nedeje.
Je opravdu zahadne, proc nekdo neco takoveho vubec obhajuje,
i kdyby to bylo jen 1x za 100 let.
Taky nevim, jestli tim chteli soucasne obhajovat i vitezny vysledek
nebo proc se vlastne tak plamenne upnuli prave na dialog a ne na navrh stavby,
kdyz tato diskuze je o navrhu stavby a pricinach jeho vysledne podoby.
Dalsim diskutujicim proto doporucuji,
at se na formu souteze jiz vykaslou,
a radeji se opet zameri na samotny navrh,
protoze podle nekterych diskuteru stejne vubec nezalezi na tom,
JAK byl vitezny navrh vybran, jakoz podle nich nezalezi ani na tom,
ze NEBYLO UMOZNENO dalsim architektum predlozit alternativni navrhy.
To vse je totiz udajne v poradku,
procesne spravne a podle zakona
a take proto, ze se to deje jen obcas,
coz se nam snazi dokazovat statistikou
(kterou maji na cokoliv okamzite po ruce).
Proc nam to ale vlastne vsechno dokazuji, to neni jasne.
Na faktu, ze je to nedemokraticky postup, to vubec nic nemeni.
p.s.
Vzdy, kdyz se po roce-dvou nahodou/omylem zapojim do diskuze na archiwebu,
tak je to zase velice unavne dohadovani se stale stejnymi diskutery,
a s jejich casto jen na formalitach postavenych nazorech,
a argumentech vzdalenych od vecne podstaty problemu.
Uplne jako byste se dohadovali s urednikem.
V teto kauze je vecnou podstatou PRAPRICINA vice nez problematickeho navrhu.
Jejich ucast v diskuzi je vsak z nejakeho ne zcela jasneho duvodu
zamerena pouze na obhajobu pozice verejneho zadavatele.
Mchd. kdo urcil, ze se dialogu ma zucastnit prave Henning Larsen a ti dalsi?
Proc ne treba nekdo uplne jiny?
Mne osobne se vetsina drivejsich navrhu H.Larsen vubec nelibi
a nikdy bych je nevybral, ale presto,
a to je zasadni,
urcite bych jim nikdy, nijak a pod zadnou zakonnou zaminkou,
nebranil podat soutezni navrh v jakekoliv architektonicke soutezi.
A to je ten rozdil.
Vše podstatné již bylo řečeno. Vzhledem k bulvárnímu charakteru celé akce nyní lze, myslím, na závěr všeho řečeného doplnit třešničku - Petr Hlaváček (malý Hlavák ?) měl za tchyni paní architektku Alenu Šrámkovou, když si vzal její dceru a je tedy v něčem součástí jejího odkazu.
Diskusní příspěvky vyjadřují stanoviska čtenářů, která se mohou lišit od stanovisek redakce. Všechny příspěvky musí být schváleny redaktorem dříve než budou zveřejněny.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve výjimečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.
Zatímco těm "gentrifikujícím" seberou půlku vytápěné haly s obchody a kavárnami, které přeci jen představují nějaký ten magnet a důvod pro setrvání, bezdomovcům zastřeší navíc trochu toho parkového prostranství. Oč více bude zima cestující veřejnosti, o to více v suchu oproti současnosti budou ti druzí.
Docela mě baví, že takovýhle projekt s vizualizacemi jak z prospektu nějaké saúdské letecké společnosti představují veřejnosti ve dny, kdy je venku + 2 stupně a padá déšť se sněhem. Úplně cítím tu hřejivou, přívětivou atmosféru pod těmi dřevěnými "palmami"!
Návrh samotný je sice zajímavý, ale zbytečně monumentální a komplikovaný. To že je střešní konstrukce ze dřeva neznamená, že bude automaticky udržitelná a ekologická. Obří nosníky z lepeného lamelovaného dřeva s ocelovými spoji mají poměrně velkou uhlíkovou stopu. Nejekologičtější by bylo zachovat současnou konstrukci (která byla navíc před pár lety modernizována) a počkat co bude s magistrálou.
