Muzeum otevře výstavu představující architekta Petra Braunera
Olomouc – Muzeum umění v Olomouci otevře ve čtvrtek výstavu představující jednu z nejvýznamnějších osobností olomoucké umělecké scény, architekta Petra Braunera. Je podepsán pod významnými stavbami v Olomouci, jako je pavilon A na Výstavišti Flora či věžový dům s vodojemem na Nové ulici. Výstava, která potrvá do 13. října, nabízí originální projekty i dobové fotografie, které ukazují původní vzhled jeho staveb, řekli dnes novinářům zástupci muzea. Ucelený průřez tvorbu dvaaosmdesátiletého architekta ukáže muzeum vůbec poprvé.
Jedním z prvních velkých projektů autora byl olomoucký pavilon A. "Šlo tehdy o vnitropodnikovou soutěž, kterou jsem vyhrál. Projekt jsem dělal po práci doma, protože šlo o takzvaný nadplán," uvedl Brauner. Podobu stavby silně ovlivnil její účel - květinové výstavy. "Výstavní pavilon by měl vypadat úplně jinak. Má to být bedna, která umí nejrůznější osvětlení a hlavně musí být variabilní. Já jsem tehdy v mladické naivitě či romantice vymyslel šestici stromů s větvemi, které držely další konstrukce pavilonu a korespondovaly s Florou jako květinovou výstavou," doplnil architekt.
V případě věžového bytového domu s vodojemem na Nové ulici přišel s atypickou konstrukcí, kdy využil techniku montovaného bednění, což byla tehdy úplná novinka. "Vtip byl v tom, že jde o dva vodojemy. Jeden je uprostřed a kolem něj druhý. S takovým požadavkem přišel statik, zabránili jsme tím excentrickému přetížení stavby, které by nastalo vypuštěním vodojemu. Byla to hodně zajímavá práce," podotkl architekt.
Jeho další dráhu poznamenal rok 1968 a následná výpověď ze Stavoprojektu kvůli malované pozvánce na mikulášskou oslavu, kde stál nad malými čerty i anděly velký ruský voják se samopalem. Brauner se nakonec dostal do DRUPOSu, projekční kanceláře Svazu bytových družstev, kde navrhl například krematorium v Šumperku či provozní budovu České pojišťovny v Prostějově. Rok po revoluci manželé Braunerovi založili vlastní kancelář. Podepsán je pod podobou olomouckého finančního úřadu či bývalého hotelu Gemo.
Poslední práci Petra Braunera dokončí stavbaři letos a žádné další zakázky už nebere. Zda je to však definitivní závěr, autor žijící posledních sedm let v Přerově netuší.
Jedním z prvních velkých projektů autora byl olomoucký pavilon A. "Šlo tehdy o vnitropodnikovou soutěž, kterou jsem vyhrál. Projekt jsem dělal po práci doma, protože šlo o takzvaný nadplán," uvedl Brauner. Podobu stavby silně ovlivnil její účel - květinové výstavy. "Výstavní pavilon by měl vypadat úplně jinak. Má to být bedna, která umí nejrůznější osvětlení a hlavně musí být variabilní. Já jsem tehdy v mladické naivitě či romantice vymyslel šestici stromů s větvemi, které držely další konstrukce pavilonu a korespondovaly s Florou jako květinovou výstavou," doplnil architekt.
V případě věžového bytového domu s vodojemem na Nové ulici přišel s atypickou konstrukcí, kdy využil techniku montovaného bednění, což byla tehdy úplná novinka. "Vtip byl v tom, že jde o dva vodojemy. Jeden je uprostřed a kolem něj druhý. S takovým požadavkem přišel statik, zabránili jsme tím excentrickému přetížení stavby, které by nastalo vypuštěním vodojemu. Byla to hodně zajímavá práce," podotkl architekt.
Jeho další dráhu poznamenal rok 1968 a následná výpověď ze Stavoprojektu kvůli malované pozvánce na mikulášskou oslavu, kde stál nad malými čerty i anděly velký ruský voják se samopalem. Brauner se nakonec dostal do DRUPOSu, projekční kanceláře Svazu bytových družstev, kde navrhl například krematorium v Šumperku či provozní budovu České pojišťovny v Prostějově. Rok po revoluci manželé Braunerovi založili vlastní kancelář. Podepsán je pod podobou olomouckého finančního úřadu či bývalého hotelu Gemo.
Poslední práci Petra Braunera dokončí stavbaři letos a žádné další zakázky už nebere. Zda je to však definitivní závěr, autor žijící posledních sedm let v Přerově netuší.
0 komentářů
přidat komentář
