Ach bože, do čeho si duši dáti ráčil?
To nejhorší je první!
Napřed jsem myslel že je to berlínská protiletadlová věž - flaktürm.
Tak tohle ozdobí Hovorčovice!
Co se to u nás prosazuje za styl? Kam zmizela radost a hravost? Skončeme už s tímto pseudošrámkovským pseudominimalismem. Krabice, hodiny, stodola, bílá, šedá
Dříve by každý vesnický zedník postavil neskonale pěknější chalupu pro obecní úřad než dnešní autorizovaný komorový architekt.
Viz třeba Holašovice. Kdo asi za dvěsta let by se jezdil dívat na "flaktürm" do Hovorčovic?
A panu betonáčovi se to asi líbí už dnes.
Časem z toho bude jihlavský Prior II. Jsem zvědavý za jak dlouho přijde první návrh na demolici. Podmínkou v zadání měla být šikmá střecha, tak, aby při pohledu na vesnici objekt splynul s okolím.
A přesto, že se prý nestaví proto, aby se na ní někdo jezdil a chodil dívat, tak přesto do Holašovice se dívat jezdí !
Oni ti staří zedníci ale "uměli"! Oni měli měřítko vesnických staveb v krvi, oni ctili návaznost na okolí.
Ach bože, proč jsi do betonáče duši dáti ráčil?
Že staří zedníci samozřejmě uměli myslím nikdo nezpochybňuje. Např. měli v krvi i to, že významné budovy obce (o kostelu se nemusíme bavit, ale např. fara, škola) byly většinou rozpoznatelné, tvořily lokální dominanty.
V článku prezentované výsledky soutěže nechápu. Kdyby šlo o soukromý projekt, mlčím. Ale tohle je návrh veřejné stavby, navíc doporučený oficiální organizací, která má být zárukou nejvyšší odbornosti. Organizací, jejíž jsem povinným členem pro výkon své profese.
Jde o stavbu obecního úřadu. Úřad je služba lidem, měl by tedy být vstřícný, otevřený, měl by budovat důstojný vztah mezi občanem a státem.
Nechám stranou všechny řeči o síle architektonického výrazu, urbanistickém řešení, přehlednosti dispozic. Zajímá mě jen, jaké prostředí pro vyřízení záležitostí úřad poskytne občanovi, který na něj přispívá ze svých daní.
Dívám se na vizualizaci interieru vítězného návrhu. Vidím neutěšený prostor s neprůhlednými dveřmi jehož jediným vybavením je ostré ocelové zábradlí. Víc se tam nevejde. Tak tady budu čekat, až mě někdo pustí do kanceláře, pokorně klepat na dveře, "mohu dál", ptát se postávajících spoluobčanů okolo, jestli se může vstoupit, "je někdo uvnitř?". Možná u každých dveří bude fronta. Ven není vidět, jen zdi. Nějak takhle si představuju Orwelovo ministerstvo lásky.
Když tenhle obraz porovnám s vizualizací interieru 2. ceny, kde je v prostoru pro občana sezení, výhled ven, vůbec neváhám, tady je to mnohem příjemnější.
Interier nádvoří návrhu 3. ceny je příjemný, vnitřní dvůr určitě zajistí větší otevřenost vnitřních chodeb a prostor pro občana.
V článku jsou ke každému návrhu jen tři vizualizace. Ale i ty stačí, aby bylo zřejmé, že 1. cena je nepříjemný, těžký, uzavřený dům. Zvenku i zevnitř.
Jak tohle může někdo nevidět? Jaké hodnoty jsou pro odbornou porotu důležitější? Taková práce odborníků České komory architeků je projevem arogance lidí, kteří se považují za intelektuální elitu. Jsem autorizovaný architekt a ptám se: Jak mám před klienty hájit přínos architektonických soutěží, jak se mám odvolávat na doporučený honorářový řád, když produktem České komory architeků jsou takováto rozhodnutí?
Kdysi jsem někde zaslechl: "Víte jakou nejlepší věc můžete udělat, když na večírku potkáte architekta? Dát mu pěstí!" V Hovorčovicích tenhle názor určitě získá podporu.
Jsem si říkal, že počkám na reakce. Jsem rád, že nejsem sám, kdo si dokáže představit radnici, která tam bude více doma. A třeba s pálenou krytinou a okýnky ve štítu a nějakým malebným tvaroslovím pro oko.
