mejdřív bych udělal anketu o anketě. teda jestli to chceme.
Nic nám nebrání
| 20.11.09 05:09
Evo, nic Vám nebrání ji založit a dát sem odkaz. Ale dobrý nápad. Apel na Archiweb. Nechcete jít s dobou a založit takový koutek s anketami. Ono se totiž furt povídá, kdo co nenávidí, která většina je proti čemu. Jelikož jste ve směru architektury asi nejvýznamnější české internetové médium, mohlo by to mít nějakou váhu. Jako je to třeba na ČSFD na úvodní stránce.
Vážená paní Evo, taková anketa by neodvrátila např. vliv mediálních ekvilibristik a obecného nedostatku povědomí o tom, co je kvalitní architektura. Ostatně vidíme ty řeči v jiných větvích diskuse zde. Samotní architekti dokáží jednu stavbu tu vychválit, jindy zostudit. Asi je pravdou, že většina lidí prostě říká, co je popadne, jak to asi je od přírody zařízeno; architekti možná kalkulují, že by se mohli uplatnit... Proto nemá žádný velký smysl takové známkování, ale hlavně očekávání, že mně nepříjemná stavba bude po zásluze "odstřelena". Před pár hodinami jsem kráčel po Jiřáku. Samozřejmě jsem pozoroval kostel - věž za ním mi přišla vskutku otřesná. Škoda, že jsem kvůli kostelu nemohl odvrátit pohled. Podle mého si věž své "ocenění" plně zaslouží. I s těmi mušinci (nebo co to je, mám staré brejle). Z "mediální" "logiky" by však mohlo vyplynout zvýšení počtu zahraničních návštěvníků v žižkovských hospůdkách. (Místo, co by se dívali na něco pěkného, budou si většinou chtít sami ověřit, "jak se věci mají".)
Architekti nepochybně ukázali všechen svůj um a chuť uspět a vykonali pro to maximum. Tak závažné stavby jsou dalekosáhlým svědectvím o společnosti. Jaké kladla požadavky, nakolik se odvážila požadovat nějaké korekce projektu, co si nechala líbit, co platila. Věřme tedy, že památkové úřady rozpoznají hodnotu tohoto svědectví pro budoucí generace a co nejdříve uvalí na věž památkovou ochranu.
Byl supr, dokud mu při digitalizaci mu nesebrali vrchní bílý díl. Původně to vypadalo, že je to dočasně, jenže už tam není přes 3 roky a asi navěky. Pak co je zkažené panorama.
| 21.11.09 12:11
abc: Tohle není web zabývající se anketami, dovoláváte se na špatném místě. Tzn. nejdříve založte web zabývající se pravidly pro vyhlašování anket a formulací anketních otázek, vytvořte o tom anketu, nechte si kodifikovat svůj standard vyhlašování anket a formulací anketních otázek (SVAFAO) a ten pak za úplatu vnuťte ostatním pořadatelům anket.
Ne, to není nutné. Prostě vůbec nejde o to, jestli to má vypovídací hodnotu. Prostě v diskuzích se ozýváme my, potrefené husy, ale na anketu klikne klidně každý, tzn. že tyhle názory se mohou dost lišit.
ad Jan Sommer - jde o architekty - zbourejte to svinstvo
Výstižně jste to řekl a snad to i myslíte vážně: "architekti nepochybně ukázali všechen svůj um a vykonali pro to maximum". Vyprojektovala to svinstvo ta zlá společnost:? - "závažné stavby jsou dalekosáhlým svědectvím o společnosti". Zvlášť Vaše poslední věta je perla: "Věřme tedy, že památkové úřady rozpoznají hodnotu tohoto svědectví pro budoucí generace a co nejdříve uvalí na věž památkovou ochranu". Trojpyj budeme památkově chránit stejně tak jako třeba chrám Sv. Víta.
Věž je originální stavba s futuristickým vzhledem. Vytváří kontrast starého a nového. Její kritika dokazuje neschopnost části české společnosti přijímat nové věci. Vertikalita je vysílači vlastní. Nemůžeme donekonečna chodit kolem kostelů (byť architektonicky hodnotných) a sledovat jestli za nimi není vidět nějaká nová stavba. Podívejte se na kontrast katedrály sv. Víta a kostelu od Plečnika na nám. Jiřího s Poděbrad. Ten je mnohem větší než kontrast Plečnika a věže. Kdyby byli stevitelé na nám. Jířího stejně zabednění jako lidé co kritizují vež, nikdy by nemohla tak pozoruhodná stavba jako je kostel na nám. Jiřího vzniknout. Věž stojí a stát ještě dlouho bude kritizovat, protestovat, dělat ankety, ale to je asi tak všechno co můžete dělat... Diskuze o architektuře je ve společnosti potřebná a je jí málo, měla by ovšem být vedena bez předsudků.