Ale návrh hlavně vůbec nedbá na pohodu těch, kdo z nejrůznějších důvodů musí na nádraží čekat na další spoj a nechce se jim utrácet peníze v předražených bistrech a restauracích. Zrušit parkoviště u nádraží, to je prostě hloupost, na nádraží i od něj se jezdívá autem, neb ne každý bydlí v dosahu tramvaje či metra. Zavést sem tramvaj je kouzelně romantická vzpomínka na dávné časy, kdy se odtud dalo někam tramvají dojet. Ovšem její oprávnění dneska? Odkud kam ta linka bude jezdit? Stejně by na ni většina lidí musela někde přestupovat – v tomto směru je metro mnohem pohodlnější.
Pokud autoři uvádějí, že zpřehlední park – tak na to se nemusela vypisovat soutěž, na to stačilo správně dbát o zeleň, prořezávat pravidelně keře, k přehlednosti prostředí také pravidelně uklízet a dostatečně dobře ho osvětlit. Jenomže jako by to, že v Praze před hlavním nádražím je „šervúd“, se bralo jako cosi jednoduchými cestami nezměnitelného.
Je to takové podivné gesto. Podivné i proto, že nebyly uveřejněny ostatní návrhy, což jinak u soutěží bývá dosti obvyklé. Možná byly opravdu horší – a možná by se ukázalo, že měly pro dané místo větší cit. Soutěž na komplexní řešení Ústředního nádraží v Praze se konala v roce 1966, v ní byla řada dodnes inspirativních řešení.
Včera jsem kontroloval, jak to je s památkovou ochranou v oficiální registru https://pamatkovykatalog.cz/pravni-ochrana/zeleznicni-stanic e-praha-hlavni-nadrazi-153163
Registr říká, že Hlavní nádraží má 3 části – starou budovu, zastřešení kolejiště a Novou odbavovací halu. U každé z nich konstatuje explicitně způsob ochrany.
Včera ráno bylo u Nové odbavovací haly uvedeno “není kulturní památkou”. Toto jsem prinstcreenoval a hodil na FB, ergo QED.
Dnes je již situace jiná. Informace v registru byla změněna a najednou tam je uvedeno, že jde o Kulturní památku, již od roku 1958.
Dále jsou zde doloženy scany dokumentů, které toto konstatují. Jeden z roku 1958 a druhý z roku 1976.
V seznamu katastrálních pozemků na které je platná památková ochrana je uveden pozemek p.č. 2314 = Nová odbavovací hala
Nová odbavovací hala byla ale dokončena – a pozemek mohl vzniknout - až v roce 1979.
Zadávací podmínky soutěže dále explicitně konstatují, že:
“Předpokládá se, že návrhy na úpravu Nové odbavovací haly budou v souladu s principy citlivého přístupu k rekonstrukcím budov na území Pražské památkové rezervace. V březnu 2022 byl podán návrh na prohlášení NOH za kulturní památku.”
Takže jak to je?
Kdo tu lže nebo má bordel v dokumentaci? To se registru nedá věřit?
Pokud je registr neúplný a uvádí neplatné informace, je to totální průšvih - vždyť se podle něj řídí i sami referenti památkové péče! Vzniklo by tím prostředí naprosté právní nejistoty.
Nebo si Ministerstvo kultury vymýšlí a chce si památkovou ochranu “přimyslet”. Což je naprosto nepřijatelné a protiprávní. Proč to ale dělá, pokud už návrh na prohlíšení za KP byl podán před rokem a půl?
Celkem vzato se tímto celá debata o návrhu Nového Hlaváku posouvá do stejné pozice, jako byla soutěž na Národní knihovnu.
Už nejde o ten návrh. Ten je tímto v zásadě mrtvej. Protože celá soutěž má evidentně fatální právní vady a někdo tu svojí neschopností prošustroval několik desítek nebo stovek milionů na v konečném výsledku nepoužitelný soutěžní dialog.
Držím Hale palce, kolegové Ehl s Koumarem udělali parádní návrh už před dvěma lety a ten je podle mě správně.
Ale naprosta marnost organu památkové péče i organizátora soutěžního dialogu je trestuhodná a měla by mít konsekvence
Hele, neni tohle přepisování údajů tak trochu už na hranici trestné činnosti?
NOH a Fantova budova jsou samostatné pozemky v katastru. U Fantovy budovy je zapsáno, že jde o nemovitou kulturní památku. U NOH tento zápis neni.
Dokáže NPÚ nebo MK vypnout i katastr? Jsou to neschopný pitomci. Celou touhle naprosto amatérskou a stupidní šaškárnou se totálně znevěrohodnili. Aspoň teď všichni vidí, s kým a s čím musíme jako architekti jednat a na koho máme seriozně reagovat. Ostuda.
