Finalisté ceny Architekt roku 2022

Ve 14. ročníku soutěže Architekt roku 2022 vybrala porota pět finalistů. Jedná se o architekty, kteří se v uplynulých pěti letech svým přístupem významně zasloužili o architekturu v České republice, ať již vynikající tvorbou či podporou kvalitní architektury a profese. Ocenění laureáta a slav- nostní vyhlášení výsledků soutěže proběhne 21. září 2022.

FINALISTÉ – ARCHITEKT ROKU 2022

Mirko Baum
Odůvodnění poroty: Mirko Baum je architekt, pedagog a myslitel. Svými realizacemi, přednáškami a knihami inspiruje již několikátou generaci architektů a svých kolegů. Jeho stavby jsou obdivuhodné po stránce technické i po stránce architektonické. Patrná je jeho fascinace konstrukcemi a jejich detaily a také stroji. Mezi jeho nezapomenutelné realizace patří například přístavba Fakulty architektury RWTH v Cáchách, transbordér přes řeku Niers u Mönchengladbachu nebo most v Jaroměři.
prof. Ing. arch. Mirko Baum (*1944) vystudoval architekturu na ČVUT v Praze (1962–1969). V roce 1970 byl zakládajícím členem komuny architektů Školka SIAL v Liberci a její aktivní člen do roku 1974. V letech 1974–1976 byl zaměstnán v architektonické kanceláři Kraemer, Sieverts und Partner v Kolíně nad Rýnem, později (1976–1991) byl vedoucím projektantem v ateliéru J. P. Kleihuese v Dülmenu. Od roku 1990 přednáší u nás, na Slovensku, Německu a Švýcarsku. Od roku 1993 byl profesorem na Technické univerzitě v Cáchách. V letech 1998–2007 působil jako poradce Deutscher Akademischer Austausch Dienst. Od roku 2007 spolupracuje s Davidem Barošem (sdružení baum & baroš ARCHITEKTI). V letech 2014–2017 spolupracoval s Vladimírem Janatou (EXCON – Baum). Mezi nejvýznamnější realizace patří např. krov karmelitského kostela ve Frankfurtu nad Mohanem, Studentské ateliéry Technické univerzity v Cáchách, transbordér přes řeku Niers, lávka v Hradci Králové nebo lávka v Jaroměři.

Roman Koucký
Odůvodnění poroty: Architektura Romana Kouckého a Šárky Malé je známá svou přímočarostí a silným výtvarným nábojem. K jejich ikonickým realizacím patří Trojský most v Praze, Mariánský most v Ústí nad Labem, Fárův dům ve Slavonicích nebo právě dokončované Muzeum Krkonoš ve Vrchlabí. V oblasti urbanismu je jejich zásadním přínosem zahrnutí dynamických procesů do regulace území a vytvoření plánovacího algoritmu nazvaného Regublina. Myšlenky Romana Kouckého se výrazně promítly i do Metropolitního plánu hlavního města Prahy.
prof. Ing. arch. Roman Koucký (*1959) studoval na Fakultě architektury ČVUT (1980–1985). Do roku 1990 pracoval v Ateliéru 7 Projektového ústavu hlavního města Prahy. Dva roky působil jako odborný asistent na Škole architektury AVU v Praze u Emila Přikryla. V roce 1991 založil vlastní architektonickou kancelář, rok poté spoluzaložil vydavatelství Zlatý řez. Na FA ČVUT v Praze začal pracovat v roce 1998, v letech 2010–2012 byl vedoucím Ústavu nauky o budovách, od roku 2006 zde přednáší a vede ateliér. Je autorem řady odborných statí a knih o architektuře a urbanismu a držitelem desítek ocenění. Od roku 2012 je vedoucím Kanceláře metropolitního plánu a následně ředitelem Sekce plánování města na Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy. Samostatně nebo se svými spolupracovníky zpracoval více než 200 projektů různého charakteru, z nichž asi čtvrtina byla realizována – např. Mariánský most v Ústí nad Labem, Trojský most v Praze, Dlouhý most v Českých Budějovicích, rekonstrukce Fárova domu ve Slavonicích, Integrovaná střední škola technická a ekonomická v Sokolově a desítky územních a regulačních plánů.