...ta česká společnost s tím nemá nic společnýho,to je výplod turistů,že se jim věž nelíbí.Věž je nádherná a naštěstí není tuctová jako v jiných metropolích,maximálně můžume diskutovat o umístění.
M.Brno
Prosím, pochopte, že mně je jasné, že každá ohrana zděděných hodnot plyne z toho, jak v dané době vypadají, resp. nám připadají. Jediným finálním měřítkem je "líbí/nelíbí", s prominutím (tady se často volává po exaktních kritériích, což je směšné, i když k tomu není co konstruktivního dodat; vlastně je zmateční argument, že je třeba kritiku založit na nějakém objektivním argumentu - mně se zdá, že takové smýšlení by mělo být na školách architektury aspoň pranýřováno, když už je nelze odnaučit; tí nemíním kritizovat mazání hloupých příspěvků, když sám rád nejednou požádám o smazání zbrlé reakce). Vysílač asi musí být vertikální, ale já bych dal přednost světu bez vysílačů (i když vím, že kvůli relativitě musím přiznat, že nebýt vysílačů, vůbec by mě nenapadly).
Ze zkušenosti předpokládám u projektantů a jejich kolegů naprosto pozitivní myšlení. Je jasné, že mohou podlehnout technokratismu, poručníkování, kudy se má ve vyprojektovaném úřadu chodit pro který spis, kde bude dýchán jaký vzduch, co bude demokraticky otevřené apod. Ze zkušeností předpokládám, že architekti chtějí být prospěšní. Na druhé straně i zde nerad vidím, že místo věcného hodnocení výsledků, jak by to oboru asi prospívalo, dochází k ... nevěcnostem. Při pokusu o hodnocení se asi mýlím.
ad 1: Je pravděpodobné, že Vás Praha ještě v mnohém překvapí. Je to úplně geniální konglomerát, sice věžemi doplňovaný, ale bohužel i devastovaný. Doufám, že podobným příšerám jednou nastane konec (že to nebude hned, o tom svědčí třeba věže již postavené na místě, kde 200 let nebyly). Proto, že tuším systémové příčiny, chápu, že jsem možná podlehl nějaké oportunistivké mediální masáži, když váhám. To se mi asi nemělo stát.
Pane Dvořáku, nevím, co přesně mají Vaše citáty jakoby mně vpisovaných, ale obecně platných mouder znamenat. Obecně to vidím tak, že když se třeba stalo, že kdesi, třeba vedle emauzského kláštera nebo Národního muzea, vznikla ohyzdná stavba, může se stát i to, že bude chráněna. Může být, že velký počet laiků i odbordelníků vyrobí svým způsobem precizní argumenty o filosofických kvalitách díla.
Vážený pane Jane Sommere, zdvořile Vás prosím o zveřejnění definice pojmu co jsou to "filosofické kvality architektonického díla". Potom Vás prosím, kdybyste mě seznámil a poučil s aplikací této definice na obludný Aulického trojpyj, abych se také dověděl o jeho konkrétních filosofických kvalitách pro které by měl památkově chráněn. Předem děkuji za věcnou, srozumitelnu a česky napsanou odpověď.
Žižkovská věž je osobitá inženýrská stavba s vlastním pevným charakterem. Po dvaceti letech nečekaně vyzrála a solidně se na svém místě usadila, aniž by jí to ubralo na roztomilé divokosti a brutalitě. Anketa protinožců na principu líbí/nelíbí nás jenom vrací k plané, povrchní debatě.
Ano, přesně: “inženýrská stavba" a obzvlástě "osobitá" t.j. bez jakékoliv zaměrné vazby na okolí. Jako kluk z Vinohrad vím, co vidím.
Podobně se dá také říci, že třeba takový Josif Visarianovič také po "dvaceti letech nečekaně vyzrál a solidně se na svém místě usadil aniž by mu to ubralo na roztomilé divokosti a brutalitě". Přesto to můj názor na něj nezmění.
Zhruba před pětadvaceti lety, než byla postavena, tak jsem proti ní chodil demonstrovat a rozháněli nás policajti.
Teď si bez ní Žižkov nedovedu představit.
Možná je to tou neohrabaností, inženýrskou divností ... Aulickýmu se podařilo to, co málo komu - jeho stavba zlidověla. Někdy je potřeba čas ... a nesrovnával bych to se Stalinem a nepoužil bych slovo "zvyknout si". Žižkovská věž se pomalu potkala se svým okolím (a ono s ní). Vyjímečnej moment.
