K úmrtí Friedricha Achleitnera

Vložil
Petr Šmídek
04.04.2019 09:00
Rakousko

Vídeň

Minulou středu přišla rakouská kulturní scéna o významnou osobnost, která se celý život systematicky zabývala moderní architekturou. Friedrich Achleitner patřil k poválečné generaci absolventů vídeňské Akademie výtvarných umění, jíž se nedostaly patřičné vědomosti z moderních dějin, a proto začal Achleitner sám v polovině 60. let sepisovat historii rakouské architektury. Výsledkem jeho pětačtyřicetileté soustavné práce je čtyřsvazkové dílo „Rakouská architektura ve 20. století“. Achleitner začal putovat ze západu od jednoho rakouského města k dalšímu a pouze za pomocí fotoaparátu a školeného zraku dokumentoval jednotlivé stavby. Nakonec vznikl obsáhlý archív čítající na 25 000 kartotéčních lístků, 66 000 negativů, 38 000 diapozitivů a 1 000 knih, který u příležitosti Achleitnerových sedmdesátin město Vídeň odkoupilo a předalo jej do správy AzW, kde je nyní dostupný všem badatelům.
Friedrich Achleitner se narodil do mlynářské rodiny v malé obci v Horním Rakousku. Po válce a maturitě odešel studovat architekturu do Vídně na Akademii výtvarných umění ke Clemensi Holzmeisterovi, v jehož mistrovské třídě roku 1953 diplomoval. Následně spolupracoval s Johannem Georgem Gsteu na projektech sakrálních staveb. V roce 1958 se rozhodl zanechat architektonické profese a začal se plně věnovat psaní. V 60. letech pravidelně přispíval svými kritickými články do novin Die Presse. Do počátku 80. let vyučoval na vídeňské akademii dějiny umění a posléze až do penze vedl výuku dějin a architektonické kritiky na umělecko-průmyslové univerzitě, která mu v roce 2007 udělila čestný prsten. Převážnou část svého života (1965-2010) Achleitner zasvětil sestavování publikace „Rakouská architektura ve 20. století“. Zemřel 27. března 2019 ve Vídni ve věku 88 let. Do posledních chvílí byl literárně velice činný. Od spravování obsáhlé architektonické databáze si občas odskočil k volnějšímu literárnímu formátu, který mu umožňoval hrátky se slovy a větami, o čemž se mohou čeští čtenáři přesvědčit v překladu knihy Historky před spaním.

Více informací >
0 komentářů
přidat komentář

Související články