Nepovinné členství by nejspíš mělo ten efekt, že by se architekti sdružovali ve spolcích dle svých preferencí, čímž by vznikla přirozená soutěživost mezi tradicionalisty, modernisty a futuristy, která by přinášela více podnětů, než dnešní stylová unifikace.
Vítěze nevybírá Česká komora architektury ale porota složená ze zástupců obce a nezávislých porotců, které si vybrala obec z řad architektů. ČKA akorát dohlíží na regulérnost z hlediska příslušných předpisů a řádů a podle toho vydá regulérnost, nebo ji nevydá. Na rozhodnutí poroty se nijak nepodílí. Z protokolu soutěže vyplývá, že aspoň 1 zástupce obce musel hlasovat pro vítězný projekt. Nezávislým porotcem mohl být kterýkoliv autorizovaný architekt (autorizace u porotců je zde vyžadovaná dle zákona o zadávání veřejných zakázek, aby byla naplněná rovná kvalifikace poroty a účastníků)
Přidat nový komentář
Diskusní příspěvky vyjadřují stanoviska čtenářů, která se mohou lišit od stanovisek redakce. Všechny příspěvky musí být schváleny redaktorem dříve než budou zveřejněny.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve výjimečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.
To nejhorší je první!
Napřed jsem myslel že je to berlínská protiletadlová věž - flaktürm.
Tak tohle ozdobí Hovorčovice!
Viz třeba Holašovice. Kdo asi za dvěsta let by se jezdil dívat na "flaktürm" do Hovorčovic?
A panu betonáčovi se to asi líbí už dnes.
Oni ti staří zedníci ale "uměli"! Oni měli měřítko vesnických staveb v krvi, oni ctili návaznost na okolí.
Ach bože, proč jsi do betonáče duši dáti ráčil?
https://www.facebook.com/lepsihovorcovice
Jde o stavbu obecního úřadu. Úřad je služba lidem, měl by tedy být vstřícný, otevřený, měl by budovat důstojný vztah mezi občanem a státem.
Nechám stranou všechny řeči o síle architektonického výrazu, urbanistickém řešení, přehlednosti dispozic. Zajímá mě jen, jaké prostředí pro vyřízení záležitostí úřad poskytne občanovi, který na něj přispívá ze svých daní.
Dívám se na vizualizaci interieru vítězného návrhu. Vidím neutěšený prostor s neprůhlednými dveřmi jehož jediným vybavením je ostré ocelové zábradlí. Víc se tam nevejde. Tak tady budu čekat, až mě někdo pustí do kanceláře, pokorně klepat na dveře, "mohu dál", ptát se postávajících spoluobčanů okolo, jestli se může vstoupit, "je někdo uvnitř?". Možná u každých dveří bude fronta. Ven není vidět, jen zdi. Nějak takhle si představuju Orwelovo ministerstvo lásky.
Když tenhle obraz porovnám s vizualizací interieru 2. ceny, kde je v prostoru pro občana sezení, výhled ven, vůbec neváhám, tady je to mnohem příjemnější.
Interier nádvoří návrhu 3. ceny je příjemný, vnitřní dvůr určitě zajistí větší otevřenost vnitřních chodeb a prostor pro občana.
V článku jsou ke každému návrhu jen tři vizualizace. Ale i ty stačí, aby bylo zřejmé, že 1. cena je nepříjemný, těžký, uzavřený dům. Zvenku i zevnitř.
Jak tohle může někdo nevidět? Jaké hodnoty jsou pro odbornou porotu důležitější? Taková práce odborníků České komory architeků je projevem arogance lidí, kteří se považují za intelektuální elitu. Jsem autorizovaný architekt a ptám se: Jak mám před klienty hájit přínos architektonických soutěží, jak se mám odvolávat na doporučený honorářový řád, když produktem České komory architeků jsou takováto rozhodnutí?
Kdysi jsem někde zaslechl: "Víte jakou nejlepší věc můžete udělat, když na večírku potkáte architekta? Dát mu pěstí!" V Hovorčovicích tenhle názor určitě získá podporu.
Hodně zdaru,
Vojtěch Šrut
Nepovinné členství by nejspíš mělo ten efekt, že by se architekti sdružovali ve spolcích dle svých preferencí, čímž by vznikla přirozená soutěživost mezi tradicionalisty, modernisty a futuristy, která by přinášela více podnětů, než dnešní stylová unifikace.