Věž vypadá jako ručně svařená raketa. Možná právě v tom je její kouzlo. Před lety jsem se tomu smál a teď se vážně zamýšlím ...
Když anketa, tak já říkám, mě e to líbí. Je to dost originální, hlavně to prostorové řešení o třec h sloupích. Trochu strohé a taky trochu "startrekovské", ale proč ne. Když se na ty kabiny podíváte víc zespodu, působí skutečně závratně, trochu jako Clarkův vesmírný výtah. Nabourává to většinu našich představ o tom jak má vypadat věž. Opravdu asi nemůže všechno vypadat jako sv. Vít (i když určitá podobnost by se taky našla právě v té členitosti). Je to zajímavé, je to originální a ničemu to nepřekáží, tam kde to stojí, tak co víc si přát.
A ty nemluvňata, promiňte, ale to je jedno z nejlepších děl Davida Černého a vůbec významný kus současného sochařství.
Žižkov miluju, do Akropole chodíme na "křídla" a u tohohle nasvíceného neidentifikovatelného čehosi mi vždycky dojde, jak je lidská blbost nebetyčná. Kapitola sama pro sebe je "bazén" věže, tím se povedlo Mahlerovy sady vyvrátit z kořenů, a židovský hřbitov jakbysmet. To, že si věž našel David Černý, je jasné znamení, kde je vchod do pekla. Zblízka některým nemluvňatům vykukují růžky a obličej nemá ani jedno, neb jim ho sežehla radiace.
tak se citim nejak nesvuj, kdyz mi balolata pripadaji jako zcela smysluplna a naprosto pochopitelna socha se s sdelenim (jako 99% vsech soch a instalaci davida cerneho).. pro me je to pozitivum, ne negativum "druhe nejhnusnejsi stavby sveta dle australanu"...
pochybuju, ze se aulicky inspiroval starnikem koolhaasem, ale myslenka "fuck the context" je vecna a nadnarodni.. stejne jako ta o nutnem kontextu.... jing, jang, amen.. jsa z druheho tabora, zizkov neprozivam... muj nazor je, ze fotek je dost, planu taky, udejme jeste 3d model prahy s vysilacem a at se klidne odstreli nasleduje mezinarodni soutez na novy.. trocha symboliky do toho, nejaka celonarodni sbirka.. at se neco deje.. neco tvorme zase po case.. na stary zizkov muzeme s nostalgii vzpominat.... budoucim generacim schovame fotky a celosvetove vysilane video odstrelu to bude stejne vzdycky zajimavejsi, nez prip. jeho samotna existence a moznost navstevy..
souhla s názorem, že 99% Černého provokativní práce má jasné sdělení a tahle obzvlášť. Černý funguje velice často jako lékař vypouštějící hnis z daného místa a tím způsobuje úlevu a odlehčení. Namátkou růžový tank, mrtvý kůň v Lucerně, 30 penisů u Copa centra. Bez nadsázky, je to druh geomantie.
VJ: Věž je originální stavba s futuristickým vzhledem.
GL: Věž mi hodně připomíná většinu vysílačů, které jsem kdy viděl. V čem dozajista originální je, je umístění objektu.
VJ: …s futuristickým vzhledem.
GL: Takto tedy budou vypadat v budoucnu náměstí v metropolích? Nebo takto budou vypadat vysílače? Ať tak či tak, chraň Liberec Bůh…
VJ: Vytváří kontrast starého a nového.
GL: Také jsem fanoušek tohoto kontrastu. Například Tančící dům nebo nový a starý Oblouk v Paříži. Nebo ten Plečnik. Ovšem ne za každou cenu: Třeba tuna uhlí v obýváku s elektronikou nebo mezikontinentální balistická střela na třetím nádvoří Hradu.
VJ: Její kritika dokazuje neschopnost části české společnosti přijímat nové věci.
GL: Nenapadá mě, nač tu reagovat.
VJ: Vertikalita je vysílači vlastní.
GL: To ano.
VJ: Nemůžeme donekonečna chodit kolem kostelů (byť architektonicky hodnotných) a sledovat jestli za nimi není vidět nějaká nová stavba.
GL: Plný souhlas bez ironie.
VJ: Podívejte se na kontrast katedrály sv. Víta a kostelu od Plečnika na nám. Jiřího s Poděbrad. Ten je mnohem větší než kontrast Plečnika a věže.
GL: Tady vidím podstatu sporu. Ale svižné nadsázky si cením.
VJ: Věž stojí a stát ještě dlouho bude kritizovat, protestovat, dělat ankety, ale to je asi tak všechno co můžete dělat...
