Tvorbu bratří Cabanů pro festival přibližuje výstava ve Varech

Zdroj
Jiří Borovička
Vložil
ČTK
30.06.2013 13:10
Karlovy Vary

Šimon Caban

Karlovy Vary - Originální tvorbu Michala a Šimona Cabanových pro Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech zachycuje výstava, která byla dnes vpodvečer zahájená v karlovarské Galerii umění. Je ohlédnutím za 18 let jejich práce pro tuto prestižní přehlídku a potrvá do 25. srpna.

    "Vystavujeme výběr z archivu těchto let. Protože tam prezentujeme věci realizované kdysi živě, jde o sestřihy z jednotlivých ročníků prezentované na televizních obrazovkách. K nim jsme doplnili výběr rekvizit a kostýmů. Několik panelů dokumentuje proces naší tvorby - tedy náčrty a plánky. Rozhodně to však nejsou umělecká díla," řekl Michal Caban ČTK.
    V době, kdy dostal od Jiřího Bartošky nabídku k této práci, mu bylo pětatřicet. Jak výstava dokumentuje, nápady jim rozhodně nescházejí.
    "Když letos skončil zahajovací ceremoniál, přišel za mnou Šimon s myšlenkou, jak pojmout příští ročník," dodal Michal Caban, který je koordinátorem doprovodných akcí. Jeho o dva roky mladší bratr je architektem festivalu. Oba jsou známí pod autorskou značkou Cabani a úspěšně působí na české kulturní scéně téměř tři desítky let. Svou tvorbu kdysi profilovali v představeních Baletní jednotky Křeč. Show, vytvářená tehdy v amatérských podmínkách, naznačovala, že těží z křiklavé pop-kultury a zároveň ji chytře karikují.
    Před lety se ve Státní opeře podíleli na inscenaci opery Candide, kterou podle Voltairovy knihy zkomponoval Leonard Bernstein. Společně natočili film Don Gio, podíleli se scénograficky i choreograficky na udílení tuzemských hudebních cen.
    "Filmový festival je jako automobil, jehož součástky se vyměňují, když se opotřebují. Pak jsou díly, jako je pevný rám auta, a právě oni jím jsou," řekl na vernisáži Marek Eben. Upozornil, že oba žijí obklopeni těmi nejkrásnějšími tanečnicemi, mnohdy spoře oděnými - přesto mají spořádaná manželství. "To dokážou jen lidé vysoké morální hodnoty," dodal o těch, kteří už osmnáct let na karlovarské přehlídce přeskakují svou vlastní laťku.
0 komentářů
přidat komentář