Maraton české architektury v Sarajevu
14. - 23. listopadu 2014
Po Maratonech české architektury v Bělehradě, Bratislavě a Berlíně, pokračuje tento rok projekt v Sarajevu, městě, kde česká architektura expandovala na přelomu XIX. a XX. století.
Hlavní výstavou bude Generace +, s vernisáží 14. 11. v 18:00. Poté se bude místnímu publiku promítat film Oko nad Prahou. Hlavní částí Maratonu je sympozium, plánované na 15. 11. 2014 v Historickém muzeu v Sarajevu.
Zvolili jsme prezentaci české architektury skrze prohlášení českých architektů o vlastní tvorbě a stavu architektury v republice. Výstava upřednostňuje osobní výběr vlastních prací před dokumentováním a prezentováním čerstvě dokončených domů. Cílem projektu není navazovat na romantickou pozici, kterou kdysi česká architektura v Bosně a Hercegovině měla, ale v první řadě jde o seznámení publika s porevoluční tvorbou a stavem architektonické scény u nás. Projekt je nastavením jakéhosi oboustranného zrcadla, kde se na půdorysu české architektonické produkce může vidět bosenskohercegovinská mladá architektonická scéna. Z druhé strany pro českou architekturu to bude tázání se, jak rezonuje soudobá česká produkce v zahraničí.
Jako hosty jsme pozvali jak české, tak i bosenské architekty. Z Čech jsou to Jaroslav Wertig z pražského atelieru A69 a Michal Palaščák z Brna. Z Bosny a Hercegoviny je to Maja Roso Popovac, která absolvovala architekturu v Praze na přelomu milénia a po návratu do Mostaru se podílela na rekonstrukci mostarského mostu, dále Vedad Islambegović z ateliéru Filter. Moderátorkou sympozia bude Armina Pilav.
Igor Kovačević
Generace+ je výzkumným projektem Centre for Central European Architecture (CCEA) zaměřeným na mapování tvorby a názorů tří generací českých architektů: generace 50+, jejíž příslušníci prožili studia i velkou část praxe v totalitním režimu, generace 40+, jejíž příslušníci se vzdělávali v době normalizace, kdy také nastoupili do praxe, která však po revoluci pokračuje v podmínkách tržní ekonomiky, a konečně generace 30+, jejíž příslušníci absolvovali studium i nástup do praxe v demokratickém státě.
Na začátku výzkumu stála otázka, zda v soudobé české architektuře existuje společný jmenovatel v podobě „generačního sepětí“, nebo zda je naopak charakterizována „generačními propastmi“ způsobenými rozdílnými společensko-politickými podmínkami posledních padesáti let, v nichž čeští architekti pracovali a pracují.
Orální historie české architektury
Projekt Generace+ je založen na autentických výpovědích jednotlivých architektů. Výpovědi zastoupených autorů se dotýkají politických změn posledních desetiletí z profesní i osobní perspektivy, architektonického školství, otázek autorit v oboru, kvality teoretického uvažování o něm a postavení architekta v dnešní neoliberální společnosti. Osobními postřehy jsou doprovázeny i prezentované práce.
Počet prací, které jsou u jednotlivých architektů představeny, vychází z příslušnosti ke generaci: architekti generace 50+ byli kurátory CCEA vyzváni, aby ze své dosavadní tvorby vybrali tři realizace, které sami pokládají za přelomové – ať už z profesního nebo z osobního hlediska. Architekti generace 40+ vybírali realizace dvě, generace 30+ pak jednu.
Vedle realizovaných projektů výstava představuje také projekty nerealizované – nepostavené domy nebo nerealizované soutěže, vyhrané i nevyhrané, neboť právě v nich se mnohdy projevuje autenticita a svobodnější architektonický názor. Nerealizované projekty jsou u příslušníků všech tří generací zastoupeny třemi pracemi. Výstava představuje také diplomní projekty zastoupených architektů, jež zpravidla zůstávají veřejnosti utajeny, ale jež mohou ukázat, v jakých podmínkách studovali a nabídnout možnost srovnání s dalším směřováním jejich tvorby.
Přestože architekturu, na rozdíl od jiných umění, nelze tvořit samostatně, rozhodli se kurátoři CCEA představit české architekty jako jednotlivce – nikoli jako hvězdy domácí scény, ale jako tvůrce, kteří se prezentují vlastními stanovisky, jež nejsou dezinterpretována vůlí investorů, nevolí úřadů ani jinými limity, jimiž je architektura omezována.
