Stálá expozice NKP Vyšehrad - výsledky soutěže
Klíčovou expozici Národní kulturní památky Vyšehrad v prostorách tzv. Gotického sklepa čeká modernizace a rozšíření pod taktovkou Roháč Stratil architektonický ateliér (RSAA). Kromě expozice architekti navrhli též úpravu veřejného prostoru. RSAA vyhrál v archi- tektonické soutěži, které se zúčastnily pouze tři týmy.
Nová expozice, jejíž dosavadní podoba z roku 2006 již neodpovídá současným trendům ve výstavnictví, má být vstupní výstavou Vyšehradu.
Zástupci NKP Vyšehrad se s ohledem na jejich důležitost rozhodli podobu najít ve vyzvané kreativní architektonické soutěži. Úkolem architektů bylo vytvořit expozici, která populárně naučnou formou seznámí veřejnost všech věkových kategorií z ČR i zahraničí s bohatou historií Vyšehradu.
„Naší ambicí je stávající expozici nejen obměnit ve stávajícím omezeném sklepním prostoru, ale také rozšířit v mezích svého nejbližšího okolí, objektů a prostoru bývalé knížecí a královské akropole. Může tak vzniknout jedinečná expozice, soustava prostorů, přecházející z interiéru do exteriéru. Expozice, která návštěvníky poutavou formou seznámí se stavebně-historickým vývojem Vyšehradu, který stojí poněkud ve stínu všeobecně známých pověstí a legend. Naší ambicí je odpoutat se od zažitých představ a nabídnout opravdový příběh Vyšehradu, který je vrstevnatější než se na první pohled zdá,“ říká k záměru ředitel NKP Vyšehrad Petr Kučera.
Vyhlašovatel vyzval k účasti v soutěži tyto 3 týmy:
1. Jan Albrecht & Jan Maroušek & Renata Slámková
2. ROBUST architekti
3. Roháč Stratil architektonický ateliér
V soutěžních návrzích měli architekti definovat vztah expozic ve dvou prostorách a vyjádřit se též k exteriéru – veřejnému prostoru mezi objektem současné Galerie Vyšehrad a tzv. Gotickým sklepem.
1. místo: Roháč Stratil architektonický ateliér
Vítězný tým architektonického ateliéru Roháč Stratil uspěl s citlivým a atraktivním pojetím expozic i venkovního prostoru a vytvořil řešení, které v návštěvníkovi probudí touhu objevovat.
Do prostoru Gotického sklepa architekti umísťují racionální, historickou část expozice, v objektu galerie je pak věnována fenoménu legend jako nástroji formování společnosti. Expozice jsou prakticky koncipovány tak, aby mohly fungovat nezávisle na sobě jak z provozního, tak obsahového hlediska.
Expozice ve sklepě působí ke stávajícím středověkým konstrukcím kontrastně. Přirozeně podporuje atmosféru místa a respektuje jeho původní tvar. Na podlaze se objevuje časová osa, která návštěvníka prostorem vede. Informace se pak nalézají na expozičních stolech, které svým provedením umožňují variabilní uspořádání.
„Vysoké nástavby expozičních stolů plní funkci úvodních panelů a dělí celou expozici do jednotlivých obsahových úseků. Nízké stoly a transparentnost vyšších vitrín zároveň neruší celkový pohled na sklep a podporují jeho integritu.“
Na stávající trámové řešení navazují modulární podlahy.
„Lehké monolitické modulové podlahové panely nabídnou finančně dostupné řešení při vysoké provozní užitnosti a dlouhé životnosti řešení. Ušlechtilý hlazený probarvený cementový povrch navíc vhodně doplní historické kamenné zdivo.“
Porotu zaujal čistý design expozičního mobiliáře i promyšlený záměr, jak prezentovat modely.
„Řazení stolů je sympatické, návštěvník si může vybrat, jak bude stoly obcházet a expozice zůstává poutavá i při průchodu zpět.“
Do prostoru v objektu současné galerie umístili autoři solitérní objekt. Z vnější strany na sobě nese faktické informace o fenoménu legend, vnitřní prostor je vybaven jednoduchým akustickým stropem a poslechovým zařízením pro vnímání známých zpracování na téma českých legend.
Uvnitř této kostky vzniká až kontemplativní místo s výkladem fenoménu legend a zvukovým doprovodem. Tento prostor přináší návštěvníkovi možnost zklidnění a prožitku po absolvování první, informativní části prohlídky.
Venkovními úpravami architekti podpořili přirozenou orientaci návštěvníka, ale zároveň mu ponechávají svobodu v objevování. Pojetí nástupního prostoru proměňuje místo v příjemné a zajímavé nádvoří, které má potenciál stát se novým prostorem k setkávání.