GL: Taky se cítím takhle mocně, když obhajuji nějaký status quo.
Zaplaťpánbůh aspoň za ta mimimka, on Černý vždycky ví, co dělá...
To já také vím, že je to všechno relativní. No a v tom zase já vidím podstatu problému, jelikož o žádný spor vlastně nejde (leda bych třeba byl akcionářem věže a najednou šlo o její holé bytí). Kdo obhajuje zachování stavu, jakoby byl prostě mařič jakékoliv změny, ačkoliv i to, co obhajuje, je výsledkem předešlých změn někdejšího stavu. Kdo obhajuje novou věc, jakoby byl zastáncem pokroku, který se stejně dříve či později prosadí (zánikem starých věcí), takže na jeho slova dojde. Tento rozpor pak do značné míry zastírá otázky kvality, a to jak díla, tak argumentů pro i proti. Ale asi ani s tím nelze nic dělat.
Josip Plečnik versus radikální vstupy moderní architektury
Vážení, argumentujete tu dílem geniálního architekta Plečnika a udáváte ho jako příklad kontrastního vstupu moderní architektury do starobylého prostředí, problém je ovšem v tom, že Plečnikovy výtvory jsou tak harmonické a vkusné právě proto, že respektují hodnoty prostoru, kam nově vstupují. Plečnikův vinohradský kostel nestojí vedle sv. Víta, ale na náměstí Jiřího z Poděbrad, obklopen stylovou architekturou činžáků z přelomu 19. a 20. století - to jen tak na okraj k vašim prapodivným úvahám. A ještě k úžasnosti Plečnikových děl, nejen na Hradě : Plečnik nebyl modernista ve smyslu boření a popírání stávajícího, šokování a nuceného sebezviditelňování, naopak Plečnik byl výsostný TRADICIONALISTA. Formou se inspiroval u archaických starověkých kultur Středomoří, byl monumentální, ale decentní, ctil tradici uměleckého řemesla a k tomu všemu používal důstojné tradiční materiály jako bronz, mosaz, žula, mramor, dřevo, cihla... Stejných zásad se drží i nový obelisk s Makovského heraldickým lvem při severním vstupu na Pražský Hrad - právě proto nový prvek nevnímáme rušivě, a proto je citlivým dotvořením svého hodnotného okolí... (Je to pro mne jeden z mála kladů prezidenta Václava Klause, že narozdíl od svého předchůdce méně experimentuje, nechce ničím šokovat, ale soustředí se převážně na rekonstrukce a citlivé rehabilitace zanedbaných, nebo znehodnocených historických částí Hradu).
Ad VJ: "Nemůžeme donekonečna chodit kolem kostelů, byť architektonicky hodnotných, a sledovat jestli za nimi není vidět nějaká nová stavba". Víte, snad tu jsme na archiwebu a ne na nějakém řepanském diskusním foru ?!? Vždyť jestli se takovými vztahy jednou odmítneme zabývat, zavládne naprostá anarchie, padne jeden z pilířů naší evropské kultury, historie a identity, pak můžeme opravdu zrušit i studium architektury, umění, urbanismus bude nepochopitelnou zbytečností. Takové prostředí si přejete ? Jak dopadla většina českých vesnic, města jako Most, Ústí nad Labem, Žďár nad Sázavou, Mimoň ? Krása Prahy a jiných starobylých měst je v malebnosti a harmonii celku, je to ale bohužel věc citu, vkusu a rodinné tradice...
1) věž svým tvarem vystupuje z města - při pohledu je jasné, že je to jiná věc, jiná doba, jiný účel. Kdo se chce kochat historickou zástavbou nemusí se na ni soustředit... kontrast historické budovy a "startující rakety
2) je to futuristický pohled starý přes 20 let, dneska už se koukáme jinak do budoucna...
3) kostel na nám. Jiřího jsem vybral náhodně protože je v lokalitě a s nadsázkou - asi by to chtělo lepší příklad
4) to je ten problém - brát to takhle: je to vidět nad kostelem, tak je to automaticky špatné, zrušení arch,, umění, urbanismu atd.
Samozřejmě, že je nutné dbát na vztahy, kulturu,... pokud to bude současná skvělá arch. - může a mělo by to být vidět...
5) v Praze budou jednou mrakodrapy a ty taky budou vidět... ten kdo bude proti se akorát vyřadí z diskuze o tom jak mají vypadat a kde mají být.
5) v Praze budou jednou mrakodrapy a ty taky budou vidět...