Památková ochrana je tady asi tak třetí problém k řešení a kupodivu pořád omílaný – asi proto, že se těmi stohy papírů dá hezky zvučně pleskat o stůl a tvářit se u toho zásádově. Akorát je to dost nezajímavé.
Podstatné jsou tyhle problémy a to v následujícím pořadí. Návrh je:
- uživatelsky nepraktický,
- provozně nesmyslný,
- kapacitně nevyhovující,
- z hlediska ekonomického vyloženě výsměšně působící,
- ... a esteticky pochybný.
Vida, to bych býval neřekl! Takže památková ochrana novodobé haly je problém asi až tak pátý v řadě!
(7:- P)
Jádro problému je samozřejmě v existenci magistrály samé. Vše, co se
dělalo nebo bude dělat před jejím vyřešením jsou jen vyhozené peníze a chybou, kterou budou příští generace pracně napravovat.
Rád bych byl též, kdyby mi jednou někdo vysvětlil, co je to "soutežní
dialog". Už od dob antiky je dialog tradiční klasickou formou rozhovoru
dvou osob, většinou žáka a učitele. Zdá se, že jeho novodobý význam, (pravděpodobně vynalezený Správou železnic - viz případ Výtoňského mostu) je pouhým trikem jak zdánlivě demokratickým procesem dospět k předem známému výsledku.
Co je ale ještě zajímavější, že zatímco na vestibul za dvě miliardy byl soutěžní dialog, zástavbu nad kolejištěm za dvacet miliard plánuje Jakub Cigler bez soutěže. Jsem pro zrušení bariéry kolejiště a jeho zastropení komplet od Vinohradské až po Seifertovu, byť to ztratí to kouzlo pábení dálek. Motorem té věci ale musí, krucipísek, být PRAHA a hlavním cílem musí být ozdravení a propojení centra. Civilizace magistrály, prodloužení jejího rozdvojení, propojení Vrchlického a Riegerových sadů a výstavba kanceláří a hotelů nad nádražím, aby se obytné domy v rezervaci vrátily normálnímu bydlení. Město zase jednou dramaticky zaspalo a propáslo svou roli, svůj podíl na zisku, a tak vůbec kolem a kolem zase netuším, proč vůbec volíme nějakou naši veřejnou správu?
ale za penize vsech,
oblibena zabava dnesnich panu udajne demokracie,
je mnoho povolanych, ale jen malo vyvolenych
ze kdyz je s.dialog jenom 2x/rok, tak je to asi v poradku?
Mame byt radi, ze to neni casteji?
Oblibene to prece muze byt i kdyby to bylo jen 1x za rok.
Jenomze ono je to ve skutecnosti bohuzel mnohem vicekrat za rok.
Jsou to totiz jeste i souteze na vyzvu,
coz je skoro to same jako s.dialog v bledemodrem.
Vysledkem techto demokratickych postupu pak je,
ze 99% architektu nemuze a ani nesmi podat zadny navrh,
a 99% verejnosti nakonec neni s vysledkem spokojeno.
A neni divu, nebyla konkurence, nebyly predlozeny alternativy
nebyla svoboda ani moznost ukazat i jinou cestu.
Drive byly architektonicke souteze jako samostatna kategorie
a verejna zakazka nasledovala az pote.
Tim, ze se to spojilo dohromady a dialog i vyzvy,
ktere byly puvodne zamyslene pro uplne jiny druh zakazek,
se zacaly nasazovat na architektonicke souteze,
tak se arch. souteze fatalne zmrzacily.
Konkurence vetsiny architektu se zcela legalne odstranila.
Take CKA toto bohuzel podporuje,
tim ze takove souteze schvaluje jako regulerni,
ackoliv predstavenstvo CKA je dnes volene jiz jen asi 1% clenske zakladny.
I tak muze vypadat demokracie.
Demokracie, ale jen pro uzkou skupinku vybranych.
Dane na tento cirkus vsak plati vsichni.