„Přilehlé stávající fragmenty středověkého paláce navrhujeme vybavit novou pobytovou plochou s posezením, venkovní expozicí a přístupovou rampou do objektu současné galerie. Vzniklé prostranství zásadně propojí oba objekty s expozicemi.“
Navržený pavilon se zastřešením schodiště má dobrý potenciál upoutat návštěvníky, působí důstojným dojmem, současně a zároveň nerušivě.
Realizace se očekává v prvním čtvrtletí roku 2025.
Roháč Stratil architektonický ateliér (RSAA)
Ateliér založili Bronislav Stratil a Jan Roháč v roce 2009. Dnes je RSAA jedním z nejvíce respektovaných ateliérů, který má na kontě několik oceňovaných expozic. Pozornost si autoři zasloužili např. řešením Muzea nové generace ve Žďáru nad Sázavou, výstavou Urbania (CAMP) rekonstrukcí Novomlýnské vodárenské věže, architektonickým řešení expozic Praha hoří (Novomlýnská vodárenská věž) nebo Praha Karla IV. (Muzeum hl. města Prahy).
„Naše architektonická platforma se věnuje široké škále projektů. Těžiště práce je zaměřeno na veřejný prostor - společně sdílená místa bez ohledu na to zda se jedná o exteriéry či interiéry. Profesně se často pohybujeme po historických centrech chráněných památkových zón, soustředíme se na citlivá doplnění či dostavbu již existujícího, zvyšování kvality objektů i prostor, integraci nových provozů. Oživení míst. Často spolupracujeme s kolegy z aplikovaných oborů sociologie a psychologie. Používáme participativní procesy. Jsme také silní v oblasti multimediálních a interaktivních konceptů.“
2. místo: ROBUST architekti
Autoři ze studia ROBUST architekti prostor ideově rozdělili na exteriérovou a interiérovou část, které na sebe plynule navazují. Začátek expozice a vstup koncipují do objektu současné galerie, do jejíhož centra umístili čtyřboký hranol. Každá jeho strana představuje jedno z témat výstavního libreta, nicméně odkazuje také k historickým stavebním techologiím. Tento aspekt je představen tak, že do hranolu lze vstoupit a v jeho dně se prosklenou podlahou podívat do suteréních prostor historických základů. V prostoru mezi sklepem a galerií vzniká poměrně intimní atrium, které je však odříznuto valem a přístupné pouze úzkým průchodem za zídkou. Expozice v Gotickém sklepě je umístěna na podélné stěně a funguje na pricipu linearity, tedy pohybu návštěvníka z bodu A do bodu B. Veškeré zásahy mimo interiér expozice architekti vnímají jen jako funkční doplňky, ne samostatnými objekty, které na sebe poutají nežádoucí pozornost. Koncepce venkovních úprav je založena na akcentování stávající vyhlídky na pražské panorama a nové výše umístěné vyhlídkové plošiny před vstupem do objektu galerie.
3. místo: Jan Albrecht & Jan Maroušek & Renata Slámková
Koncept, který vznikl ve spolupráci tří architektů, klade důraz na exponáty, scénografii, sdělení a zachování kvalit prostor před výraznými architektonickými zásahy. Hlavní část expozice je koncentrována v gotickém sklepě, kde se odehraje „historická hostina“ od nejstaršího osídlení po současnost. Expozice má lineární osu a mimo jiné zahrnuje i interaktivní model hřbitova Slavína. Prostor galerie je věnován mýtům a pověstem doplněným o pohádky Popelky Billiánové. V exteriéru autoři navrhují pouze minimální zásahy v podobě promítnutí archeologických stop drobnými zásahy do zpevněných ploch a trávníků.
O soutěži
Soutěž byla vyhlášena jako vyzvaná, dvoufázová, neanonymní a byla do ní vyzvána pouze 3 architektonická studia. Po 1. fázi soutěže dostali všichni účastníci zpětnou vazbu na svůj první návrh, kterou měli možnost aplikovat do návrhu v 2. fázi.
Všichni účastníci byli za své návrhy oceněni, vítěz získal zakázku na dopracování projektové dokumentace.
Celkové pojetí grafického řešení expozice bude vznikat ve spolupráci autorů návrhu architektonického řešení expozice s autory vizuální identity NKP Vyšehrad Janem Matouškem a Miroslavou Mitískovou.
Nezávislá část poroty:
prof. Mgr. akad. arch. Roman Brychta – architekt, Roman Brychta architekti,
MgA. Radim Babák – architekt, hipposdesign.,
Ing. arch. Lenka Míková – architektka, Lenka Míková architekti.
