K úmrti Heinze Tesara
„Architektura je neuměleckým uměním. Architektura je neverbální. Architektura působí."
V polovině ledna přišla rakouskou architektonická scéna o výraznou osobnost vídeňské postmoderní vlny. V lázeňském městě Baden nedaleko Vídně Ve zemřel věku osmdesáti čtyř let rakouský architekt Heinz Tesar, který se proslavil návrhy sakrálních, muzejních a obytných staveb s výraznými skulpturálními rysy.
Heinz Tesar pocházel z tyrolského Innsbrucku. Architekturu vystudoval na počátku 60. let v mistrovském ateliéru Rolanda Rainera na vídeňské Akademii výtvarných umění. Po poznávací pobytech v Hamburku (1959-61), Mnichově (1965-68) a Amsterdamu (1971) pracoval jako asistent v ateliéru Wilhelma Holzbauera (1969-73) až si v roce 1973 otevřel ve Vídni vlastní praxi. Vyučoval na prestižních evropských (ETH Curych, TU Mnichov, HdK Hamburk, IUAV Benátky, Accademia Mendrisio) i zaoceánských (Cornell, Syracure, Harvard) univerzitách. Profesorské působení mezi mladými lidmi ho bavilo, ale zároveň chtěl cestovat a příliš se nevázat pouze na jedno místo. Nechtěl se vzdát samostatnosti a možnosti soustředit se především na vlastní práci, za kterou byl v roce 2000 oceněn Zlatou medailí Heinricha Tessenowa a 2011 Velkou rakouskou státní cenou za architekturu.
Tesar rozvíjel svébytný jazyk klasické moderny "rakouského střihu". Je autorem řady průkopnických staveb. K jeho nejvýznamnějším realizacím patří administrativní budova pro bývalý řetězec se stavebninami Schömer Haus v Klosterneuburgu (1985-87), kde byla původně umístěna také investorova rozsáhlá umělecká sbírka, která byla o deset let později přemístěna do nedalekého muzea Essl (1996-99). Provoz muzea byl v roce 2016 ukončen, ale letos na jaře dojde 9. dubna ke znovuotevření muzea pod názvem Albertina Klosterneuburg. Z obnovení provozu muzea by měl Tesar jistě radost. Pro ostatní návštěvníky půjde o jedinečnou možnost připomenout si Tesarovo dílo, které vždy vedlo citlivý dialog s různými historickými vrstvami a nabízelo silný prostorový zážitek. Pro Tesara byla nejpodstatnější možnost soustředit se na vlastní tvorbu spíše než publikování, vystupování v médiích nebo pořádání výstav, ale přesto se jeho dílem od počátku 70. let minulého století zabývala řada teoretiků a kurátorů, kteří pořizovali jeho kresby, skici a modely do galerijních sbírek a chystali samostatné výstavy a doprovázené katalogy (nejobsáhlejší přichystalo v roce 1995 vídeňské Architekturzentrum Wien jako první svazek Portrétů rakouských architektů).
Více informací >
H.Tesar
V polovině ledna přišla rakouskou architektonická scéna o výraznou osobnost vídeňské postmoderní vlny. V lázeňském městě Baden nedaleko Vídně Ve zemřel věku osmdesáti čtyř let rakouský architekt Heinz Tesar, který se proslavil návrhy sakrálních, muzejních a obytných staveb s výraznými skulpturálními rysy.
Heinz Tesar pocházel z tyrolského Innsbrucku. Architekturu vystudoval na počátku 60. let v mistrovském ateliéru Rolanda Rainera na vídeňské Akademii výtvarných umění. Po poznávací pobytech v Hamburku (1959-61), Mnichově (1965-68) a Amsterdamu (1971) pracoval jako asistent v ateliéru Wilhelma Holzbauera (1969-73) až si v roce 1973 otevřel ve Vídni vlastní praxi. Vyučoval na prestižních evropských (ETH Curych, TU Mnichov, HdK Hamburk, IUAV Benátky, Accademia Mendrisio) i zaoceánských (Cornell, Syracure, Harvard) univerzitách. Profesorské působení mezi mladými lidmi ho bavilo, ale zároveň chtěl cestovat a příliš se nevázat pouze na jedno místo. Nechtěl se vzdát samostatnosti a možnosti soustředit se především na vlastní práci, za kterou byl v roce 2000 oceněn Zlatou medailí Heinricha Tessenowa a 2011 Velkou rakouskou státní cenou za architekturu.
Tesar rozvíjel svébytný jazyk klasické moderny "rakouského střihu". Je autorem řady průkopnických staveb. K jeho nejvýznamnějším realizacím patří administrativní budova pro bývalý řetězec se stavebninami Schömer Haus v Klosterneuburgu (1985-87), kde byla původně umístěna také investorova rozsáhlá umělecká sbírka, která byla o deset let později přemístěna do nedalekého muzea Essl (1996-99). Provoz muzea byl v roce 2016 ukončen, ale letos na jaře dojde 9. dubna ke znovuotevření muzea pod názvem Albertina Klosterneuburg. Z obnovení provozu muzea by měl Tesar jistě radost. Pro ostatní návštěvníky půjde o jedinečnou možnost připomenout si Tesarovo dílo, které vždy vedlo citlivý dialog s různými historickými vrstvami a nabízelo silný prostorový zážitek. Pro Tesara byla nejpodstatnější možnost soustředit se na vlastní tvorbu spíše než publikování, vystupování v médiích nebo pořádání výstav, ale přesto se jeho dílem od počátku 70. let minulého století zabývala řada teoretiků a kurátorů, kteří pořizovali jeho kresby, skici a modely do galerijních sbírek a chystali samostatné výstavy a doprovázené katalogy (nejobsáhlejší přichystalo v roce 1995 vídeňské Architekturzentrum Wien jako první svazek Portrétů rakouských architektů).
Více informací >
0 komentářů
přidat komentář
