Brno - Stavbě tunelů Dobrovského, budoucí součásti brněnského městského okruhu, hrozí zpoždění. Městský soud v Praze ve středu vyhověl odpůrcům stavby a pozastavil stavební povolení. Jarní termín začátku ražby je tak vážně ohrožen, řekl dnes ČTK ředitel brněnské správy Ředitelství silnic a dálnic Jiří Rupp. Až do konečného rozhodnutí soudu se tak tunely nesmí začít prorážet. Podle soudkyně Městského soudu v Praze Hany Veberové, která má případ na starosti, začne hlavní projednávání až na začátku příštího roku. "Letos se to už asi nestihne. Řízení má hodně účastníků. Soud je musí nejprve všechny oslovit, počkat kolik z nich se skutečně přihlásí, pak jim zaslat žalobu a čekat na jejich vyjádření," řekla ČTK Veberová. Žalobu proti stavbě tunelů za asi osm miliard korun, podali lidé z okolních ulic, kteří se obávají poškození statiky svých rodinných domů při ražbě. Podle Ruppa se stavba dotkne asi stovka domů, žalobu ale podali jen obyvatelé dvou z nich. "Samozřejmě, že kvůli stavbě domy poklesnou. My ale všechny zajišťovací práce zaplatíme a uhradíme i případné opravy popraskaných stěn," řekl Rupp. Někteří obyvatelé ale podle něj očekávají, že se jejich domu následky stavby vyhnou úplně. Podle předsedy občanského sdružení Velký městský okruh (VMO) Brno Karla Štěpaníka je pro geologické podmínky v Brně lepší použít namísto klasické ražby, obvykle používané pro stavbu alpských tunelů, ražbu mechanizovaným štítem. "Podle odborných posudků, které máme k dispozici, lze v takovém případě dosáhnout jen nepatrného poklesu povrchu do 20 mm, který by budovy na povrchu prakticky neohrozil," uvedl Štěpaník. Podle Ruppa je ale použití štítu vhodné spíše na dlouhé tunely metra, potřebuje totiž velký prostor na rozjezd. "V případě pár set metrů dlouhého tunelu je to neekonomické," dodal Rupp. Se zástupci obyvatel je ale ochoten jednat a chce vypracovat ještě další odborný posudek na vliv ražby na statiku okolních domů. Stavba tunelů Dobrovského, budoucí součásti Velkého městského okruhu, začala oficiálně letos v červnu. Ražba tunelů dlouhých 1,25 kilometru má ale začít až v příštím roce. V provozu by měly být tunely od roku 2011, hotová stavba pak v roce 2013. Náklady se odhadují na osm miliard korun, 400 milionů korun zaplatí brněnský magistrát, zbytek Státní fond dopravní infrastruktury. Ministerstvo dopravy připravuje i další etapy okruhu, například stavbu mostu přes řeku Svitavu v lokalitě Tomkovo náměstí a ulice Rokytova, nebo budování tunelu pod brněnskou lokalitou Akátky. Brněnský velký městský okruh by mohl doplnit ještě další tunel. Jeho stavbu prosazují městské části Židenice a Vinohrady místo původního návrhu, který ve východní části města počítal s vedením okruhu ulicemi Rokytova a Žarošická.