Ivan Kroupa
Odůvodnění poroty: Výrazný, a přitom záhadný architekt působící na české i zahraniční architektonické scéně. Do jeho neotřelých návrhů staveb se neustále promítá jeho ryzí individualita, výtvarné cítění i silná osobnost. V autorské tvorbě můžeme zřetelně rozpoznat jeho velkorysost a vztah založený na vzájemné důvěře s těmi, pro které tvoří. Na příkladu známé realizace Centra výtvarného umění DOX v Praze je vidět, že není jen architektem geometrických linií, ale hlavně architektem prostorů, které mistrně řadí k sobě tak, abychom pokaždé zažili novou prostorovou zkušenost. V loňském roce byla slavnostně otevřena jeho realizace Technologické budovy Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze. Ve výuce architektury je u něj jasně čitelná linka mistrovského přístupu, kdy nabízí své osobní zkušenosti, jež za ním stojí, a pro studenty je průvodcem na jejich vlastní cestě.
prof. Ing. arch. Ivan Kroupa (*1960) vystudoval FA ČVUT v Praze (1980–1985), navázal v roce 1989 praxí v Londýně, Paříži a Barceloně. Nezávislou praxi zahájil od roku 1990. Vedoucí ateliéru a Ústavu navrhování U1530 na Fakultě architektury (2002–2008), vedoucí ateliéru Architektura II na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze (2008–2021), Cena Ministerstva kultury za přínos v oblasti architektury 2019, nominace na Mies van der Rohe Award 2009, 2014, Berliner Kunstpreis, Förderungspreis Baukunst, 2001. Mezi nejvýznamnější projekty jeho týmu patří: Obřadní síň v Týnci nad Sázavou, bytový dům RCP Karlín, Technologická budova Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, Centrum současného umění DOX, Hemodialyzační centrum B Braun v Praze na Bulovce, Tiskárna a galerie tisku Karmášek v Českých Budějovicích.

Kuba & Pilař architekti / Ladislav Kuba, Tomáš Pilař
Odůvodnění poroty: Tým tvořený dvojicí architektů Ladislav Kuba a Tomáš Pilař funguje úspěšně již tři desítky let. S úzkým okruhem spolupracovníků stvořili celou řadu staveb, které se zapisují do historie české architektury. Jsou považováni za představitele minimalismu. Jejich stavby se vyznačují neměnnou vysokou úrovní exteriéru i interiéru, jsou oslavou velkolepého a monumentálního prostoru, stejně jako detailu. Bravurně se pohybují rovněž v oblasti urbanismu, jejich myšlenky jsou patrné na tváři několika českých měst. Poslední zdařilou realizací tandemu Kuba Pilař je přístavba Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích. Odborná veřejnost s nedočkavostí očekává realizaci další knihovny – ostravské „černé kostky“, která se již ve fázi studie stala ikonou.
akad. arch. Ladislav Kuba (*1963) a Ing. M.A. Tomáš Pilař (*1964) spolupracují od roku 1996. Působí především v Brně. Vítězstvím v architektonické soutěži na knihovnu Filozofické fakulty MU v Brně (1998) získali první významnou veřejnou zakázku. Na tento projekt navázaly další úspěšné architektonické soutěže, realizace a ocenění – mezi nejvýznamnější patří Fakulta chemicko-technologická a sportovní zařízení Univerzity Pardubice, Bytový komplex Na Krutci v Praze, obchodní dům Omega v Brně, bytový dům na Kostelním náměstí v Ostravě, projekty Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě a Západočeské galerie v Plzni, Rekonstrukce objektu bývalé menzy pro potřeby FHS v Praze a mnoho dalších. Pět jejich staveb bylo nominováno na Evropskou cenu za architekturu Mies van der Rohe Award a devětkrát získali ocenění Grand Prix architektů.

Jan Magasaník
Odůvodnění poroty: Jan Magasaník je členem dánského architektonického ateliéru BIG, vedeného Bjarkem Ingelsem, působícího po celém světě. BIG je stále na vzestupu k celosvětové slávě. Svědčí o tom, mimo mnoha jiného, také jejich letošní vítězství v soutěži na Vltavskou filharmonii v Praze. Jan Magasaník plní svou roli v týmu světového formátu už pěknou řádku let. Jasně tím ukazuje, že je zde platným členem. Svým přístupem zastupuje ten typ skromných, talentovaných a schopných architektů, kteří nemají přílišný zájem stát na výsluní, a o to soustředěněji a tišeji pracují a tvoří ve prospěch týmového díla. Je důležité si připomínat a vyzdvihovat tento postoj a fenomén, který vždy stál za zrodem mnoha výjimečných světových děl.
Ing. arch. Jan Magasaník (*1977) vystudoval Fakultu umění a architektury na Technické univerzitě v Liberci, krátce pracoval v ateliéru DaM architekti. Od roku 2006 pracuje v kanceláři Bjarke Ingels Group (BIG) v Kodani. Má na kontě spolupráci na více než sedmdesátce projektů ve 28 zemích světa. Mezi nimi např. Dánský národní pavilon na EXPO 2010, sociální byty Mountain Dwellings v Orestadu, Muzeum moderního umění ve Varšavě, Kulturní centrum MECA v Bordeaux, Dánské námořní muzeum v Helsingoru atd. Se svou manželkou Kristinou stojí od roku 2013 za projektem galerie Deska v Ústí nad Labem.