Otevření expozice 2x100 mil.m² v Národní galerii v Praze
Datum konání: 20.02.2015 - 17.05.2015
Místo konání: Veletržní palác
Snad na žádném jiném bienále architektury, nežli tom posledním, nedeterminovalo tolik výslednou podobu národních expozic rozsáhlé bádání a teorie. Autoři, kteří přistoupili na koncepci hlavního kurátora architekta Rema Koolhaase, tak mnohdy dospěli k překvapivým závěrům, které by neměly upadnout v zapomnění. Proto se Národní galerie rozhodla ve Veletržním paláci znovu vystavit československou expozici z tohoto bienále, kterou připravil pětaosmdesátičlenný tým studentů, architektů, filozofů a sociologů pod vedením Martina Hejla z ateliéru Kolmo.eu. Projekt mapuje vývoj architektury velkých obytných celků realizovaných v letech 1914–2014 na území celého někdejšího Československa. Expozice je výsledkem rozsáhlého výzkumu, kterému autorský tým podrobil prostor více než dvou set milionů metrů čtverečných obytné plochy, realizované u nás za uplynulé století.
Prostřednictvím šesti velkoformátových bannerů a mapy Československa, po které je možno se procházet, umístěné na mírně vyvýšeném pódiu, autoři rozvíjejí „několik paralelních příběhů, které se proplétají a doplňují. Tyto příběhy jsou dokumentovány ve třech rovinách – objevení, evoluce a zánik panelové prefabrikace jako konstrukční metody v Československu. Historie dvanáctitisícového projekčního ústavu. A individuální VS kolektivní – cesta od baťovského rodinného domku přes kolektivní výstavbu v průběhu komunismu a následný návrat k rodinnému domu. Konkrétně prostřednictvím axonometrických pohledů na tovární město Zlín, socialistickou Ostravu–Porubu, nový Most, bratislavské sídliště Petržalka, sídliště Velká Ohrada v Praze a typické polistopadové satelitní městečko Jesenice, které je nejrychleji rostoucí suburbií Prahy." Bytovou výstavbu dokumentují plány 56 největších českých, moravských a slovenských měst, tvořících mapu Československa na pódiu. Bytové celky z let 1914–2014 jsou vytištěny v kontrastní bílé barvě oproti šedivému tónu ilustrujícímu starší nebo funkčně odlišné stavební vrstvy, takže si každý může udělat velmi dobrou představu o tom, jak masivní výstavba byla za posledních sto let v našich zemích, alespoň co se bytů týče, realizována.
Na nejrozšířenější typy bytových, vesměs panelových domů pak poukazuje tzv. Diagram evoluce univerzální architektury v letech 1914–2014, což je prostorový objekt složený z modelů stavebně technicky přelomových obytných domů. Tvoří jej jak typický baťovský dvojdomek, stavebnicové prefabrikované systémy T11, G40, G57, T06B, T08B a VVÚ – ETA, které umožnily rekordní výstavbu v 70. letech, tak i katalogový rodinný dům Alfa, který je zástupcem porevolučního trendu navracejícího se k rodinným domům. Stejnojmenná publikace čtenáři poskytne rozsáhlejší informace o tématu nejen doprovodnými texty, ale zejména rozhovory s architekty, urbanisty a techniky, kteří se bezprostředně podíleli na realizaci šesti největších obytných celků v Československu. Texty doprovázejí původní historické výkresy, fotografie Dušana Tománka, diagramy a kresby Jana Šrámka a Alexeye Klyuykova. Součástí výstavy je i dvojice “zeměkoulí“ z typického sídlištního dětského hřiště – z trubek svařeného kolotoče a prolézačky.
Více informací >
Místo konání: Veletržní palác
Snad na žádném jiném bienále architektury, nežli tom posledním, nedeterminovalo tolik výslednou podobu národních expozic rozsáhlé bádání a teorie. Autoři, kteří přistoupili na koncepci hlavního kurátora architekta Rema Koolhaase, tak mnohdy dospěli k překvapivým závěrům, které by neměly upadnout v zapomnění. Proto se Národní galerie rozhodla ve Veletržním paláci znovu vystavit československou expozici z tohoto bienále, kterou připravil pětaosmdesátičlenný tým studentů, architektů, filozofů a sociologů pod vedením Martina Hejla z ateliéru Kolmo.eu. Projekt mapuje vývoj architektury velkých obytných celků realizovaných v letech 1914–2014 na území celého někdejšího Československa. Expozice je výsledkem rozsáhlého výzkumu, kterému autorský tým podrobil prostor více než dvou set milionů metrů čtverečných obytné plochy, realizované u nás za uplynulé století.
Prostřednictvím šesti velkoformátových bannerů a mapy Československa, po které je možno se procházet, umístěné na mírně vyvýšeném pódiu, autoři rozvíjejí „několik paralelních příběhů, které se proplétají a doplňují. Tyto příběhy jsou dokumentovány ve třech rovinách – objevení, evoluce a zánik panelové prefabrikace jako konstrukční metody v Československu. Historie dvanáctitisícového projekčního ústavu. A individuální VS kolektivní – cesta od baťovského rodinného domku přes kolektivní výstavbu v průběhu komunismu a následný návrat k rodinnému domu. Konkrétně prostřednictvím axonometrických pohledů na tovární město Zlín, socialistickou Ostravu–Porubu, nový Most, bratislavské sídliště Petržalka, sídliště Velká Ohrada v Praze a typické polistopadové satelitní městečko Jesenice, které je nejrychleji rostoucí suburbií Prahy." Bytovou výstavbu dokumentují plány 56 největších českých, moravských a slovenských měst, tvořících mapu Československa na pódiu. Bytové celky z let 1914–2014 jsou vytištěny v kontrastní bílé barvě oproti šedivému tónu ilustrujícímu starší nebo funkčně odlišné stavební vrstvy, takže si každý může udělat velmi dobrou představu o tom, jak masivní výstavba byla za posledních sto let v našich zemích, alespoň co se bytů týče, realizována.
Na nejrozšířenější typy bytových, vesměs panelových domů pak poukazuje tzv. Diagram evoluce univerzální architektury v letech 1914–2014, což je prostorový objekt složený z modelů stavebně technicky přelomových obytných domů. Tvoří jej jak typický baťovský dvojdomek, stavebnicové prefabrikované systémy T11, G40, G57, T06B, T08B a VVÚ – ETA, které umožnily rekordní výstavbu v 70. letech, tak i katalogový rodinný dům Alfa, který je zástupcem porevolučního trendu navracejícího se k rodinným domům. Stejnojmenná publikace čtenáři poskytne rozsáhlejší informace o tématu nejen doprovodnými texty, ale zejména rozhovory s architekty, urbanisty a techniky, kteří se bezprostředně podíleli na realizaci šesti největších obytných celků v Československu. Texty doprovázejí původní historické výkresy, fotografie Dušana Tománka, diagramy a kresby Jana Šrámka a Alexeye Klyuykova. Součástí výstavy je i dvojice “zeměkoulí“ z typického sídlištního dětského hřiště – z trubek svařeného kolotoče a prolézačky.
Více informací >
0 komentářů
přidat komentář
