Praha – Pražský obchodní dům Kotva se prvním zákazníkům otevřel 10. února 1975 a davy lidí, zvědavých na nabídku zboží, museli zadržovat vojáci z nedalekých kasáren. Slavnostní okamžik si nedali ujít ani tehdejší mocní, stuhu přestřihl šéf pražské organizace KSČ Antonín Kapek, kterému sekundoval ministr obchodu. Místo ale nezbylo pro autory dnes oceňované výrazné stavby, Věra a Vladimír Machoninovi totiž byli za normalizace v nemilosti.
Kotva byla vybudována jako příklad luxusního československého obchodního domu. V době uvedení do provozu byla pátým největším obchodním domem v Evropě s prodejní plochou 22.160 metrů čtverečních, který dokázal díky 2000 zaměstnanců obsloužit až 75.000 zákazníků denně.
Kotvu, situovanou uprostřed historické zástavby, navenek charakterizuje její fasáda a specifický půdorys tvořený šestiúhelníky. Tyto geometrické tvary architektům Machoninovým umožnily vypořádat se s prostorovým omezením proluky v severním rohu náměstí Republiky a nabídnout tak i přes poměrně malou parcelu co největší prodejní plochu. Obchodní dům, který si podnik Prior objednal ještě v 60. letech, navíc díky použitému řešení zároveň vcelku zapadá do okolní zástavby.
Architektonický návrh obchodního domu pocházel z domácího prostředí, stavební práce ale byly svěřeny švédské firmě Sial (Švédové stavěli i Máj). Po archeologickém průzkumu, který na místě budoucí Kotvy odhalil zbytky osady náležející k městskému královskému dvorci, se začaly v dubnu 1972 budovat základy, ve kterých bylo i místo pro novinku - velkokapacitní podzemní garáže. Stavba postupovala na svou dobu neuvěřitelně rychle, obchodní dům byl hotov za necelých 30 měsíců.
Věra a Vladimír Machoninovi ve druhé polovině 60. let minulého století - předtím, než jim normalizační moc znemožnila další svobodnou tvorbu - navrhli vedle Kotvy další zajímavé stavby, které ale veřejnost ani odborníci nepřijali vždy jednoznačně. Hodnocení se asi nejvíc rozchází v případě hotelu Thermal v Karlových Varech, Machoninovi navrhli i mohutnou budovu ambasády ve východním Berlíně nebo někdejší Dům bytové kultury u stanice metra Budějovická.
Obchodní dům Kotva je přijímán vesměs pozitivně, historik architektury Zdeněk Lukeš jej dokonce před lety zařadil do čela žebříčku socialistické architektury v České republice. Mnoho let ale trvalo, než se Kotva stala oficiálně památkou (na rozdíl od nedalekého Máje, který se ochrany dočkal v roce 2006). Po několika kolech rozhodování bylo dílo manželů Machoninových na seznam kulturních památek zapsáno v roce 2019.
Kotva se v poslední době potýká s konkurencí modernějších obchodních center. Její fungování komplikovaly v minulosti spory o akcie, které se staly předmětem policejního vyšetřování i soudních pří. V březnu 2005 Kotvu koupila irská společnost Markland, která ji začala renovovat, plány ale narušila hospodářská krize. V roce 2016 se majitelem stala Pražská správa nemovitostí (PSN) miliardáře Václava Skaly, od které ji v roce 2020 koupila Generali Real Estate.
V současnosti, od loňského února, je Kotva kvůli rekonstrukci uzavřená. Potrvá dva roky. V nižších patrech vzniknou luxusní obchody a ve vyšších kanceláře. Promění se také okolí Kotvy, například zmizí nynější vstup do potravin. V sedmém patře pak bude restaurace s terasou. "Naší snahou je vytvořit společenské a nákupní centrum, které bude hostit stovky nejvyhledávanějších světových módních a lifestylových značek," řekl v létě 2023 pro LN mluvčí Generali Lorenzo Simoncelli.