Si asi myslel jiz i Josef Gocar, kdyz se zucastnil souteze na prestavbu staromestske radnice, pred sto lety. Od te doby se objevilo mnoho lidi co dnes ty "male ale nase" potvurky na Pankraci za "mrakodrapy" odmita posuzovat (asi se od te doby poloha mraku nad Prahou podstatne zvysila?). Pritom ale na panoramatu Prahy delaji sve. Mate pravdu v tom, ze veci nejsou nikdy natolik spatne, aby nemohly byti i horsi. Proto predesilam svoji trosku do "diskuze o tom jak mají vypadat a kde mají být" (nez se z ni sam vyradim): Co nejmensi a co nejdal.
Váš ohnivý text ovšem nic nemění na tom, že kdyby se geniální architekt Plečnik ocitl v dnešku, památková péče by ho během týdne ukamenovala. Nemá totiž spolehlivě rozlišovací schopnosti na to, aby jeho genialitu rozpoznala. Viz metodiky památkové péče ke vstupům do historického prostředí. Nesnáší jakoukoliv architekturu, hodnou toho jména a sama alternativu rozhodně nepřináší - zameťte si před svým prahem, Kultivovaní.
Pokud staré pilíře nepodpoří nové, padnou tak jako tak, protože prostě zestárnou. Čas nelze zastavit. Jsou zákony, kterým se postavit nedokážete
Tím nechci nějak zvlášť obhajovat tu věž.
Ale malebnost fakt sama o sobě nestačí. To bychom dopadli jako Eva s Vaškem
Pozor, aby jste nezaměňoval "malebnost nebo dekorativnost" s "laciným kýčem", to jsou dvě dost odlišné věci. Dvojice Vaška s Šaškem mě malebná ani sympatická (jsou to tuším lidé) nepřipadá... Jinak, mluvíte tu o jakési nezastavitelnosti pokroku v architektuře, já jsem zase přesvědčen o tom, že se dá nadmíru kvalitně, plnohodnotně a navíc s nezaměnitelnou atmosférou bydlet třeba na zrekonstruované gotické tvrzi, bývalé barokní faře, nebo v secesní vile, a to samozřejmě se vším moderním komfortem a technickým vybavením současnosti. Myslím, že tento fakt mnohé architekty drásá asi ze všeho nejvíce... Je to ve skutečnosti hodně o životním stylu a smyslu pro tradici, ne v iluzi pokroku.
ono s tou evou a vaskem to bylo naopak docela trefne... ti dva nestavi na lacinem kyci ("pojd vasku, nahrajem dalsi kyc, me to tak bavi"), oni stavi svou hudbu na pouhem zvykani jeji tradicni malebnosti... a stejne tak bohuzel muzou vyznit i vase slova o barokni fare a goticke tvrzi...... zizkov je kotext pesti, o tom zadna, je to dobre nebo spatne, o tom cela zdejsi debata, mne taky zizkov nijak zvlast nepovznasi, ale vykriky co koho drasa atd.. vazne to vidite tak krasne cernobile?
i kdyby byl zizkov stokrat spatne, odsuzovat kvuli tomu jakoukoliv snahu o rozvijeni mest jinak nez rekonstrukci hostorie a argumentovat bydlenim na starem belidle je beobsazne stejne jako refreny evy a vaska, kterymi pohrdate...
Já bych nadání a um Josipa Plečnika natolik nepodceňoval. Neboť i v době jeho práce na Hradě byl silný odpor vůči jeho, pro středoevropské prostředí, "novotvarům" a nejen od památkářů. Jako vždy platilo pro větsinu úspěšných architektů všude, tak v Praze, v osobě TGM, nastěstí Plečnik tehdy našel stavebníka, který se za něj plně postavil.
Jeho pozdější kostel Nejsvětějšího srdce Páně, na Vinohradech, vznikl až po soutěži, které se Plečnik nezůčastnil ale po jejím skončení byl vyzván řadou jejich učastníků, aby se úkolu chopil právě on. Výsledek je místo i vnitřní prostor pro Prahu zcela jedinečný a novodobý.
Před lety, ve svém doktorském pojednání (disertaci) jsem nabídl domněnku (hypotézi) že oddůvodnění vzniku pamatkové péče můžeme též hledat ve vzniku pojetí "moderní" architektury, které (na rozdíl od pojetí "tradičního" se projevuje téměř až záměrným zanedbáváním vztahovosti k místu - minochodem tak roztomile vyjadřeným třeba Kooolhausem ("Fuck the context") - jež se dále nezabývá tvorbou místa ale toliko předmětu (věci) která pak často bývá umístěna "kam se vejde" a ne "kam patří". Totalitní "paneláky", zamořující téměř každičký kout tehdejšího Československa, doslova od Aše až po Čiernou pri Čope, jsou toho pak nejjasnějšíma svědky.
