Ve čtvrtek 22. října se v pražské Galerii Jaroslava Fragnera konalo sympozium a zahájení výstavy věnované postavě slavného architekta českého původu Antonína Raymonda (1888 Kladno - 1976 New Hope, USA) navrhujícího v Evropě, Americe i Asii. Zahájení výstavy předcházelo sympozium věnované Raymondovu dílu i životu. Příspěvky přednesli Raymondův žák a současný šéf Raymondova ateliéru architekt Shigefumi R. Tsuchiya, historička Irena Veverková, teoretik architektury Petr Kratochvíl a architekt David Vávra, jeden ze spoluautorů výstavy a autor architektonického řešení. Výstava potrvá do 6. prosince a poté bude představena v Galerii architektury v Brně a následně se stane základem stálé expozice v Raymondově rodném Kladně.
Kladenský rodák Antonín Raymond patří mezi nejzajímavější české architekty 20. století. V Japonsku je dokonce považován za zakladatele moderní architektury. Svou kariéru začal v ateliéru Casse Gilberta během stavby prvního mrakodrapu v New Yorku, poté byl asistentem Franka Lloyda Wrighta v Tokiu při stavbě proslulého Imperial Hotelu. Slavná stavba odolala zničujícímu zemětřesení v roce 1923, čímž zajistila architektům věhlas; Raymond jako jeden z prvních stavěl ze železobetonu. Vlastní ateliér založil architekt v roce 1921 (kancelář stále projektuje, vede ji Raymondův žák Shigefumi R. Tsuchiya). Spolupracoval rovněž s dalšími Čechy, kteří se vydali do Japonska - Bedřichem Feuersteinem či Janem Josefem Švagrem. V roce 1946 založil společnou kancelář s dalším Čechoslovákem, Ladislavem Lelandem Radem. Architektovou celoživotní oporou byla jeho žena, výtvarnice Noémi, která se kromě tvorby pro vlastní ateliér podílela také na Raymondově díle.
Výstava v Galerii Jaroslava Fragnera a poté v Galerii architektury v Brně představí na vybraných stavbách v Japonsku a na Filipínách neuvěřitelně bohatý výrazový rejstřík a seznámí se stejně bohatým a dobrodružným osudem. Raymond odjel do USA ještě v době studií architektury na pražské technice, posléze začal navrhovat v Japonsku. Během první světové války byl důstojníkem zpravodajské služby, od roku 1926 působil také jako honorární konzul v Tokiu. V roce 1937 se vrátil do USA a cestou navštívil své sourozence v Československu. S nimi se viděl naposledy, židovská rodina Reimannových nepřežila holocaust.
V dlouhém soupisu díla nalezneme také realizaci na Filipínách, která je společně s dalšími stavbami v Japonsku představena na fotografiích, videu, plánech a modelu. Spektakulární instalaci doplňují též originály i kopie plánů, kreseb, artefaktů a mobiliáře z interiérů Raymondových staveb podle návrhů obou manželů i architekta Bedřicha Feuerstena. O současné podobě a měřítku realizací si mohou návštěvníci udělat představu díky projekci několika dílů seriálu Šumné stopy Antonína Raymonda, Bedřicha Feuersteina, Jana Josefa Švagra a Raymondových následovníků.
Výstava se představí v Praze, v prosinci bude uvedena v brněnské Galerii architektury, poté se stane základem stálé expozice v Raymondově rodném Kladně. V současnosti se taktéž jedná o repríze výstavy v Tokiu.
pořadatelé: Galerie Jaroslava Fragnera, Galerie architektury kurátoři: Irena Veverková, David Vávra architektonické řešení: David Vávra grafika: Robert V. Novák, Tomáš Brichcín modely: Robert Daněk produkce: Klára Pučerová záštita: Velvyslanectví Japonska v ČR ve spolupráci: Státní oblastní archiv v Praze, Raymond Architectural Design Office, Národní technické muzeum, Velvyslanectví České republiky v Manile, Česká televize, Chekogura za podpory: Japan Foundation, Ministerstvo kultury ČR, Státní fond kultury ČR, Město Kladno, Hlavní město Praha, Městská část Praha 1, Nadace české architektury, AED, HALLA, Schüco poděkování: Věra Čáslavská, Vladimír Groh, Yasuo Nishida, Daniel Klos, Radek Brunecký, Victor Raymond, William Whitaker, Petr Holý, Zdeněk Slepička, Radovan Lipus, Josef Viewegh, Renata Vlčková zahájení výstavy: Vlastimil Matoušek
Sympozium a zahájení výstavy 22. 10. 2015 v 17 hodin, Svatováclavský sál Betlémské kaple