Antonín Raymond v Japonsku 1948–1976 / Vzpomínky přátel
slavnostní uvedení knihy
Nakladatelství Aula Vás srdečně zve ve středu 18. prosince 2019 od 19:00 hodin do galerie Point na Betlémském náměstí 5 na slavnostní uvedení knihy:
Antonín Raymond v Japonsku 1948–1976 / Vzpomínky přátel
Editoři: Helena Čapková a Kóiči Kitazawa
Na programu bude diskuse na téma „Úspěšní v zahraničí / neúspěšní doma – problematika transnacionálních kariér českých architektů minulosti a dneška“. Diskutovat budou: Helena Čapková, Vendula Hnídková, Regina Loukotová a Maria Topolčanská.
Kniha vyšla s podporou Statutárního města Kladna a ve spolupráci s Českým centrem Tokio a Kitazawa Archives.
Večer spolupořádá Galerie Jaroslava Fragnera v prostorách galerie Point.
Nakladatelství Aula ve spolupráci s odborníky z univerzity Waseda (Tokio) a z Univerzity Rikkyo (Tokio) připravuje ve světovém měřítku ojedinělou knižní edici prozaických, básnických, kritických či teoretických textů, která českým a posléze i zahraničním čtenářům představí hybridní, specifickou podobu japonských avantgard od roku 1910 do roku 1970.
Řada dvanácti svazků volně naváže na rozsáhlé projekty japonského nakladatelství Jumani, které v posledních dvaceti letech vydávalo faksimile vzácných, respektive ve veřejných knihovnách těžko dostupných avantgardních textů opatřených odbornými doslovy. Texty byly řazeny podle jednotlivých uměleckých směrů (konstruktivismus, dada atd.), podle autorů nebo výrazných fenoménů moderní doby (kabaret, kino atd.) a vycházely pod názvy Modan toši bunka (Kultura moderních měst) a Korekušon Toši Modanizumu Šiši (Edice poezie a jiné texty urbánního modernismu).
Edice Japonské avantgardy se od konceptu nakladatelství Jumani liší nejen tím, že přináší překlady z japonštiny do češtiny (částečně bilingvní edice), ale především tím, že v jednotlivých svazcích zacílených na umělecké skupiny či směry představuje rozličné literární formy (poezii, prózu, kritiku atd.), které vyplynuly z celé škály uměleckých disciplín, tak jak to bylo pro avantgardní tvorbu té které doby příznačné.
Dalším specifikem zmíněné edice je záměr upozornit na transnacionální kontakt Japonska s avantgardním děním v Německu, Československu či sovětském Rusku, ze kterého japonští umělci čerpali. Právě tímto interdisciplinárním konceptem je edice nová a ve světovém měřítku výjimečná.
Antonín Raymond v Japonsku 1948–1976 / Vzpomínky přátel
Editoři: Helena Čapková a Kóiči Kitazawa
Na programu bude diskuse na téma „Úspěšní v zahraničí / neúspěšní doma – problematika transnacionálních kariér českých architektů minulosti a dneška“. Diskutovat budou: Helena Čapková, Vendula Hnídková, Regina Loukotová a Maria Topolčanská.
Kniha vyšla s podporou Statutárního města Kladna a ve spolupráci s Českým centrem Tokio a Kitazawa Archives.
Večer spolupořádá Galerie Jaroslava Fragnera v prostorách galerie Point.
Nakladatelství Aula ve spolupráci s odborníky z univerzity Waseda (Tokio) a z Univerzity Rikkyo (Tokio) připravuje ve světovém měřítku ojedinělou knižní edici prozaických, básnických, kritických či teoretických textů, která českým a posléze i zahraničním čtenářům představí hybridní, specifickou podobu japonských avantgard od roku 1910 do roku 1970.
Řada dvanácti svazků volně naváže na rozsáhlé projekty japonského nakladatelství Jumani, které v posledních dvaceti letech vydávalo faksimile vzácných, respektive ve veřejných knihovnách těžko dostupných avantgardních textů opatřených odbornými doslovy. Texty byly řazeny podle jednotlivých uměleckých směrů (konstruktivismus, dada atd.), podle autorů nebo výrazných fenoménů moderní doby (kabaret, kino atd.) a vycházely pod názvy Modan toši bunka (Kultura moderních měst) a Korekušon Toši Modanizumu Šiši (Edice poezie a jiné texty urbánního modernismu).
Edice Japonské avantgardy se od konceptu nakladatelství Jumani liší nejen tím, že přináší překlady z japonštiny do češtiny (částečně bilingvní edice), ale především tím, že v jednotlivých svazcích zacílených na umělecké skupiny či směry představuje rozličné literární formy (poezii, prózu, kritiku atd.), které vyplynuly z celé škály uměleckých disciplín, tak jak to bylo pro avantgardní tvorbu té které doby příznačné.
Dalším specifikem zmíněné edice je záměr upozornit na transnacionální kontakt Japonska s avantgardním děním v Německu, Československu či sovětském Rusku, ze kterého japonští umělci čerpali. Právě tímto interdisciplinárním konceptem je edice nová a ve světovém měřítku výjimečná.
0 komentářů
přidat komentář