Jak značka SJ zde zasvěceně poznamenává, architektura Josipa Plečnika v tomto smyslu je architekturou "tradiční" byť nezvratně vzniklou v duchu prvé poloviny 20. století. Nejde proto o to zachovávat kdejaký zbytek včerejšího, pro jeho "cenu stáří" jak to třeba před sto lety viděl Alois Riegel, ale citlivě dotvářet a obnovovat dobrou architekturou stávajícího místa, jak nám to v Praze samotné tolikráte předvedli skuteční mistři, od baroka po dnešek.
Sám nepochybuji, že na mne osobně místo Plečnikova díla na Vinohradech mělo veliký vliv, dávno předtím, než první myšlenka na studium architektury prošla moji hlavou. Moji rodiče tam byli oddáni, já a sourozenci pokřtěni a v dětství jsem ten prostor i jeho vnĕjšek pravidelně prožíval (jen lituji, že v době mé svatby jsem bohužel byl již mimo republiku).
O to více mi vadí, že vždy v pozadí tohoto chrámu dnes se nikdy nemohu vyhnout tomuto zobrazení dohnívající totality, trvale vždy tam strašící. Je poučné, jak další dobrý architect (Bohumír Kozák) se za první republiky zhostil ukolu blízko stojící telefonní ustředny. Dvě její věže zapadají do "stověžatého" obrazu Prahy, že většina lidí je od těch středověkých ani nerozliší. Dnešní 0² věž (Cubr, Hrubý, Pokorný 1973-6) pod Olšanskýma hřbitovy, bohužel již tak úspěšná není, neboť v pražském prostoru uvádí zcela cizí prvek (podobně jako Plečnik ale zdaleka ne tak úspěšně) připomínající Torre Velasca (BBPR 1954) v Miláně, která tam ovšem vyrostla z mistní tradice. Jako by již předvídala tato věž ještě neporovnatelně mnohem horší svoji následovnici, ani ne dvacet let později.
Co ale mne nejvíce znepokojuje, že veřejnosti obecně mnohem více vadí v porovnaní s tímto až malicherné pihy na kráse Prahy, jako například ty z dílny arch. Pragera, ale naprostá zhovadilost umístění této "věže" jim uniká (jak nakonec vidno i zde, na těchto stránkách). Až se v duchu obávám, že kdyby dnes někdo přišel s návrhem ji na tomto místě teprve postavit, že by se i v této době mohla jestě stát skutečností !
...Původně jsem nemyslel, že do diskuse přispěju, protože mi to k téhle stavbě přišlo úplně zbytečné. Ale tohle je vážně nákup:
"...v Praze budou jednou mrakodrapy a ty taky budou vidět... ten kdo bude proti se akorát vyřadí z diskuze o tom jak mají vypadat a kde mají být..."
To je jako: "Budeme diskutovat jenom s těmi, kteří stojí na platformě socialismu." Nebo: "...je lhostejno, dají-li jednotlivci k tomu radostně souhlas, nebo budou-li činiti opak. Tito pak zůstanou jako intelektuální směsice ležet někde na pokraji silnice naší doby..." Opravdu bych nečekal, že se ještě dnes setkám s takhle vydestilovanou bezostyšností...
...Tady znovu připomínám hodnocení tvorby Karla Pragera - "agresivita jako program: ´Tak takhle to teď bude, holoubkové!´..."
Děkuji za příspěvky autorům "SJ" a "Dr. Lusciniol". Věcné, nepovrchní, argumentující...
Přidat nový komentář
Diskusní příspěvky vyjadřují stanoviska čtenářů, která se mohou lišit od stanovisek redakce. Všechny příspěvky musí být schváleny redaktorem dříve než budou zveřejněny.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve výjimečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.
Ne, to není nutné. Prostě vůbec nejde o to, jestli to má vypovídací hodnotu. Prostě v diskuzích se ozýváme my, potrefené husy, ale na anketu klikne klidně každý, tzn. že tyhle názory se mohou dost lišit.
2) On ty ankety vubec bere nekdo vazne?
M.Brno
Podobně se dá také říci, že třeba takový Josif Visarianovič také po "dvaceti letech nečekaně vyzrál a solidně se na svém místě usadil aniž by mu to ubralo na roztomilé divokosti a brutalitě". Přesto to můj názor na něj nezmění.
Teď si bez ní Žižkov nedovedu představit.
