V polovině 80. let zavedli českoslovenští normotvorci kótování stavebních výkresů v mm namísto do té doby užívaných centimetrů. Toto smělé opatření nemělo však v praxi pražádnou odezvu, naše stavebnictví se potýkalo s přesnostmi daleko přesahujícími centimetrové rozměry a zdálo se, že kótování v loktech by vzhledem k poměrům na tehdejších stavbách rozměrově plně odpovídalo. Přelom přineslo až otevřené konkurenční tržní prostředí umožňující vstup kvalitních zahraničních výrobců.
Jedním z nich je bezesporu koncern YTONG. Koncern v 90. letech převzal výrobu Siporexu v Hrušovanech u Brna a značnými finančními prostředky ji rekonstruoval na úroveň odpovídající vyspělým světovým výrobcům. Výroba se zásadně zpřesnila a vedla ke snaze aplikace tenkovrstvých zdicích malt, což předpokládá výrobu tzv. přesných tvárnic. Tyto tvárnice vykazují velice malé výrobní tolerance. Nejedná se pouze o výšku, šířku a délku, důležitou roli hraje také úhlová odchylka. Dojde-li k požadované přesnosti výroby, je možno aplikovat tenkovrstvé zdění – použití „lepidla“ namísto klasické malty. Této mety YTONG v první polovině 90. let také dosáhl.
Výrobní výška přesné tvárnice byla zvolena v souladu s evropskou praxí 248 mm, což odpovídá skladebné výšce „šáru“ 25 cm. Tato výška je běžná pro tzv. metrické dělení. Rozdíl 2 mm má za úkol vyplnit právě zmíněná tenkovrstvá malta. U ostatních stavebních materiálů pro hrubou stavbu vyráběných v metrickém systému je výrobní výška 238 mm a malta si „nárokuje“ zbývajících 12 mm. Logické je, že těchto 12 mm musí někdo namíchat, přivést, vyzvednout, podat, nanést, rozprostřít… Zkrátka, že je to prakticky 6násobné množství pojiva, které je nutno zabudovat. Pravoúhlost materiálu garantuje, že pokud se pečlivě založí první řada (a YTONG vám k tomuto účelu bezplatně zajistí kvalifikovaného odborníka), není třeba v průběhu zdění žádných korekcí. Práce je velice snadná a především rychlá. Ruku v ruce s touto vysokou přesností kráčí snadná opracovatelnost. YTONG pronajímá velmi výhodně pásové pily, na kterých není problém nařezat přířezy do tloušťky pouhých 10 mm. A to prakticky „bezodpadově“. Takto přesně nelze opracovávat žádný jiný stavební materiál pro hrubou stavbu. Posledním ziskem, který si zákazník připisuje k účtu výhod, je finální rovnost zdiva. Pokud je zeď vyzděna opravdu pečlivě, lze pracovat s přesností 1 mm při měření dvoumetrovou latí. Nízká vrstva vnitřní omítky a snížení nákladů jsou pak odměnou za správnou volbu materiálu a investovanou pečlivost. Cesta zpřesnění výrobních rozměrů, kterou nastoupil koncern YTONG v 90. letech, je nevyhnutelná cesta pokroku.Tento trend podtrhl do té doby známé výhody materiálu z hlediska ekologického, ekonomického, výrobně-energetického i mnohých jiných technicko-fyzikálních vlastností a staví tím materiál YTONG do čela materiálů pro hrubou stavbu nejen v současnosti, ale i pro dalekou budoucnost.