Závislá část poroty:
Ing. arch. Petr Kučera, Ph.D. – ředitel NKP Vyšehrad,
MgA. Bohdana Kolenová – vedoucí úseku programu a propagace NKP Vyšehrad.
Nová expozice, jejíž dosavadní podoba z roku 2006 již neodpovídá současným trendům ve výstavnictví, má být vstupní výstavou Vyšehradu.
Zástupci NKP Vyšehrad se s ohledem na jejich důležitost rozhodli podobu najít ve vyzvané kreativní architektonické soutěži. Úkolem architektů bylo vytvořit expozici, která populárně naučnou formou seznámí veřejnost všech věkových kategorií z ČR i zahraničí s bohatou historií Vyšehradu.
„Naší ambicí je stávající expozici nejen obměnit ve stávajícím omezeném sklepním prostoru, ale také rozšířit v mezích svého nejbližšího okolí, objektů a prostoru bývalé knížecí a královské akropole. Může tak vzniknout jedinečná expozice, soustava prostorů, přecházející z interiéru do exteriéru. Expozice, která návštěvníky poutavou formou seznámí se stavebně-historickým vývojem Vyšehradu, který stojí poněkud ve stínu všeobecně známých pověstí a legend. Naší ambicí je odpoutat se od zažitých představ a nabídnout opravdový příběh Vyšehradu, který je vrstevnatější než se na první pohled zdá,“ říká k záměru ředitel NKP Vyšehrad Petr Kučera.
Vyhlašovatel vyzval k účasti v soutěži tyto 3 týmy:
1. Jan Albrecht & Jan Maroušek & Renata Slámková
2. ROBUST architekti
3. Roháč Stratil architektonický ateliér
V soutěžních návrzích měli architekti definovat vztah expozic ve dvou prostorách a vyjádřit se též k exteriéru – veřejnému prostoru mezi objektem současné Galerie Vyšehrad a tzv. Gotickým sklepem.
1. místo: Roháč Stratil architektonický ateliér
Vítězný tým architektonického ateliéru Roháč Stratil uspěl s citlivým a atraktivním pojetím expozic i venkovního prostoru a vytvořil řešení, které v návštěvníkovi probudí touhu objevovat.
Do prostoru Gotického sklepa architekti umísťují racionální, historickou část expozice, v objektu galerie je pak věnována fenoménu legend jako nástroji formování společnosti. Expozice jsou prakticky koncipovány tak, aby mohly fungovat nezávisle na sobě jak z provozního, tak obsahového hlediska.
Expozice ve sklepě působí ke stávajícím středověkým konstrukcím kontrastně. Přirozeně podporuje atmosféru místa a respektuje jeho původní tvar. Na podlaze se objevuje časová osa, která návštěvníka prostorem vede. Informace se pak nalézají na expozičních stolech, které svým provedením umožňují variabilní uspořádání.
„Vysoké nástavby expozičních stolů plní funkci úvodních panelů a dělí celou expozici do jednotlivých obsahových úseků. Nízké stoly a transparentnost vyšších vitrín zároveň neruší celkový pohled na sklep a podporují jeho integritu.“
Na stávající trámové řešení navazují modulární podlahy.
„Lehké monolitické modulové podlahové panely nabídnou finančně dostupné řešení při vysoké provozní užitnosti a dlouhé životnosti řešení. Ušlechtilý hlazený probarvený cementový povrch navíc vhodně doplní historické kamenné zdivo.“
Porotu zaujal čistý design expozičního mobiliáře i promyšlený záměr, jak prezentovat modely.
„Řazení stolů je sympatické, návštěvník si může vybrat, jak bude stoly obcházet a expozice zůstává poutavá i při průchodu zpět.“
Do prostoru v objektu současné galerie umístili autoři solitérní objekt. Z vnější strany na sobě nese faktické informace o fenoménu legend, vnitřní prostor je vybaven jednoduchým akustickým stropem a poslechovým zařízením pro vnímání známých zpracování na téma českých legend.
Uvnitř této kostky vzniká až kontemplativní místo s výkladem fenoménu legend a zvukovým doprovodem. Tento prostor přináší návštěvníkovi možnost zklidnění a prožitku po absolvování první, informativní části prohlídky.
Venkovními úpravami architekti podpořili přirozenou orientaci návštěvníka, ale zároveň mu ponechávají svobodu v objevování. Pojetí nástupního prostoru proměňuje místo v příjemné a zajímavé nádvoří, které má potenciál stát se novým prostorem k setkávání.
