Do GJF chodím déle než dvacet let. Některé výstavy dodnes sklízí úspěch, jiné jsou ihned zapomenuty. Pokaždé se těším, když expozici ztvární Jakub Fišer nebo je kurátorem Filip Šenk. Každý vystavující má zdánlivě stejné výchozí podmínky. Občas se podaří získat štědřejšího sponzora, ale vždy se musíte potýkat se stejným prostorem. Po desítkách vernisáží už člověk do galerie trefí i poslepu. Pak přijde bratrská dvojice svitavských rodáků a všechny jistoty vám obrátí naruby. Najednou musíte hledat (staro)nové cesty a (znovu)objevovat ukryté vrstvy. Starší Petr (architekt) a mladší Jan (sochař) Stolínové totiž přelepili hlavní vstupní dveře červenobílou pruhovanou páskou a přiměli návštěvníky vstoupit do galerie po stávající dřevěné lávce vedoucí z Betlémské kaple. Autoři původně chtěli postavit na dvoře provizorní lešení, kudy by se přicházelo do galerie “znovuobjeveným“ oknem. Nakonec se podařilo najít daleko prozaičtější a levnější řešení v podobě znovuotevření dlouhá léta nevyužíváné dřevěné lávky. Autoři instalace dokazují, že společnost nemusí bez ustání budovat, ale občas stačí jen se lépe porozhlédnout kolem a začít využívat to, co se nám samo nabízí. Architekti by měli umět nacházet potenciál, který zbytek populace přehlíží. Bratrům Stolínovým se podařilo najít zcela nový klíč k notoricky známému prostoru. V žádném případě nejde o prvoplánovou provokaci nebo architekturu pro sebe samu. Stolínové jednoduše navrhli to, čemu věří a čím žijí. Nejde o vystavování domů za pomocí zástupných modelů nebo fotografií, ale jste přímo pohlceni prostorovou, světelnou a zvukovou instalací. Bratři Stolínové se těmto tématům věnují téměř dvacet let. Jejich první společná realizace Památníku bojovníkům a obětem za svobodu vlasti z roku 2000 stojí dodnes na Štefánikově náměstí v Liberci. Tento památník se až nápadně podobá vlastnímu domu Petra Stolína v Ruprechticích, za nějž získal v roce 2016 první Českou cenu za architekturu. Tento minimalistický dům s ateliérem se také dostal v roce 2014 do GJF v rámci výstavy Punk v české architektuře, kde byla velká fotografie tohoto dvojdomu připevněna na konstrukci z ocelových profilů přímo naproti vstupu do výstavního sálu. V podobně punkovém duchu se bratři Stolínové po čtyřech letech vrací do GJF, aby nám všem ukázali, jak nedostatečně jsme doposud dívali a jak široké jsou možnosti pro vystavování architektury. Pro některé architekty hraje velkou roli utváření prostoru, jiní kladou důraz na konstrukci, materiál nebo řemeslné zpracování. Stolínové připomněli, že existuje i další cesta, kdy technologické zařízení budov může disponovat estetikou, kterou by bylo škoda zakrývat. Instalace je složením pocty high-tech a ready-made. Jedinečnou výstavu ”5866 Petr Stolín Jan Stolín” si v pražské Galerii Jaroslava Fragnera můžete prohlédnout až do pátku 22. června 2018. Poté se zase bude několik desetiletí chodit hlavním vstupem na tradiční architektonické výstavy.