Možná je to tou neohrabaností, inženýrskou divností ... Aulickýmu se podařilo to, co málo komu - jeho stavba zlidověla. Někdy je potřeba čas ... a nesrovnával bych to se Stalinem a nepoužil bych slovo "zvyknout si". Žižkovská věž se pomalu potkala se svým okolím (a ono s ní). Vyjímečnej moment.
Věž vypadá jako ručně svařená raketa. Možná právě v tom je její kouzlo. Před lety jsem se tomu smál a teď se vážně zamýšlím ...
A ty nemluvňata, promiňte, ale to je jedno z nejlepších děl Davida Černého a vůbec významný kus současného sochařství.
pochybuju, ze se aulicky inspiroval starnikem koolhaasem, ale myslenka "fuck the context" je vecna a nadnarodni.. stejne jako ta o nutnem kontextu.... jing, jang, amen.. jsa z druheho tabora, zizkov neprozivam... muj nazor je, ze fotek je dost, planu taky, udejme jeste 3d model prahy s vysilacem a at se klidne odstreli
GL: Věž mi hodně připomíná většinu vysílačů, které jsem kdy viděl. V čem dozajista originální je, je umístění objektu.
VJ: …s futuristickým vzhledem.
GL: Takto tedy budou vypadat v budoucnu náměstí v metropolích? Nebo takto budou vypadat vysílače? Ať tak či tak, chraň Liberec Bůh…
VJ: Vytváří kontrast starého a nového.
GL: Také jsem fanoušek tohoto kontrastu. Například Tančící dům nebo nový a starý Oblouk v Paříži. Nebo ten Plečnik. Ovšem ne za každou cenu: Třeba tuna uhlí v obýváku s elektronikou nebo mezikontinentální balistická střela na třetím nádvoří Hradu.
VJ: Její kritika dokazuje neschopnost části české společnosti přijímat nové věci.
GL: Nenapadá mě, nač tu reagovat.
VJ: Vertikalita je vysílači vlastní.
GL: To ano.
VJ: Nemůžeme donekonečna chodit kolem kostelů (byť architektonicky hodnotných) a sledovat jestli za nimi není vidět nějaká nová stavba.
GL: Plný souhlas bez ironie.
VJ: Podívejte se na kontrast katedrály sv. Víta a kostelu od Plečnika na nám. Jiřího s Poděbrad. Ten je mnohem větší než kontrast Plečnika a věže.
GL: Tady vidím podstatu sporu. Ale svižné nadsázky si cením.
VJ: Věž stojí a stát ještě dlouho bude kritizovat, protestovat, dělat ankety, ale to je asi tak všechno co můžete dělat...
GL: Taky se cítím takhle mocně, když obhajuji nějaký status quo.
Zaplaťpánbůh aspoň za ta mimimka, on Černý vždycky ví, co dělá...
Ad VJ: "Nemůžeme donekonečna chodit kolem kostelů, byť architektonicky hodnotných, a sledovat jestli za nimi není vidět nějaká nová stavba". Víte, snad tu jsme na archiwebu a ne na nějakém řepanském diskusním foru ?!? Vždyť jestli se takovými vztahy jednou odmítneme zabývat, zavládne naprostá anarchie, padne jeden z pilířů naší evropské kultury, historie a identity, pak můžeme opravdu zrušit i studium architektury, umění, urbanismus bude nepochopitelnou zbytečností. Takové prostředí si přejete ? Jak dopadla většina českých vesnic, města jako Most, Ústí nad Labem, Žďár nad Sázavou, Mimoň ? Krása Prahy a jiných starobylých měst je v malebnosti a harmonii celku, je to ale bohužel věc citu, vkusu a rodinné tradice...
2) je to futuristický pohled starý přes 20 let, dneska už se koukáme jinak do budoucna...
3) kostel na nám. Jiřího jsem vybral náhodně protože je v lokalitě a s nadsázkou - asi by to chtělo lepší příklad
4) to je ten problém - brát to takhle: je to vidět nad kostelem, tak je to automaticky špatné, zrušení arch,, umění, urbanismu atd.
Samozřejmě, že je nutné dbát na vztahy, kulturu,... pokud to bude současná skvělá arch. - může a mělo by to být vidět...
5) v Praze budou jednou mrakodrapy a ty taky budou vidět... ten kdo bude proti se akorát vyřadí z diskuze o tom jak mají vypadat a kde mají být.
Pokud staré pilíře nepodpoří nové, padnou tak jako tak, protože prostě zestárnou. Čas nelze zastavit. Jsou zákony, kterým se postavit nedokážete
Tím nechci nějak zvlášť obhajovat tu věž.
