Bořek Šípek - Retrospektiva
pozvánka na výstavu v Tančícím domě
Od 13. listopadu 2019 do 22. března 2020 bude v Galerii Tančící dům k vidění největší retrospektivní výstava světoznámého výtvarníka, designéra a architekta Bořka Šípka s názvem Retrospektiva. Ta bude zároveň i poslední ucelenou prodejní výstavou originálů z depozitáře pana Šípka. Návštěvníky čeká na 200 skleněných předmětů a na 60 kousků designového nábytku, který umělec vlastnoručně vyráběl. V rámci akce budou představeny i doposud nikde nevystavené prototypy nalezené v pozůstalosti. Výstava vzniká ve spolupráci s rodinou Bořka Šípka a soukromými sběrateli. Kurátorkou je Jana Sommerová.
„Pojetí Retrospektivy bude netradiční. Výstavu instalujeme do barevného pozadí tak, aby se otevřela nová perspektiva unikátních děl a návštěvníci se mohli seznámit s původním barevným pojetím a zasazením skla do interiérů, jak měl autor v úmyslu,“ uvedl ředitel galerie Robert Vůjtek.
Návštěvníci výstavy budou moci zhlédnout rozmanitou rodinu objektů – vázy, mísy, karafy, skleničky, lustry, porcelánové hrnečky, misky, talíře, židle, křesla, stoly, skříně, knihovny, lampy či svícny, které mají svou vlastní existenci, svůj charakter, jenž spojuje a drží pohromadě jejich autor, Bořek Šípek. Jedněmi z nejcennějších děl jsou dva skleněné meče, které pan Šípek vyráběl v roce 2003 pro Karla Lagerfelda do Francie. Tyto meče nebyly nikdy v České republice vystaveny. Dalším skvostem je poslední vyrobené dílo pana Šípka – nástěnná váza. Ta vznikla pár dní před jeho smrtí. Návštěvníky čeká například i sbírka ručně vyráběných židlí z 90. let. Ty se podařilo získat ze soukromé sbírky a rovněž nebyly nikdy vystaveny.
Během své poslední výstavy v Tančícím domě v roce 2015 řekl Bořek Šípek o své tvorbě tato slova: „Baví mě dávat věcem duši, vytvářet ze zdánlivě podřadných a často jen praktických objektů naše hodnotné partnery. Objekty s duší nás oslovují a provokují k reakci – můžeme je nesnášet, odsoudit nebo obdivovat, milovat či se jich zmocnit. Mohou se stát doprovodem našeho každodenního i svátečního života.“
13. 11. 2019 – 22. 3. 2020
Bořek Šípek – Retrospektiva
Galerie Tančící dům
Jiráskovo náměstí 6, Praha 2
Kurátorka výstavy: Jana Sommerová
www.galerietancicidum.cz
O autorovi
Výtvarník, architekt a designér Bořek Šípek (1949) se od počátku své tvorby věnoval práci se sklem. První zkušenosti získal od svého poručníka, sklářského výtvarníka René Roubíčka. V roce 1968 odešel Šípek do Německa, kde vystudoval architekturu a filozofii. Po přesídlení do Nizozemí se začal zabývat návrhy nejrůznějších staveb a interiérů. První výrazné úspěchy zaznamenal počátkem osmdesátých let, kdy se o jeho práci začaly zajímat světoznámé společnosti. Po návratu Šípka do vlasti se stal – v duchu své původní sklářské profese – spoluzakladatelem dnes již slavné sklářské firmy Ajeto s dílnami v Novém Boru a Lindavě. Zároveň začal vykonávat funkci hlavního architekta Pražského hradu a stal se jediným výtvarníkem, který po Josipu Plečnikovi mohl zasáhnout do architektonické a výtvarné podoby hradních interiérů. Tehdy vznikaly pro reprezentativní prostory Hradu pod vedením architekta unikátní lustry a další svítidla, vázy, soubory nápojového skla, skleněné součásti nábytku a další interiérové vybavení. Při své práci navazoval na silnou českou sklářskou tradici. Nadšení pro české baroko se promítlo v jeho oblibě nabubřených tvarů, které neobvykle kombinoval s přísně geometrickými liniemi a zdánlivě bezmyšlenkovitými barevnými doplňky. Vedle volné tvorby se věnoval i designování funkčních předmětů, ale podle jeho vlastních slov je funkčnost východiskem, nikoliv cílem tvorby. Již několik let spolupracoval s Českou televizí, pro niž navrhl mino jiné Cenu Thálie, kterou uděluje herecká asociace ČR za mimořádné výkony dramatickým umělcům. Velmi záslužná byla také Šípkova pedagogická činnost – v devadesátých letech působil na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, poté na Vysoké škole užitých umění ve Vídni. Byl děkanem Fakulty architektury Technické univerzity v Liberci, kde založil zcela nový studijní obor „Environmental Design“. Bořek Šípek zemřel v roce 2016.