„Přilehlé stávající fragmenty středověkého paláce navrhujeme vybavit novou pobytovou plochou s posezením, venkovní expozicí a přístupovou rampou do objektu současné galerie. Vzniklé prostranství zásadně propojí oba objekty s expozicemi.“
Navržený pavilon se zastřešením schodiště má dobrý potenciál upoutat návštěvníky, působí důstojným dojmem, současně a zároveň nerušivě.
Realizace se očekává v prvním čtvrtletí roku 2025.
Roháč Stratil architektonický ateliér (RSAA)
Ateliér založili Bronislav Stratil a Jan Roháč v roce 2009. Dnes je RSAA jedním z nejvíce respektovaných ateliérů, který má na kontě několik oceňovaných expozic. Pozornost si autoři zasloužili např. řešením Muzea nové generace ve Žďáru nad Sázavou, výstavou Urbania (CAMP) rekonstrukcí Novomlýnské vodárenské věže, architektonickým řešení expozic Praha hoří (Novomlýnská vodárenská věž) nebo Praha Karla IV. (Muzeum hl. města Prahy).
„Naše architektonická platforma se věnuje široké škále projektů. Těžiště práce je zaměřeno na veřejný prostor - společně sdílená místa bez ohledu na to zda se jedná o exteriéry či interiéry. Profesně se často pohybujeme po historických centrech chráněných památkových zón, soustředíme se na citlivá doplnění či dostavbu již existujícího, zvyšování kvality objektů i prostor, integraci nových provozů. Oživení míst. Často spolupracujeme s kolegy z aplikovaných oborů sociologie a psychologie. Používáme participativní procesy. Jsme také silní v oblasti multimediálních a interaktivních konceptů.“
2. místo: ROBUST architekti
Autoři ze studia ROBUST architekti prostor ideově rozdělili na exteriérovou a interiérovou část, které na sebe plynule navazují. Začátek expozice a vstup koncipují do objektu současné galerie, do jejíhož centra umístili čtyřboký hranol. Každá jeho strana představuje jedno z témat výstavního libreta, nicméně odkazuje také k historickým stavebním techologiím. Tento aspekt je představen tak, že do hranolu lze vstoupit a v jeho dně se prosklenou podlahou podívat do suteréních prostor historických základů. V prostoru mezi sklepem a galerií vzniká poměrně intimní atrium, které je však odříznuto valem a přístupné pouze úzkým průchodem za zídkou. Expozice v Gotickém sklepě je umístěna na podélné stěně a funguje na pricipu linearity, tedy pohybu návštěvníka z bodu A do bodu B. Veškeré zásahy mimo interiér expozice architekti vnímají jen jako funkční doplňky, ne samostatnými objekty, které na sebe poutají nežádoucí pozornost. Koncepce venkovních úprav je založena na akcentování stávající vyhlídky na pražské panorama a nové výše umístěné vyhlídkové plošiny před vstupem do objektu galerie.
3. místo: Jan Albrecht & Jan Maroušek & Renata Slámková
Koncept, který vznikl ve spolupráci tří architektů, klade důraz na exponáty, scénografii, sdělení a zachování kvalit prostor před výraznými architektonickými zásahy. Hlavní část expozice je koncentrována v gotickém sklepě, kde se odehraje „historická hostina“ od nejstaršího osídlení po současnost. Expozice má lineární osu a mimo jiné zahrnuje i interaktivní model hřbitova Slavína. Prostor galerie je věnován mýtům a pověstem doplněným o pohádky Popelky Billiánové. V exteriéru autoři navrhují pouze minimální zásahy v podobě promítnutí archeologických stop drobnými zásahy do zpevněných ploch a trávníků.
O soutěži
Soutěž byla vyhlášena jako vyzvaná, dvoufázová, neanonymní a byla do ní vyzvána pouze 3 architektonická studia. Po 1. fázi soutěže dostali všichni účastníci zpětnou vazbu na svůj první návrh, kterou měli možnost aplikovat do návrhu v 2. fázi.
Všichni účastníci byli za své návrhy oceněni, vítěz získal zakázku na dopracování projektové dokumentace.
Celkové pojetí grafického řešení expozice bude vznikat ve spolupráci autorů návrhu architektonického řešení expozice s autory vizuální identity NKP Vyšehrad Janem Matouškem a Miroslavou Mitískovou.
Nezávislá část poroty:
prof. Mgr. akad. arch. Roman Brychta – architekt, Roman Brychta architekti,
MgA. Radim Babák – architekt, hipposdesign.,
Ing. arch. Lenka Míková – architektka, Lenka Míková architekti.
Závislá část poroty:
Ing. arch. Petr Kučera, Ph.D. – ředitel NKP Vyšehrad,
MgA. Bohdana Kolenová – vedoucí úseku programu a propagace NKP Vyšehrad.
0 komentářů
přidat komentář
