Dne 9. září 2008 po krátké nemoci odešla v Praze ve věku 58 let výrazná osobnost české architektonické scény, spoluzakladatel legendární světové architektonické skupiny Snohetta, spoluautor Alexandrijské knihovny, autor rekonstrukce Velvyslanectví ČR v Oslu a dalších staveb u nás i v zahraničí.
Martin Roubík studoval na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové a na Škole architektury v Oslu, kam odešel počátkem 70. let minulého století, a také na Yokohama Design Research Institute. Po absolutoriu nastupuje v Oslu do ateliéru Lund + Slaatto Arkitekter, v roce 1987 spoluzakládá nadaci pro architekturu ROM a o rok později dnes již legendární světovou skupinu Snohetta, s níž vítězí v mezinárodní soutěži na Alexandrijskou knihovnu v Egyptě. S touto kanceláří staví v 90. letech další významné stavby jako Umělecké muzeum v Lillehammeru, most přes fjord v Telemarku; soutěží o návrh nového letiště v Oslu-Hurumu. Je autorem rekonstrukce Velvyslanectví ČR v Oslu či původně ambiciozního návrhu rekonstrukce Fíkovny v Královské zahradě Pražského hradu a dalších staveb u nás i v zahraničí. Úspěšně se sám i jako vedoucí kanceláře GEM architects účastnil řady mezinárodních a domácích soutěží, poslední velký úspěch zaznamenal se svým návrhem v soutěži o Velké egyptské muzeum – oceněný projekt se stal součástí kolekce moderní architektury Národní galerie v Praze.
Jako pedagog působil nejprve v norském Trondheimu a později, počátkem 90. let a do poloviny první dekády tohoto století, především na pražské Fakultě architektury ČVUT. Byl rovněž zvolen děkanem Fakulty architektury Technické univerzity v Liberci, rektorem však nebyl jmenován. Přednášel i v Göteborgu, Oxfordu, dánském Aarhusu ale také v Káhiře, o jeho práci referují přední světové odborné revue.
Jeho vytříbený vztah ke spravedlnosti a k věci veřejné jej nedávno dovedl do role zástupce českých i zahraničních architektů kritizujících průběh soutěže o Národní knihovnu. Bohužel, naplnění požadavku „příjetí odpovědnosti ze strany vedení NK za selhání v právní i etické rovině", který jeho kolegové a souputníci Emil Přikryl, Jan Línek, Bjarke Ingels a další adresovali představitelům veřejného života v ČR, se Martin Roubík již nedožil.