Více informací >
„Pojetí Retrospektivy bude netradiční. Výstavu instalujeme do barevného pozadí tak, aby se otevřela nová perspektiva unikátních děl a návštěvníci se mohli seznámit s původním barevným pojetím a zasazením skla do interiérů, jak měl autor v úmyslu,“ uvedl ředitel galerie Robert Vůjtek.
Návštěvníci výstavy budou moci zhlédnout rozmanitou rodinu objektů – vázy, mísy, karafy, skleničky, lustry, porcelánové hrnečky, misky, talíře, židle, křesla, stoly, skříně, knihovny, lampy či svícny, které mají svou vlastní existenci, svůj charakter, jenž spojuje a drží pohromadě jejich autor, Bořek Šípek. Jedněmi z nejcennějších děl jsou dva skleněné meče, které pan Šípek vyráběl v roce 2003 pro Karla Lagerfelda do Francie. Tyto meče nebyly nikdy v České republice vystaveny. Dalším skvostem je poslední vyrobené dílo pana Šípka – nástěnná váza. Ta vznikla pár dní před jeho smrtí. Návštěvníky čeká například i sbírka ručně vyráběných židlí z 90. let. Ty se podařilo získat ze soukromé sbírky a rovněž nebyly nikdy vystaveny.
Během své poslední výstavy v Tančícím domě v roce 2015 řekl Bořek Šípek o své tvorbě tato slova: „Baví mě dávat věcem duši, vytvářet ze zdánlivě podřadných a často jen praktických objektů naše hodnotné partnery. Objekty s duší nás oslovují a provokují k reakci – můžeme je nesnášet, odsoudit nebo obdivovat, milovat či se jich zmocnit. Mohou se stát doprovodem našeho každodenního i svátečního života.“
13. 11. 2019 – 22. 3. 2020
Bořek Šípek – Retrospektiva
Galerie Tančící dům
Jiráskovo náměstí 6, Praha 2
Kurátorka výstavy: Jana Sommerová
www.galerietancicidum.cz
O autorovi
Výtvarník, architekt a designér Bořek Šípek (1949) se od počátku své tvorby věnoval práci se sklem. První zkušenosti získal od svého poručníka, sklářského výtvarníka René Roubíčka. V roce 1968 odešel Šípek do Německa, kde vystudoval architekturu a filozofii. Po přesídlení do Nizozemí se začal zabývat návrhy nejrůznějších staveb a interiérů. První výrazné úspěchy zaznamenal počátkem osmdesátých let, kdy se o jeho práci začaly zajímat světoznámé společnosti. Po návratu Šípka do vlasti se stal – v duchu své původní sklářské profese – spoluzakladatelem dnes již slavné sklářské firmy Ajeto s dílnami v Novém Boru a Lindavě. Zároveň začal vykonávat funkci hlavního architekta Pražského hradu a stal se jediným výtvarníkem, který po Josipu Plečnikovi mohl zasáhnout do architektonické a výtvarné podoby hradních interiérů. Tehdy vznikaly pro reprezentativní prostory Hradu pod vedením architekta unikátní lustry a další svítidla, vázy, soubory nápojového skla, skleněné součásti nábytku a další interiérové vybavení. Při své práci navazoval na silnou českou sklářskou tradici. Nadšení pro české baroko se promítlo v jeho oblibě nabubřených tvarů, které neobvykle kombinoval s přísně geometrickými liniemi a zdánlivě bezmyšlenkovitými barevnými doplňky. Vedle volné tvorby se věnoval i designování funkčních předmětů, ale podle jeho vlastních slov je funkčnost východiskem, nikoliv cílem tvorby. Již několik let spolupracoval s Českou televizí, pro niž navrhl mino jiné Cenu Thálie, kterou uděluje herecká asociace ČR za mimořádné výkony dramatickým umělcům. Velmi záslužná byla také Šípkova pedagogická činnost – v devadesátých letech působil na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, poté na Vysoké škole užitých umění ve Vídni. Byl děkanem Fakulty architektury Technické univerzity v Liberci, kde založil zcela nový studijní obor „Environmental Design“. Bořek Šípek zemřel v roce 2016.
Více informací >
0 komentářů
přidat komentář