Projekt nechce být „procházkou po soudobé české architektuře“. Chce se stát podkladem k úvahám o pozici architekta, o odpovědnosti profese vůči společnosti. Zároveň chce přispět k prolomení zažité představy, že oslovení architekta ke spolupráci znamená nedostižný luxus – i proto se kurátoři rozhodli seznámit návštěvníka s architektem „osobně“: s jeho názory, jeho prací i jeho podobou. Součástí výstavy jsou fotografie všech zastoupených autorů v životní velikosti.
Ke spolupráci na výběru architektů reprezentujících zastoupené generace byli přizváni tři teoretici architektury: Rostislav Koryčánek – generace 50+, Jana Tichá – generace 40+, Adam Gebrian – generace 30+.
Seznam vystavujících
50+: 16 architektů – Mirko Baum, Jan Bočan, Josef Kiszka, Ivan Koleček, Ladislav Lábus, Jan Línek, Miroslav Masák, Vlado Milunić, Josef Pleskot, Martin Rajniš, Viktor Rudiš, Jiří Suchomel, Petr Suske, Jaroslav Šafer, Alena Šrámková, David Vávra
40+: 19 architektů – Markéta Cajthamlová, Jakub Cigler, Stanislav Fiala, Zdeněk Fránek, Jan Jehlík, Milan Jirovec, Roman Koucký, Pavla Kordovská, Michal Kohout, Radek Kolařík, Petr Malinský, Antonín Novák, Luboš Pata, Petr Pelčák, Tomáš Prouza, Alexandr Skalický, Ján Stempel, Jaroslav Zima, Ivan Wahla
30+: 18 architektů – Kamila Amblerová, Martina Buřičová, Adam Halíř, Pavel Hnilička, Marek Chalupa, Petr Janda, David Kraus, Kamil Mrva, Pavel Nasadil, Osamu Okamura, Jitka Ressová, Jan Schindler, Svatopluk Sládeček, Markéta Smrčková, Marcela Steinbachová, Prokop Tomášek, Petr Uhlík, Yvette Vašourková
Hlavní výstavou bude Generace +, s vernisáží 14. 11. v 18:00. Poté se bude místnímu publiku promítat film Oko nad Prahou. Hlavní částí Maratonu je sympozium, plánované na 15. 11. 2014 v Historickém muzeu v Sarajevu.
Zvolili jsme prezentaci české architektury skrze prohlášení českých architektů o vlastní tvorbě a stavu architektury v republice. Výstava upřednostňuje osobní výběr vlastních prací před dokumentováním a prezentováním čerstvě dokončených domů. Cílem projektu není navazovat na romantickou pozici, kterou kdysi česká architektura v Bosně a Hercegovině měla, ale v první řadě jde o seznámení publika s porevoluční tvorbou a stavem architektonické scény u nás. Projekt je nastavením jakéhosi oboustranného zrcadla, kde se na půdorysu české architektonické produkce může vidět bosenskohercegovinská mladá architektonická scéna. Z druhé strany pro českou architekturu to bude tázání se, jak rezonuje soudobá česká produkce v zahraničí.
Jako hosty jsme pozvali jak české, tak i bosenské architekty. Z Čech jsou to Jaroslav Wertig z pražského atelieru A69 a Michal Palaščák z Brna. Z Bosny a Hercegoviny je to Maja Roso Popovac, která absolvovala architekturu v Praze na přelomu milénia a po návratu do Mostaru se podílela na rekonstrukci mostarského mostu, dále Vedad Islambegović z ateliéru Filter. Moderátorkou sympozia bude Armina Pilav.
Generace+
„Dnešní trend ve vystavování architektury, jenž vychází z prezentace realizací prostřednictvím profesionálně vycizelovaných fotografií, vizualizací a projekcí, jsme odmítli. Nechceme zprostředkovávat záběry na stavby nebo pohledy do interiérů přes fotografické medium. Náš zájem se soustředil na myšlenky autorů, které tvoří orální historii české architektury od druhé poloviny dvacátého století do současnosti.“Igor Kovačević
Generace+ je výzkumným projektem Centre for Central European Architecture (CCEA) zaměřeným na mapování tvorby a názorů tří generací českých architektů: generace 50+, jejíž příslušníci prožili studia i velkou část praxe v totalitním režimu, generace 40+, jejíž příslušníci se vzdělávali v době normalizace, kdy také nastoupili do praxe, která však po revoluci pokračuje v podmínkách tržní ekonomiky, a konečně generace 30+, jejíž příslušníci absolvovali studium i nástup do praxe v demokratickém státě.
