Postupim - V Postupimi na východě Německa začala tento týden dostavba kostela, který sehrál ve 30. letech minulého století důležitou roli v nacistické propagandě. Takzvaný Posádkový kostel je podle odpůrců dostavby spojen s pruským militarismem i s nástupem Adolfa Hitlera k moci. Podle zastánců obnovy je ale nyní spíše symbolem míru, demokracie a smíření mezi národy. Kopie průčelí a věže kostela je hotová od loňského léta, nyní už chybí jen věžní báň. Hotová by měla být do léta 2027.
Postupimský Posádkový kostel (Garnisonkirche) nechal ve 30. letech 18. století postavit tehdejší pruský král Bedřich Vilém I. podle plánů architekta Philippa Gerlacha. Evangelický chrám byl považován za perlu severoněmeckého baroka, jeho dominantu tvořila 90 metrů vysoká věž. Kostel byl tak úzce spojen s Pruskem a jeho panovnickým rodem, že zde místo posledního odpočinku našli dočasně i král Bedřich Vilém I. a jeho syn Bedřich II. Veliký.
Za druhé světové války byl kostel sice silně poškozen, nebyl ale zcela zničen. V roce 1968 však vláda tehdejší Německé demokratické republiky (NDR) rozhodla o odstřelu stavby. Na místě chrámu vznikla na přelomu 60. a 70. let budova Výpočetního centra, která stojí dodnes.
Na počátku tisíciletí vznikla iniciativa, která usilovala o obnovení Posádkového kostela. Vyvolalo to kontroverzní debatu, postupně si ale projekt získával své příznivce. Navzdory odporu části veřejnosti začaly v roce 2017 stavební práce, které završilo slavnostní otevření kostela loni v létě za účasti prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera.
Kvůli budově Výpočetního centra, které dál stojí, bylo obnoveno jen průčelí kostela s věží, v nichž je umístěna kaple a výstava mapující dějiny Pruska, Postupimi i samotného kostela. Nyní už chybí jen věžní báň. Spolu s ní se náklady na obnovu kostela vyšplhají na 42,5 milionu eur (přes miliardu Kč). Finance pochází z veřejných zdrojů i sbírky. Mezi štědré dárce patří třeba známý televizní moderátor Günther Jauch.
"Báň je více než jen architektonický detail. Díky ní se znovu postavená věž opět harmonicky zapojí do panoramatu města," uvedl předseda Nadace Posádkového kostela v Postupimi Peter Leinemann.
Přípravné práce na osazení báně začaly tento týden. Na špici kostelní věže se objevilo lešení, pod kostelem obří jeřáb. Báň bude vyrobena ze dřeva, mědi a oceli a bude vysoká téměř 30 metrů, po jejím osazení se tak celková výška kostela vrátí k původním 90 metrům. Sestavena bude báň nejprve na zemi a později ji na vrchol věže vyzdvihne 130tunový jeřáb. To už na ní bude upevněna i korouhev, která je hotová od roku 2014 a nyní je vystavena v zamřížované schráně před kostelem.
Kontroverze dostavba postupimského kostela vyvolává kvůli jeho spojení s pruským militarismem, ale především s takzvaným Postupimským dnem, od kterého shodou okolností v pátek uplynulo 92 let. V Posádkovém kostele se totiž 21. března 1933 konala ceremonie u příležitosti ustavení nového Říšského sněmu, prvního od převzetí moci nacisty. Původně se měla konat v budově Říšského sněmu v Berlíně, která ale krátce předtím vyhořela.
Symbolem nástupu nacistů k moci se stala fotografie, na které si říšský kancléř Adolf Hitler u kostela potřásá pravicí s prezidentem Paulem von Hindenburgem. Ministerstvo propagandy pod vedením Josepha Goebbelse událost propagandisticky využilo k posílení postavení nacistů v německé společnosti. Interpretovalo ji jako spojení starého Pruska s národním socialismem.
V Postupimi i mimo ni proto panovaly obavy, že by se mohl kostel stát místem setkávání pravicových extremistů. Nadace na obnovu kostela se ovšem jasně hlásí k rozmanitosti a otevřené společnosti. "Chceme posilovat soudržnost společnosti a podporovat mír a demokracii. Stavíme se proti diskriminaci a vyčleňování a proti jakékoli formě antisemitismu, rasismu a dějinného revizionismu," stojí na jejích stránkách. Navzdory počátečnímu odporu proti jeho výstavbě se stal Posádkový kostel dalším turistickým lákadlem braniborské metropole a podle členů nadace si postupně našel místo v srdcích obyvatel Postupimi.