Akumulační krby jsou určeny pro všechny milovníky ohně. Bývají totiž často opatřeny velkými prosklenými dvířky a tím nabízí úžasný pohled do plamenů v krbu. Při tomto komfortu však dokáží, díky své konstrukci a použitým materiálům, rozložit vytvořenou tepelnou energii do delšího časového intervalu. Tím sníží aktuální hodinový výdej tepelné energie a zbytečně nepřetápí interiér.
Akumulační krby, stejně jako akumulační kamna, mají jednu obrovskou výhodu ve formě způsobu předávání tepelné energie do svého okolí. Na rozdíl například od teplovzdušných krbů, které jen ohřívají vzduch, využívají akumulační krby takzvaného sálání tepelné energie. Sálavé teplo neohřívá vzduch, ale osoby a předměty v okamžiku, kdy do nich „narazí“. Sálavé teplo má stejnou vlnovou délku jako sluneční svit, je to infračervené záření, které umí vydávat pouze slunce a oheň. Přináší uživateli tepelnou pohodu a zdravý způsob vytápění. Sálavé teplo má na člověka regenerační vliv, protože dokáže působit na nervové zakončení v hloubce ~ 0,1 mm v tkáni. Tím uvolňuje a uklidňuje.
Akumulační krb používáme tak, že přikládáme přibližně 2 až 3 hodiny od počátečního zapálení (celkem dvě, tři dávky paliva). Tím má uživatel několik hodin zajištěn pohled do plamenů.
Díky své konstrukci krb naakumuluje velkou část vytvořené tepelné energie. Tuto energii odsálává krb svými stěnami ještě mnoho hodin po dohoření (takzvanými sálavými stěnami). Většina akumulačních krbů je dimenzována na časový interval 8 až 10 hodin.
Díky modernímu stavitelství rodinných domů má dnes většina vytápěných objektů tepelnou ztrátu pod 10 kW. Tepelná ztráta vyjadřuje, kolik objekt ztratí tepla větráním a prostupem tepla stavebními konstrukcemi za jednu hodinu. Zjednodušeně řečeno stejné množství tepla musíme do objektu každou hodinu přivést, abychom v domě udrželi požadovanou teplotu.
Je však třeba přihlédnout na fakt, že tepelná ztráta je určována pro teplotní extrém od -18 °C do -10 °C (v závislosti na oblasti a nadmořské výšce). Nejčastěji se venkovní teploty v topných dnech pohybují okolo cca 2 °C až 4 °C. Pro tuto teplotu je poté tepelná ztráta objektu přibližně poloviční. Když k tomu přičteme fakt, že většinou krbem přitápíme jen lokálně část domu, tak reálné ztráty, které musíme krbem vykrýt, jsou jen několik málo kilowatů za hodinu. A právě proto akumulační krby vytlačují dříve používané krby teplovzdušné, které moderní interiéry nezdravě a nepříjemně přetápějí. Jsou cenově dostupnou alternativou, která navíc vypadá podobně. Jen uživateli přináší tepelnou pohodu a zdravý způsob vytápění.
Akumulační krb je takzvaná sálavá stavba. To znamená, že předává tepelnou energii sáláním z teplosměnných ploch krbu. Teplosměnná plocha (plášť krbu) je vyhotovena z materiálů zajišťujících plynulé odsálávání tepla, takže z materiálů s dobrou vodivostí tepla. V komoře krbu se hromadí teplo nejdříve během hoření sáláním z kovového korpusu krbové vložky, později sáláním z akumulačního tahového systému. Toto nahromaděné teplo prochází pláštěm krbu a je předáváno do prostoru kolmým odsáláváním z pláště (teplosměnných ploch).
Stejně jako akumulační kamna, tak i akumulační krby mohou být opatřeny různými dvířky. Opět platí, že čím menší dvířka vybereme, tím menší je podíl přímého sálavého tepla od plamenů ohně. Do staveb s nižší energetickou ztrátou je tak vhodné použít dvířka menších rozměrů a naopak.
Akumulační krb není nijak prostorově náročný. Rozměrově jsou akumulační krby podobné, leckdy identické, jako dříve oblíbené a často používané krby teplovzdušné. Rozdíly mezi těmito krby se skrývají v jejich konstrukci a způsobu používání.
Vnitřním jádrem akumulačního krbu je krbová vložka připojená na takzvaný akumulační tahový systém. Krbová vložka musí být výrobcem určena pro zabudování do uzavřené obestavby akumulačního krbu. Není totiž chlazena proudícím vzduchem tak, jako například krbová vložka umístěná v teplovzdušném krbu. Díky tomu je teplotně mnohem více namáhána a musí být na takové namáhání navržena.
Na výstup spalin z krbové vložky je u akumulačních krbů připojen akumulační tahový systém. Jeho přesné umístění, délku, průřez a tloušťku materiálu je nutné odborně nadimenzovat přesně na míru konkrétnímu komínu, použité krbové vložce a nadmořské výšce. Pro toto dimenzování využíváme jak tradiční výpočtové metody, tak moderní softwary využívané v celé Evropě.
Do krbové vložky se přikládá taková dávka paliva (dřeva), která vytvoří tu správnou teplotu potřebnou pro nahřátí akumulačního tahového systému. Akumulační systém se „nabije“ tepelnou energií, kterou odsálává postupně ještě dlouho po dohoření v krbové vložce.
Hoření v akumulačním krbu regulujeme přivíráním přívodu spalovacího vzduchu. Vzduch je možné regulovat dvěma způsoby. První možností je ruční regulace hoření, která je součástí každé krbové vložky. Druhou je použití elektronické regulace hoření. Ta na základě teplotního čidla pouští pro hoření přesně tolik vzduchu, kolik krb zrovna potřebuje. Velkou přidanou hodnotou regulace hoření je, že po dohoření zcela zavře klapku vzduchu a zastaví tak průtok vzduchu přes krbovou vložku a akumulační zásobník. Pokud by totiž vzduch systémem proudil, tak by fungoval jako „chladič“ a odebíral by tepelnou energii do komína.
Další výhodou elektronické regulace hoření je možnost regulace komínového tahu pomocí komínové klapky. Ta je regulovaná na základě teploty do komína a hlídá tak, aby právě komínem neodcházelo zbytečně velké množství nevyužité energie. Tím je vlastně optimalizována účinnost krbu na maximum a zároveň chráněn komín proti poškození spalinami o zbytečně velké teplotě.