Pokud jde o soutěže "na výzvu", čímž asi myslíte vyzvané soutěže, tak těch bylo dle stránek komory za posledních 40 let celkem 26, slovy dvacet šest, z celkem 898.
kape z kazdeho slova techto lidi,
"my s vami budeme zametat, jak se nam zlibi"
no a shodu okolnosti je to u tech nejzajimavejsich akci,
a ten zbytek architektu at se treba posteka na materskych skolkach
a podobnych drobnostech, komu na tom vlastne zalezi
----
(ze pan betonar pracuje/oval v nejake verejne funkci,
jiz sam drive napsal v jine diskuzi, ale ani nemusel,
z vetsiny jeho vyjadreni je to naprosto jasne i tak)
na prestavbu Hlavniho nadrazi v Praze,
ktery i v mnoha jinych diskuzich a ze vsech stran,
vyvolava zasadni nesouhlas laicke i odborne verejnosti.
Resp. jeste jsem nezaznamenal zadny kladny ohlas
ani oslnive argumenty pro vitezny navrh.
Ale nevylucuji, ze to nekdo skutecne povazuje za skvele reseni,
prinejmensim soutezni komise asi ano.
K samotnemu navrhu jsem se vubec nevyjadroval,
(neni nutne opakovat argumenty, ktere jiz zaznely,
i kdyz i par novych bych k nim urcite pridal)
proto moje puvodni strucna poznamka reagovala pouze
na udiv arch. M.Bauma ohledne tzv. dialogu (viz vyse).
Nepripusteni jinych navrhu je totiz systemovou pricinou vysledku,
ktery vidime na Hl.nadrazi.
Krome toho, ze se mi takovy zpusob souteze zda extremne nedemokraticky,
tak specialne u architektonickych soutezi je i absolutne nevhodny
a ani se to tak v minulosti nedelavalo, coz bylo jenom dobre.
(a nyni ocekavejme statistiku angazovanych soudruhu, od kdy se tak zacalo dit)
Na to se navalila smrst nazorove specificky vyhranenych diskuteru,
kteri se snazi soutezni dialog i souteze na vyzvu zuby nehty obhajovat.
Nejdrive zacnou arch. Bauma poucovat o procesnich detailech souteze,
nacez se vrhnou na mne a na pocetnich udajich mi dokazuji,
ze se vlastne nic tak strasneho nedeje.
Je opravdu zahadne, proc nekdo neco takoveho vubec obhajuje,
i kdyby to bylo jen 1x za 100 let.
Taky nevim, jestli tim chteli soucasne obhajovat i vitezny vysledek
nebo proc se vlastne tak plamenne upnuli prave na dialog a ne na navrh stavby,
kdyz tato diskuze je o navrhu stavby a pricinach jeho vysledne podoby.
Dalsim diskutujicim proto doporucuji,
at se na formu souteze jiz vykaslou,
a radeji se opet zameri na samotny navrh,
protoze podle nekterych diskuteru stejne vubec nezalezi na tom,
JAK byl vitezny navrh vybran, jakoz podle nich nezalezi ani na tom,
ze NEBYLO UMOZNENO dalsim architektum predlozit alternativni navrhy.
To vse je totiz udajne v poradku,
procesne spravne a podle zakona
a take proto, ze se to deje jen obcas,
coz se nam snazi dokazovat statistikou
(kterou maji na cokoliv okamzite po ruce).
Proc nam to ale vlastne vsechno dokazuji, to neni jasne.
Na faktu, ze je to nedemokraticky postup, to vubec nic nemeni.
p.s.
Vzdy, kdyz se po roce-dvou nahodou/omylem zapojim do diskuze na archiwebu,
tak je to zase velice unavne dohadovani se stale stejnymi diskutery,
a s jejich casto jen na formalitach postavenych nazorech,
a argumentech vzdalenych od vecne podstaty problemu.
Uplne jako byste se dohadovali s urednikem.
V teto kauze je vecnou podstatou PRAPRICINA vice nez problematickeho navrhu.
Jejich ucast v diskuzi je vsak z nejakeho ne zcela jasneho duvodu
zamerena pouze na obhajobu pozice verejneho zadavatele.
Mchd. kdo urcil, ze se dialogu ma zucastnit prave Henning Larsen a ti dalsi?
Proc ne treba nekdo uplne jiny?
Mne osobne se vetsina drivejsich navrhu H.Larsen vubec nelibi
a nikdy bych je nevybral, ale presto,
a to je zasadni,
urcite bych jim nikdy, nijak a pod zadnou zakonnou zaminkou,
nebranil podat soutezni navrh v jakekoliv architektonicke soutezi.
A to je ten rozdil.