Cena Rudolfa Eitelbergera 2017, to je přehlídka, která mapuje to nejlepší z architektury, urbanismu a památkové péče v Olomouckém kraji za uplynulé dva roky. "Letos ji provázela hned dvě jubilea", vysvětluje předsedkyně spolku Za krásnou Olomouc, Michaela Johnová-Čapková. "To malé upozorňuje na již pátý ročník soutěže, to velké, dvousetleté, na datum narození Rudlofa Eitelbergera. Narodil se v Olomouci v roce 1817 a cena nese jeho jméno už od prvního ročníku, který jsme zorganizovali v roce 2008." Tento olomoucký rodák se zcela nesmazatelně zapsal do dějin kulturní Evropy. Byl aktivním komentátorem architektonického dění, redaktorem Wiener Zeitung. Lze jej také považovat za otce památkové péče a muzejnictví v Rakousku-Uhersku. Ve Vídni založil a řídil velkolepé uměleckoprůmyslové muzeum (dnešní populární MAK). Jako vůbec první profesor dějin umění ve Vídni se zasloužil o rozvoj studijního oboru, který má své pokračování i na filozofické fakultě olomoucké univerzity.
Architektonickou cenu organizuje spolek Za krásnou Olomouc. Jeho členka Martina Mertová vysvětluje: "Pro každý ročník zveme novou, nezávislou komisi, která zahrnuje přední české architekty, historiky umění, odborníky a úředníky městské i státní správy s vazbou na sledovanou oblast. Počínaje letošním rokem se účastníkem poroty pro funkční zpětnou vazbu s Městem stal také jeden radní, v jehož kompetenci je právě urbanismus nebo rozvoj města." Tentokrát o výsledcích ceny rozhodovali Kateřina Bečková, Jana Křenková, Jitka Ressová, Rostislav Švácha (předseda poroty), František Chupík, David Mareš, Pavel Nasadil a Aleš Jakubec.
Komise letos vybírala z necelých čtyřiceti vytipovaných staveb, na místě prohlédla asi patnáct realizací, z nichž doporučila nominovat sedm do finále. Hlavní cenu si odnesla kaple sv. Františka z Assisi v Olomouci na Biskupském náměstí, jejíž interiérové úpravy se ujal autorský kolektiv architektů Vojtěcha Jemelky, Jana Mléčky, Jiřího Marka a výtvarníků Petera Demeka a Jana Jemelky.
foto: Studio Flusser
Architektka Jitka Ressová v roli komisařky komentuje vítězného laureáta: "Střídmé materiálové řešení podporuje proměnu nevelkého prostoru kaple a přináší nečekanou velkorysost. Změnu dispozice liturgického prostoru podporuje centrální kovový lustr. Tento významný prvek interiéru spolu s dalšími vstupy jsou velmi zdařilou prací s ornamentem, které obohacují interiér a propojují soudobý architektonický vstup s výzdobou novorománské kaple."
Na slavnostním vyhlášení v rámci olomouckých oslav Dnů architektury vítězové obdrželi cenu v podobě artefaktu od sochaře Jaroslava Koléška - jakousi "přilbici" či "kupoli" z foukaného skla. Zbylých šest nominací a všichni investoři zase diplom v podobě grafiky výtvarníka Zbyňka Baladrána. Kdo byli ti další nejlepší? Mertová vyjmenovává: "Rehabilitace vily Eduarda Šrota v Olomouci od Miroslava Pospíšila (atelier-r), fotbalová tribuna v Olomouci - Řepčíně od Barbory Šimonové a Petry Gajdové, rodinný dům manželů Francových v Lošově od MOLO architekti (Patrika Zamazala a Terezy Kučerové), Památník Jednoty bratrské v Přerově od "nazemi architekti" (Zbyněk Musil, David Zajíček), expozice Lovecko-lesnického muzea na zámku Úsov od Rusina Frei Architekti (Martin Rusina, Martin Frei). Prvně cenu dostala také občanská iniciativa - bohatě vypravený Den architektury 2016 v Šumperku v podání původem šumperských architektů Zbyňka Mrkuse, Zdeňka Dohnálka, Radna Volnohradského a Šumperského okrašlovací ho spolku.