Vychází kniha o architektuře vil a rodinných domů v Hradci Králové
Vychází kniha „Vily a rodinné domy v Hradci Králové 1900‒1950“, která na sto šedesáti stranách představuje v padesáti heslech na sto tři domů rodinného bydlení z let 1900 až 1950. Editorem knihy je historik architektury Ladislav Zikmund-Lender, který se moderní architekturou ve městě dlouhodobě zabývá, a knihu doplňuje na sto dvacet fotografií Jiřího Zikmunda.
Město Hradec Králové bylo po většinu 19. století spoutáno klasicistní pevnostní. Pevnost se zrušila a začala bourat od 70. let 19. století. Tím se uvolnily rozlehlé pozemky na výstavbu nového města. Na nábřeží Orlice, v oblasti zvané Morušovka (podle moruší), začaly po roce 1902 vznikat první vily. Byly v novorenesančním stylu a postavil je Václav Rejchl st. Další vilová čtvrť vznikla na pomezí Hradce Králové a Pražského Předměstí. Podél ulice Střelecká začaly v letech 1908-1910 vyrůstat první vily, další zde byly postaveny po první světové válce a vznikla zde největší vilová čtvrť. V regulačních plánech z let 1885, 1904, 1908-1909 i 1925-1927 bylo plánováni daleko víc vilových čtvrtí. Václav Rejchl ml., Vladimír Zákrejs a Josef Šejna navrhovali vilovou čtvrť v severním sektoru města, která měla mít podobu dělnického zahradního města, Oldřich Liska a Otakar Klumpar zase navrhovali velkou vilovou čtvrť v jihozápadní části, na níž měla navazovat dělnická čtvrť. Josef Gočár chtěl zastavět rodinnými domy a řadovými domky jihovýchodní část a taky plánoval dokončit Orlickou kotlinu, které chybělo centrum a občanská vybavenost.
Vydání knihy navazuje na internetovou databázi moderní architektury Královéhradecký architektonický manuál, která shromažďuje a představuje poznatky o jednotlivých stavbách v Hradci Králové. Součástí knihy je úvodní studie o vilové architektuře a plánování vilových čtvrtí v Hradci Králové, současné snímky, které představují celkové pohledy na jednotlivé stavby i pozoruhodné detaily, historické plány, fotografie, přehledná mapa a anglické resumé.
„Některé vily jsou veřejnosti už dobře známé, jako třeba Wiplerova vila, Schmidtova vila, Liskova vila, vily od Vladimíra Fultnera, ale chtěli jsme do knihy zařadit i méně známé poklady. Zajímavé jsou třeba některé vily na hardeckých předměstích, v Kuklenách, na Novém Hradci Králové, na Moravském předměstí a hlavně dvě vily stavitele Františka Komárka ve Svobodných Dvorech, které představovaly to nejmodernější, co d té doby bylo v Hradci k vidění. Nezapomněli jsme ani na díla německy hovořících tvůrců, které reprezentují dvě vily významného židovského architekta Kurta Spielmanna. A pozornost je věnována také fenoménům druhého bydlení, které představují okolní chatařské oblasti, chudinského bydlení, což dokládá unikátně dochovaná vagónová kolonie v Malšovicích, či dělnické bydlení, jež se projevilo hlavně ve válečné dělnické čtvrti na Slezském Předměstí,“ vysvětluje autor a editor Ladislav Zikmund-Lender. „Mám samozřejmě osobně několik oblíbených staveb, jako jsou dekorativistické řadové domky ve Vrchlickéo ulici od stavitele Josefa Mudry, který je každý jiný. Mudrův příběh od geodeta ke staviteli a vynálezci je fascinující,“ dodává Zikmund-Lender.
Originální grafickou úpravu knihy provedl grafik Jakub Horský z královéhradeckého studia Upupaepop. To se mimo jiné vlastní tiskárnu, zabývá se tradičními grafickými a tiskařskými technikami a vyrábí produkty z papíru, látek i netradičních materiálů. Jejich produkce obsahuje originální zápisníky, notesy, pohlednice, hry, doplňky a každoročně také kalendáře či diáře. Stojí ale také za grafickou identitou Open Air Festivalu a dalších královéhradeckých akcí.
