Výstava v Ústí přibližuje architekturu severočeských sídlišť

Ústí nad Labem - Příběh paneláků v Ústeckém kraji je název venkovní výstavy, která přibližuje architekturu sídlišť na severu Čech. Právě na sídlištích žije podle posledního sčítání přes 40 procent obyvatel kraje. Podoba hromadného bydlení, jak ukazuje výstava přístupná v parku před Krajským soudem v Ústí nad Labem, je velmi pestrá.

"Rádi bychom ukázali, že všechna sídliště nejsou stejná, že to nutně nemusejí být monotónní shluky krabic vyprojektované anonymním týmem v projekčním ústavu," uvedla hlavní autorka projektu Lucie Skřivánková z Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. "Panelová sídliště mají svou minulost, přítomnost a v mnoha případech i rozvojový potenciál a pro své obyvatele představují domov. Bylo by proto chybou zavírat oči před osobitostí řady z nich a nechat se ovlivnit jednostrannými odsudky," dodala.

Prostřednictvím panelů se mohou lidé podívat na život na pěti sídlištích. Litvínovské Sídliště Stalinových závodů navrhli po druhé světové válce představitelé meziválečné avantgardy pro zaměstnance chemičky. Kromě cihlových domů a řadových domků a dvojdomků je jeho součástí i slavný koldům Evžena Linharta a Václava Hilského zapsaný v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky.

Hornické sídliště Podžatecká v Mostě bylo od počátku zamýšleno jako samostatný obytný celek napojující se na historické centrum města. "Inspiraci metodou socialistického realismu nezapřou tzv. Stovky, čtyři zděné pětipodlažní bytové domy na půdorysu písmene E s dvory otevřenými do sídliště a s obchody a průjezdy umístěnými směrem do městské třídy," uvedli autoři výstavy. Právě do některých bloků Stovek se v poslední letech sestěhovali problémoví občané a radnice zařadila lokalitu na seznam sociálně vyloučených míst.

Sídliště Severní Terasa v Ústí nad Labem pro 20.000 obyvatel a teplické sídliště Šanov II patří mezi ty mladší na severu Čech. Nejmladším celkem ve výběru je sídliště Březenecká v Chomutově se třemi experimentálními osmnáctipodlažními domy, které na sklonku šedesátých let navrhl architekt Rudolf Bergr. Autoři výstavy uvádějí, že se Bergr inspiroval Le Corbusierovým domem v Marseille.

Výstava, která potrvá do 18. června, se věnuje i otázkám urbanismu, dispozicím bytů, umělecké výzdobě sídlišť a stavebním technologiím. Neopomíjí ani otázku, jaká je věková, vzdělanostní a profesní struktura obyvatel sídlišť a jak se proměnila od doby výstavby. "Na příkladech ukazujeme, co se s vybranými panelovými sídlišti děje dnes, zda regenerační zásahy přispěly ke zlepšení obytného prostředí, nebo naopak narušily genia loci těchto celků," uvedla Skřivánková.

Výstava je součástí pětiletého výzkumného a výstavního projektu, na kterém spolupracují dvě desítky historiků architektury, urbanistů, památkářů, demografů a dalších odborníků z muzejních i akademických pracovišť. Projekt zahrnuje 13 výstav v jednotlivých krajských městech a završí ho letos souborná výstava v Praze.