Ale malebnost fakt sama o sobě nestačí. To bychom dopadli jako Eva s Vaškem
i kdyby byl zizkov stokrat spatne, odsuzovat kvuli tomu jakoukoliv snahu o rozvijeni mest jinak nez rekonstrukci hostorie a argumentovat bydlenim na starem belidle je beobsazne stejne jako refreny evy a vaska, kterymi pohrdate...
Jeho pozdější kostel Nejsvětějšího srdce Páně, na Vinohradech, vznikl až po soutěži, které se Plečnik nezůčastnil ale po jejím skončení byl vyzván řadou jejich učastníků, aby se úkolu chopil právě on. Výsledek je místo i vnitřní prostor pro Prahu zcela jedinečný a novodobý.
Před lety, ve svém doktorském pojednání (disertaci) jsem nabídl domněnku (hypotézi) že oddůvodnění vzniku pamatkové péče můžeme též hledat ve vzniku pojetí "moderní" architektury, které (na rozdíl od pojetí "tradičního" se projevuje téměř až záměrným zanedbáváním vztahovosti k místu - minochodem tak roztomile vyjadřeným třeba Kooolhausem ("Fuck the context") - jež se dále nezabývá tvorbou místa ale toliko předmětu (věci) která pak často bývá umístěna "kam se vejde" a ne "kam patří". Totalitní "paneláky", zamořující téměř každičký kout tehdejšího Československa, doslova od Aše až po Čiernou pri Čope, jsou toho pak nejjasnějšíma svědky.
Jak značka SJ zde zasvěceně poznamenává, architektura Josipa Plečnika v tomto smyslu je architekturou "tradiční" byť nezvratně vzniklou v duchu prvé poloviny 20. století. Nejde proto o to zachovávat kdejaký zbytek včerejšího, pro jeho "cenu stáří" jak to třeba před sto lety viděl Alois Riegel, ale citlivě dotvářet a obnovovat dobrou architekturou stávajícího místa, jak nám to v Praze samotné tolikráte předvedli skuteční mistři, od baroka po dnešek.
Sám nepochybuji, že na mne osobně místo Plečnikova díla na Vinohradech mělo veliký vliv, dávno předtím, než první myšlenka na studium architektury prošla moji hlavou. Moji rodiče tam byli oddáni, já a sourozenci pokřtěni a v dětství jsem ten prostor i jeho vnĕjšek pravidelně prožíval (jen lituji, že v době mé svatby jsem bohužel byl již mimo republiku).
O to více mi vadí, že vždy v pozadí tohoto chrámu dnes se nikdy nemohu vyhnout tomuto zobrazení dohnívající totality, trvale vždy tam strašící. Je poučné, jak další dobrý architect (Bohumír Kozák) se za první republiky zhostil ukolu blízko stojící telefonní ustředny. Dvě její věže zapadají do "stověžatého" obrazu Prahy, že většina lidí je od těch středověkých ani nerozliší. Dnešní 0² věž (Cubr, Hrubý, Pokorný 1973-6) pod Olšanskýma hřbitovy, bohužel již tak úspěšná není, neboť v pražském prostoru uvádí zcela cizí prvek (podobně jako Plečnik ale zdaleka ne tak úspěšně) připomínající Torre Velasca (BBPR 1954) v Miláně, která tam ovšem vyrostla z mistní tradice. Jako by již předvídala tato věž ještě neporovnatelně mnohem horší svoji následovnici, ani ne dvacet let později.
Co ale mne nejvíce znepokojuje, že veřejnosti obecně mnohem více vadí v porovnaní s tímto až malicherné pihy na kráse Prahy, jako například ty z dílny arch. Pragera, ale naprostá zhovadilost umístění této "věže" jim uniká (jak nakonec vidno i zde, na těchto stránkách). Až se v duchu obávám, že kdyby dnes někdo přišel s návrhem ji na tomto místě teprve postavit, že by se i v této době mohla jestě stát skutečností !
"...v Praze budou jednou mrakodrapy a ty taky budou vidět... ten kdo bude proti se akorát vyřadí z diskuze o tom jak mají vypadat a kde mají být..."
To je jako: "Budeme diskutovat jenom s těmi, kteří stojí na platformě socialismu." Nebo: "...je lhostejno, dají-li jednotlivci k tomu radostně souhlas, nebo budou-li činiti opak. Tito pak zůstanou jako intelektuální směsice ležet někde na pokraji silnice naší doby..." Opravdu bych nečekal, že se ještě dnes setkám s takhle vydestilovanou bezostyšností...
...Tady znovu připomínám hodnocení tvorby Karla Pragera - "agresivita jako program: ´Tak takhle to teď bude, holoubkové!´..."
(7:- /)