Kniha je v celostátní distribuci Kosmas a v jednotlivých knihkupectvích po celé České republice včetně Hradce Králové. Vydání knihy podpořil Magistrát města Hradec Králové.
Video ze křtu knihy >
Město Hradec Králové bylo po většinu 19. století spoutáno klasicistní pevnostní. Pevnost se zrušila a začala bourat od 70. let 19. století. Tím se uvolnily rozlehlé pozemky na výstavbu nového města. Na nábřeží Orlice, v oblasti zvané Morušovka (podle moruší), začaly po roce 1902 vznikat první vily. Byly v novorenesančním stylu a postavil je Václav Rejchl st. Další vilová čtvrť vznikla na pomezí Hradce Králové a Pražského Předměstí. Podél ulice Střelecká začaly v letech 1908-1910 vyrůstat první vily, další zde byly postaveny po první světové válce a vznikla zde největší vilová čtvrť. V regulačních plánech z let 1885, 1904, 1908-1909 i 1925-1927 bylo plánováni daleko víc vilových čtvrtí. Václav Rejchl ml., Vladimír Zákrejs a Josef Šejna navrhovali vilovou čtvrť v severním sektoru města, která měla mít podobu dělnického zahradního města, Oldřich Liska a Otakar Klumpar zase navrhovali velkou vilovou čtvrť v jihozápadní části, na níž měla navazovat dělnická čtvrť. Josef Gočár chtěl zastavět rodinnými domy a řadovými domky jihovýchodní část a taky plánoval dokončit Orlickou kotlinu, které chybělo centrum a občanská vybavenost.
Vydání knihy navazuje na internetovou databázi moderní architektury Královéhradecký architektonický manuál, která shromažďuje a představuje poznatky o jednotlivých stavbách v Hradci Králové. Součástí knihy je úvodní studie o vilové architektuře a plánování vilových čtvrtí v Hradci Králové, současné snímky, které představují celkové pohledy na jednotlivé stavby i pozoruhodné detaily, historické plány, fotografie, přehledná mapa a anglické resumé.
„Některé vily jsou veřejnosti už dobře známé, jako třeba Wiplerova vila, Schmidtova vila, Liskova vila, vily od Vladimíra Fultnera, ale chtěli jsme do knihy zařadit i méně známé poklady. Zajímavé jsou třeba některé vily na hardeckých předměstích, v Kuklenách, na Novém Hradci Králové, na Moravském předměstí a hlavně dvě vily stavitele Františka Komárka ve Svobodných Dvorech, které představovaly to nejmodernější, co d té doby bylo v Hradci k vidění. Nezapomněli jsme ani na díla německy hovořících tvůrců, které reprezentují dvě vily významného židovského architekta Kurta Spielmanna. A pozornost je věnována také fenoménům druhého bydlení, které představují okolní chatařské oblasti, chudinského bydlení, což dokládá unikátně dochovaná vagónová kolonie v Malšovicích, či dělnické bydlení, jež se projevilo hlavně ve válečné dělnické čtvrti na Slezském Předměstí,“ vysvětluje autor a editor Ladislav Zikmund-Lender. „Mám samozřejmě osobně několik oblíbených staveb, jako jsou dekorativistické řadové domky ve Vrchlickéo ulici od stavitele Josefa Mudry, který je každý jiný. Mudrův příběh od geodeta ke staviteli a vynálezci je fascinující,“ dodává Zikmund-Lender.
Originální grafickou úpravu knihy provedl grafik Jakub Horský z královéhradeckého studia Upupaepop. To se mimo jiné vlastní tiskárnu, zabývá se tradičními grafickými a tiskařskými technikami a vyrábí produkty z papíru, látek i netradičních materiálů. Jejich produkce obsahuje originální zápisníky, notesy, pohlednice, hry, doplňky a každoročně také kalendáře či diáře. Stojí ale také za grafickou identitou Open Air Festivalu a dalších královéhradeckých akcí.
Kniha je v celostátní distribuci Kosmas a v jednotlivých knihkupectvích po celé České republice včetně Hradce Králové. Vydání knihy podpořil Magistrát města Hradec Králové.
Video ze křtu knihy >
0 komentářů
přidat komentář
