Vláda podpořila koncepci péče o památky, čeká se na zákon

Praha - Plán ministra Daniela Hermana (KDU-ČSL), jak by měl stát v následujících čtyřech letech pečovat o své kulturní dědictví, dnes podpořila vláda. Na twitteru o tom informoval mluvčí kabinetu Martin Ayrer. Koncepce památkové péče na roky 2017 až 2020 navazuje na předchozí obdobné materiály, závisí ale především na tom, zda se podaří schválit navrhovaný a dlouho očekávaný nový památkový zákon. V současné době je ve Sněmovně, s jeho účinností se počítá od začátku roku 2018.

Nový památkový zákon je jedním z klíčových slibů vlády v oblasti kultury. Čeká se na něj přes čtvrt století, návrh má mnoho kritiků. Ještě nikdy v porevoluční době spojené mimo jiné se změnou majetkových poměrů, což je jeden z důležitých aspektů památkové péče, nepokročila ale jeho příprava tak daleko. Zákon by měl mimo jiné chránit i objekty, které nejsou památkami, ale jsou v památkových oblastech. Měl by také umožnit jejich vlastníkům dostat na péči o ně podporu od státu. Podle autorů zákona z ministerstva kultury by také měl důsledněji postihovat zanedbání péče o památku.

Mezi prioritní cíle koncepce památkové péče patří podle předkládací zprávy větší propojenost a otevřenost oboru směrem dovnitř i navenek k veřejnosti nebo požadavek právních jistot, srozumitelnosti a přehlednosti ve věci ochrany kulturních památek. Mělo by se také pokračovat v revizi a nápravě některých přetrvávajících nepřesností Ústředního seznamu kulturních památek ČR. Nedostatky v seznamu památek mohou vést v problémům třeba při zamýšlené změně vlastníka památky - na prodej například uměleckých předmětů se vztahuje jiný režim, pokud jsou za památku prohlášené.

Sněmovna návrh zákona počátkem prosince podpořila v prvním kole schvalování, přestože opozice se pokusila návrh zamítnout či vrátit vládě k přepracování. Norma má řadu kritiků i v řadách památkářů a oborových sdružení. Proti podobě zákona jsou třeba Česká komora architektů a Asociace pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví (ASORKD).

Kritizovalo ho také Sdružení profesionálních pracovníků památkové péče, které o návrhu říká, že snižuje rozsah památkové ochrany, nedefinuje ochranu hmotného kulturního dědictví jako veřejný zájem a nepřináší požadované systémové změny. Podle ASORKD návrh zákona nechrání nejcennější a zároveň nejohroženější část tuzemského kulturního dědictví - historická města. Ministerstvo výtky odmítá většinou s tím, že kritici zákon nepochopili.