Na začátku výzkumu stála otázka, zda v soudobé české architektuře existuje společný jmenovatel v podobě „generačního sepětí“, nebo zda je naopak charakterizována „generačními propastmi“ způsobenými rozdílnými společensko-politickými podmínkami posledních padesáti let, v nichž čeští architekti pracovali a pracují.
Orální historie české architektury
Projekt Generace+ je založen na autentických výpovědích jednotlivých architektů. Výpovědi zastoupených autorů se dotýkají politických změn posledních desetiletí z profesní i osobní perspektivy, architektonického školství, otázek autorit v oboru, kvality teoretického uvažování o něm a postavení architekta v dnešní neoliberální společnosti. Osobními postřehy jsou doprovázeny i prezentované práce.
Počet prací, které jsou u jednotlivých architektů představeny, vychází z příslušnosti ke generaci: architekti generace 50+ byli kurátory CCEA vyzváni, aby ze své dosavadní tvorby vybrali tři realizace, které sami pokládají za přelomové – ať už z profesního nebo z osobního hlediska. Architekti generace 40+ vybírali realizace dvě, generace 30+ pak jednu.
Vedle realizovaných projektů výstava představuje také projekty nerealizované – nepostavené domy nebo nerealizované soutěže, vyhrané i nevyhrané, neboť právě v nich se mnohdy projevuje autenticita a svobodnější architektonický názor. Nerealizované projekty jsou u příslušníků všech tří generací zastoupeny třemi pracemi. Výstava představuje také diplomní projekty zastoupených architektů, jež zpravidla zůstávají veřejnosti utajeny, ale jež mohou ukázat, v jakých podmínkách studovali a nabídnout možnost srovnání s dalším směřováním jejich tvorby.
Přestože architekturu, na rozdíl od jiných umění, nelze tvořit samostatně, rozhodli se kurátoři CCEA představit české architekty jako jednotlivce – nikoli jako hvězdy domácí scény, ale jako tvůrce, kteří se prezentují vlastními stanovisky, jež nejsou dezinterpretována vůlí investorů, nevolí úřadů ani jinými limity, jimiž je architektura omezována.
Projekt nechce být „procházkou po soudobé české architektuře“. Chce se stát podkladem k úvahám o pozici architekta, o odpovědnosti profese vůči společnosti. Zároveň chce přispět k prolomení zažité představy, že oslovení architekta ke spolupráci znamená nedostižný luxus – i proto se kurátoři rozhodli seznámit návštěvníka s architektem „osobně“: s jeho názory, jeho prací i jeho podobou. Součástí výstavy jsou fotografie všech zastoupených autorů v životní velikosti.
Ke spolupráci na výběru architektů reprezentujících zastoupené generace byli přizváni tři teoretici architektury: Rostislav Koryčánek – generace 50+, Jana Tichá – generace 40+, Adam Gebrian – generace 30+.
Seznam vystavujících
50+: 16 architektů – Mirko Baum, Jan Bočan, Josef Kiszka, Ivan Koleček, Ladislav Lábus, Jan Línek, Miroslav Masák, Vlado Milunić, Josef Pleskot, Martin Rajniš, Viktor Rudiš, Jiří Suchomel, Petr Suske, Jaroslav Šafer, Alena Šrámková, David Vávra
40+: 19 architektů – Markéta Cajthamlová, Jakub Cigler, Stanislav Fiala, Zdeněk Fránek, Jan Jehlík, Milan Jirovec, Roman Koucký, Pavla Kordovská, Michal Kohout, Radek Kolařík, Petr Malinský, Antonín Novák, Luboš Pata, Petr Pelčák, Tomáš Prouza, Alexandr Skalický, Ján Stempel, Jaroslav Zima, Ivan Wahla
30+: 18 architektů – Kamila Amblerová, Martina Buřičová, Adam Halíř, Pavel Hnilička, Marek Chalupa, Petr Janda, David Kraus, Kamil Mrva, Pavel Nasadil, Osamu Okamura, Jitka Ressová, Jan Schindler, Svatopluk Sládeček, Markéta Smrčková, Marcela Steinbachová, Prokop Tomášek, Petr Uhlík, Yvette Vašourková
0 komentářů
přidat komentář
