Výstava v Plzni přibližuje secesní sklo slavné sklárny ze Šumavy

Plzeň - Proslulou produkci sklářské hutě v Klášterském Mlýně u Rejštejna, v minulosti jedné z nejvýznamnějších v Čechách, ukazuje nová výstava Západočeského muzea v Plzni. Vznikla u příležitosti 175. výročí založení této šumavské sklárny proslavené pod názvem Johann Lötz Witwe. Až do 5. února návštěvníkům přiblíží secesní produkci z let kolem roku 1900, s níž firma získala největší úspěch ve své historii a dobyla svět. Novinářům to dnes řekl kurátor Jan Mergl.
    "Tato sklárna proslula po celém světě, bez konkurence byla v oblasti umělecko-řemeslného zpracování skla hutními způsoby a výzdobou, to znamená přímo u sklářské pece. Vznikla v roce 1836, tedy v době, kdy se české sklářství začalo velice rychle rozvíjet, je to doba biedermeieru, což je jedno z nejslavnějších období v historii českého sklářství vůbec," uvedl.
    Secesní sklo z Klášterského Mlýna má své čestné místo v expozicích všech významných světových muzeí. V Plzni návštěvníci uvidí vázy a mísy, jež jako dary do sbírek předních českých muzeí v Liberci, Českých Budějovicích, Klatovech a Plzni vybral počátkem minulého století sám tehdejší majitel firmy Maxmilián rytíř Spaun.
    Právě "za Maxmiliána Spauna", který sklárnu získal v roce 1879 a byl schopným podnikatelem, dosáhly výrobky věhlasu. Spaun pečlivě sledoval, co se děje na poli umělecko-řemeslného zpracování skla, a inspiraci získal v Americe, kde se tehdy začalo vyrábět takzvané irisované sklo. To má na povrchu slabou vrstvičku kovu, jež lomem světla vytváří perleťové efekty. Návštěvník tak uvidí hutně tvarované a zdobené irisované sklo špičkové uměleckořemeslné úrovně, mimo jiné vázy ze souboru navrženého pro Světovou výstavu v Paříži roku 1900 a oceněného tehdy nejvyšším uznáním Grand Prix.
    Součástí expozice jsou i vázy, které secesní období uzavírají a které do svých sbírek nakoupilo roku 1911 Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze. Jde o leptané sklo podle návrhů firemního návrháře Adolfa Beckerta a vázy podle návrhů proslulého vídeňského architekta a designéra Josefa Hoffmanna.
    Konjunktura irisovaného skla trvala v šumavské sklárně do roku 1903. Po Spaunově smrti se vedení podniku ujal jeho syn, už v roce 1911 šla však huť do konkurzu. S různými obtížemi pokračovala dále, v roce 1945 byla znárodněna, skláři odešli, provoz fungoval ještě částečně do roku 1947, kdy pece vyhasly. V roce 1951 byla vymazána z firemního rejstříku.
    Výstavu provázejí textové a obrazové informace, které sledují umělecký a technologický vývoj klášterskomlýnského skla mezi lety 1885 až 1915.