4. 6. 2009, NoD/Roxy, cyklus přednášek Kruhu Matadoři/Matadorky Přednášejícím byl tentokrát pražský architekt Ivo Oberstein. V přednášce s názvem Nová města v Praze představil své projekty z 60. až 80. let. Především se hovořilo o projektu Jihozápadního Města v Praze, na kterém strávil architekt Oberstein mnoho let a který je jeho stěžejní prací. Na úvod byly zmíněny soutěže, kterých se architekt Oberstein zúčastnil v 60. letech, poté přešel k působení na Ústavu hlavního architekta, kde se dostal k otázkám pražského urbanismu, u čehož zůstal do dnes. Vliv na urbanismus Prahy mělo z velké části období 20. a 30. let 20 století, což zde bylo vyzdviženo v souvislosti s pozdější výstavbou sídlišť po druhé světové válce. Ivo Oberstein upozornil na proluky, které se v oné době začaly systematicky zaplňovat, a v rámci urbanistického rozvoje širší Prahy se následně přešlo k výstavbě ,,nových měst“. Návrh JZ města na rozdíl od jiných projektů si kladl za cíl dobrou orientaci a dobrou dopravní vybavenost. Systému urbanismu ,,prší,prší“, jak ho architekt Oberstein nazývá, se chtěl zde vyvarovat. Lákal ho především tradiční charakter historických měst. Osobitě využil například metody porovnávání Staroměstského náměstí přes průsvitky s navržením sídlištních center. Ivo Oberstein navrhoval sídliště s velkou pozorností k detailu a sociálním aspektům, urbanismus je důkladně promyšlen, maximálně se snažil využít či zachovat okolní prostředí a do projektu zapojoval také mladší architekty, jako T. Brixe či V. Králíčka, kteří měli možnost se ,,volně“ projevit a doplnit svými postmoderními vstupy charakter sídliště. Výtvarná díla od umělců jako jsou Magdalena Jetelová, Kurt Gebauer či Jaroslav Róna pak vytváří jakási zastavení na cestách. V závěru přednášky byla zhodnocena doba 90. let, která různým způsobem zasáhla do vývoje JZ města. Ivo Oberstein nezklamal svoji pozici odborníka na pražský urbanismus a na závěrečný dotaz z publika co by Praze doporučil dnes, odpověděl: "Rozvahu".