Berlínské letiště Tempelhof nabízí prohlídky v češtině

Berlín - Bývalé berlínské letiště Tempelhof se řadí mezi největší stavby světa. I když už čtyři roky neslouží svému účelu, patří megalomanská budova terminálu z nacistické éry stále k vyhledávaným cílům návštěvníků německé metropole. Češi mohou nyní nově využít i prohlídky v češtině a zblízka poznat nejen rozsáhlý komplex, ale také jeho barvitou historii, do níž se za druhé světové války zapsali i nuceně nasazení z Čech a Moravy.
     "Tempelhof byl původně dimenzovaný na třicetinásobek svého ročního provozu. Ve své době skutečně patřil mezi největší budovy na světě, nebyla to ale největší budova," vyvrátil ČTK tento mýtus průvodce Jaroslav Ondříček před vstupem do více než kilometr dlouhého mnohapatrového kolosu, který zabírá plochu 300.000 metrů čtverečních a vybudován byl na místě původního letiště z 20. let minulého století.
     Gigantická polokruhová stavba s 13 vystouplými kvádrovými věžemi, připomínající z venku spíše pevnost, neměla sloužit pouze pro leteckou dopravu a vzdušné přehlídky. "Hitler osobně a jím nominovaní architekti nechtěli postavit jen letiště jako takové, ale měli za úkol vybudovat stavbu, která by byla jakousi výkladní skříní nacistické propagandy," vylíčil Ondříček. Dodnes jsou na fasádě k vidění nacistické orlice a její hlava vévodí i příjezdu ke kdysi hlavní vstupní hale.
     Jejích majestátních 18 metrů na výšku dnes už návštěvníky kvůli pozdějším stavebním zásahům neohromí; díky prohlídkám se ale mohou podívat i do větší horní části, která stále nese stopy po válečných škodách. Ty jsou patrné také v dalších částech areálu, stejně jako poválečné dodělávky, které se na první pohled liší od původní budovy, kterou navrhl Hitlerův architekt Ernst Sagebiel.
     Do její dostavby zasáhla druhá světová válka, po jejímž vypuknutí se tu začala montovat vojenská letadla. Pro tuto produkci nacisté používali i nuceně nasazené síly z okupovaných evropských zemí. "První přicházeli Poláci, potom lidé nasazení z protektorátu Čechy a Morava," přiblížil Ondříček, podle něhož tu bylo několik stovek Čechů. "Celkově tady pracovalo zhruba 2000 nuceně nasazených a česká menšina byla zastoupena poměrně hojně," dodal.
     Válku obří terminál přečkal jen s relativně malými šrámy, za což podle průvodce vděčil plánům Spojenců na poválečné využívání. Hned v roce 1945 si tam Američané zřídili základnu, která o několik let později sehrála jednu z klíčových úloh při leteckém mostu, kterým západní mocnosti téměř rok zásobovaly Sověty odříznutou západní část Berlína. Posléze se tam nastěhovala i civilní letecká doprava a pro mnoho uprchlíků z východního bloku se Tempelhof stal branou na cestě za svobodou za železnou oponu.
     Stále větším letounům však letiště ležící na dohled od centra města přestávalo stačit, postupně zastarávalo a na konci října 2008 se uzavřelo definitivně. Ranveje a přilehlé plochy se proměnily v odpočinkový park, který s  oblibou využívají Berlíňané pro sportování nebo pikniky. V rozlehlých prostorách bývalého terminálu se pořádají veletrhy a společenské akce; v komplexu si otevřela sídlo řada firem.
     Přesto velká část této mamutí, památkově chráněné stavby zůstává běžně veřejnosti uzavřena a nahlédnout do ní je možné jen s turistickými prohlídkami. "Ta prohlídka nás provede budovou od sklepa nebo ještě lépe podsklepení, od leteckých bunkrů a filmové archivu Lufthansy až na to místo nejvyšší, to znamená na střešní terasu, ze které je úžasný výhled na tu otevřenou plochu za letištním terminálem," popsal exkurzi Ondříček, díky němuž ji nyní mohou absolvovat i Češi ve svém rodném jazyce.
     Musí se ale předem přihlásit na stránkách organizace Tempelhofer Freiheit, která prohlídky pořádá, a připravit se na menší "pochoďák". Obejít jen ta nejzajímavější místa v útrobách a okolí kdysi legendárního letiště totiž zabere na 2,5 hodiny.