Stavba protipovodňových opatření v Krnově se má urychlit

Krnov – Stavba protipovodňových opatření v Krnově na Bruntálsku se urychlí. Novinářům to řekli ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL), krnovský starosta Tomáš Hradil (Krnovští patrioti) a generální ředitel státního podniku Povodí Odry Jiří Tkáč, kteří dnes podepsali memorandum, jež se budování opatření týká. Stavba bude stát několik miliard korun.

"Dohodli jsme se na tom, že přípravu protipovodňových opatření v Krnově zrychlíme, což bereme jednoznačně jako pozitivní krok. Ušetříme zhruba čtyři roky oproti původnímu harmonogramu a protipovodňová opatření také rozšíříme," řekl Hradil. Součástí memoranda je i část, jež se věnuje řece Opavici, která se podle něj dosud neřešila.

"Nečekejte, prosím, od nás, že teď budeme úplně skákat do stropu. Důvod je ten, že naše město bylo během 27 let dvakrát velmi poškozeno povodní. A my budeme skákat do stropu, až ta protipovodňová opatření tady skutečně budou," řekl starosta. Dodal, že memorandum ale bere jako dobrý krok.

Ministr řekl, že letos bude zadáno zpracování projektové dokumentace, což se týká jak protipovodňových opatření, na kterých už se pracovalo, tak souvisejících doprovodných staveb na břehu řeky Opavy. "Počítáme podle memoranda s tím, že na toto máme lhůtu 24 měsíců," řekl Výborný.

Jakmile bude vydáno stavební povolení, tak do šesti měsíců by se pak měl podle něj uskutečnit tendr a začalo by se stavět. "Upozorňuji, že vzhledem k tomu rozsahu samozřejmě i samotná realizace si vyžádá několik let. Bude to zcela jistě rozloženo v čase i vzhledem k předpokládané výši investice, která bude v řádu jednotek miliard korun," řekl ministr.

Tkáč řekl, že součástí opatření bude například rekonstrukce mostů, která je zásadní, aby netvořily překážku v průtocích. "Bude obnoven jez u kina Mír tak, aby vyhovoval požadavkům, bude vytvarováno koryto pomocí náplavky tak, aby pojalo stoletou vodu. Budou tam doprovodné prvky, jako jsou různé stupínky, prahy, které budou stabilizovat podélný sklon tak, aby řeka neměla chuť se propagovat do strany," uvedl ředitel.

Výborný řekl, že Krnov připojí svá související opatření, která vytvoří území takové, aby bylo přívětivé pro život místních obyvatel. "Výsledkem bude nejenom ochrana před povodněmi, ale také například rekreační zóny a podobné záležitosti," řekl ministr.

Slibovat konkrétní termíny stavby je podle Hradila vzhledem k jejímu rozsahu nerealistické. "Pro nás je důležité, aby tam nebyly žádné zbytečné prodlevy, aby se projektovalo co nejdříve, aby se hned po vydání stavebního povolení začala stavba tendrovat. Věříme, že protipovodňová opatření uvnitř Krnova, která jsou pro nás velmi důležitá, jsou srovnatelně důležitá jako stavba vodního díla Nové Heřminovy, tak nebudou mít nějakou velkou prodlevu za stavbou samotného vodního díla," řekl starosta.

Výborný řekl, že příprava stavby přehrady pokračuje podle plánu. "Chceme dokončit v průběhu letošního jara majetkoprávní vypořádání. Pevně doufám, že podobně jako s obcí Nové Heřminovy se dohodneme i s fyzickými vlastníky," řekl ministr. Pokud by se nedospělo k dohodě, stát by podle něj přistoupil k vyvlastnění.

"Nicméně paralelně k tomu můžeme už pracovat na stavebním povolení tak, abychom naplnili harmonogram, tedy soutěžit dodavatele v roce 2026 a zahájit stavbu nejpozději v roce 2027," řekl ministr. Paralelně k tomu podle něj Ředitelství silnic a dálnic připravuje přeložku silnice I/45, která je nutnou součástí stavby. "Dílo by mělo být hotovo v roce 2032 a v roce 2033 předáno do užívání," řekl Výborný.

Podle Iva Dokoupila z Hnutí Duha Jeseníky přichází ale memorandum s desetiletým zpožděním. Součástí ochrany Krnova podle něj měla být kromě jiného opatření, která měla být hotová v roce 2016. "Bylo by mnohem efektivnější, kdyby alespoň část kompetencí při budování protipovodňových opatření přešla z Povodí Odry a státu na obce. Obce mají větší motivaci situaci řešit, lépe znají detaily svého území a jeho obyvatele a mohou zadávat protipovodňové studie přímo odborným firmám. Takový přístup by umožnil rychlejší a efektivnější ochranu před menšími povodněmi," uvedl Dokoupil.

Dvaadvacetitisícový Krnov patřil mezi místa, která zářijová povodeň v Moravskoslezském kraji zasáhla nejvíce. Voda zaplavila zhruba 80 procent města.